Zavřít reklamu

Rochard – Recenze

Přinášíme recenzi na indie hru Rochard, která nezklame a pobaví!

28. 12. 2012    

Recenzovaná verze: PC

Možná se divíte proč jsme s Rochardem vyrukovali až teď. Je to zejména proto, že hra u nás vyšla pod českým distributorem Hypermax teprve teď a to dokonce s českými titulky. Jelikož jsme hru předtím minuli, rozhodli jsme se to s vydáním české verze napravit, a tak vám podáme svědectví o tom, jaký je Rochard ve své celé parádě.

Jmenuji se John Rochard

Rochard není klasickou hrou a nejde o AAA titul je to malé leč překvapivé dílo, které vzniklo coby indie hra. Talentovaní vývojáři z Recoil Games nejprve zkusili svůj titul takzvaně prodat na PS3 a povedlo se hra měla úspěchy a tak se rozhodli o konverzi na PC. A o čem Rochard je? Rochard je jméno hlavního hrdiny této hříčky. John Rochard je totiž dělníkem společnosti Skyrig. Ta ve vesmíru těží jakési palivo a suroviny. Rochard je jeden z těch kterým se věčně nedaří nic najít, ale pak se na něj usměje štěstí a situace je rázem zcela jiná. Jenže to ještě Rochard netuší co ve skutečnosti se svou skupinou našel.

Co mi na Rochardovi docela vadí, tak to je fakt že se hra odehrává téměř pořád ve stejných prostorách. Frustrace se tedy vytvoří zhruba ve třetí hodině hry, kdy se skutečně nepodíváte jinam, než do podivných prostor komplexu Skyrigu. Jediné co se zde mění je rozložení jednotlivých pater a plošin po nichž může Rochard skákat. Smutné je to, že jak jsem již zmínil po třetí hodině hraní vás to přestane bavit a to je člověk vlastně už v polovině.

A jak se Rochard hraje? Poměrně dobře. Hlavní hrdina, jehož jméno tu neustále padá a tak je dost těžké je zapomenout, má totiž v rukou podivnou zbraň která je něco jako Gravity Gun z Half-Life a v podstatě i podobně funguje. Rochard se díky tomu může na spoustu míst přitáhnout, či díky tomu nosit předměty nebo je odhazovat. Máte i možnost ve hře vypínat a zapínat gravitaci, což má za následek, že se Rochard dostane do vyšších a  těžko přístupných míst anebo se mu daří zvedat mnohem těžší předměty. Postupem času můžete svůj G-Litter, jak se zbraň jmenuje i vylepšovat, takže není žádný div, když časem z ní dokonce můžete sypat i granáty.

Občas je nutné se zamyslet

Jenže s obyčejným skákáním a běháním byste poslední úrovně dosáhli příliš rychle a snadno, což věděli dobře i sami vývojáři, a tak bylo třeba nasadit těžší kalibr. Rochard má v rukávu spoustu lokací, které jsou si sice podobné jako vejce vejci, ale pokaždé jsou jinak navržené. Leveldesign je na vysoké úrovni a můžete očekávat i různé puzzly. Nejsou až tak složité, ale občas se dostanete do místa, kde budete muset chvíli přemýšlet jak že to vlastně máte jít dál. Kromě běžných hádanek a hledání cesty se vám občas do cesty připlete i nepřítel a přímá konfrontace s ním nemá žádný smysl, takže si připravte těžkou bednu či traverzu a ze správného místa jej díky tomu pošlete do věčných lovišť. Není žádným tajemstvím, že ve hře budete dost často takzvaně na „onom světě“, pastí je zde opravdu hodně a všem se zkrátka nevyhnete. Četnost úmrtí je zde velmi podobná té v Limbu. Nicméně tak drastické jako v Dark Souls to nebude, už zejména proto, že hra nabízí opravdu velké, až překvapivé množství checkpointů.

Co ale Rochard nabízí dále? Inu, nic moc. Jakmile hru jednou projdete nebudete mít příliš důvod se k ní vracet znovu. Přesto se najde pár věcí, které budou mít zejména pro sběratele a nadšené průzkumníky nějakou tu váhu. Pro odemčení achievementů je totiž nutné posbírat nejrůznější předměty, které se různě povalují v úrovních, ale ne vždy je tak snadné se k nim dostat. Co však zamrzí je fakt, že pokud předměty posbíráte, kromě vnitřního uspokojení a achievementu za ně nedostanete zhola nic, a to je škoda.

Unity v plné kráse

Zpracování hry je na velmi dobré úrovni. Hra běží na enginu Unity, ale autoři si s ním zatraceně vyhráli. Ostatně jak můžete vidět z okolních screenshotů, hra je na pohled velmi pěkná a dá se srovnat například s Team Fortress, kterému se skutečně stylem dost podobá. Rochard se také pyšní vyvedenou hudbou, která je povětšinou kamenem úrazu jiných indie her. V tomto ohledu se sluší dodat, že je Rochard velmi promakaný a nestydí se to dát na odiv. V takové hře překvapuje i dabing, který se drží na velmi dobré úrovni a ani hlavní hrdina není němý.

Rochard není špatná hra, ale ničím zvlášť nepřekvapí. Je to takový mix několika různých her a stylů, ale slušelo by mu spíš něco osobitějšího. Něco jako mělo Limbo, Bastion a možná i Deadlight. Na druhou stranu, váš mozek se v některých momentech trochu orosí. Rochard má výhodu lehčích hádanek, které trochu brzdí postup a díky tomu je hra o něco trvanlivější. Nějakých sedm hodin s ním totiž vydržíte. Je však pouze na vás, zda vydržíte právě až do konce. Na poprvé je to ale od Recoil Games odvážný počin a dobrý krok k dalšímu rozletu.

Klady

- zpracování
- dabing a hudba
- dobrý leveldesign

Zápory

- stejné lokace
- dostavuje se stereotyp
- není pro každého

Hodnocení: 75%