Zavřít reklamu

Total War: Rome II – Preview

Antika volá! Nejpopulárnější díl série se po letech dočkal mladšího bratra. Dá se ale ještě něco vymyslet a vylepšit? Nebo je to jen markentingem nastavovaná kaše?

10. 6. 2013    

Ani nevím, kde začít. Řeknu to bez obalu, jsem obrovským fanouškem série Total War. Mám své důvody. Většinou dávám přednost historii před fikcí, ale taky Ensemble Studios s Age of Empires se dostalo do slepé uličky, Heroesům nestačil ani třetí pokus nepřekonání božské trojky, Warcraft 4 v nedohlednu, Stronghold Crusader 2 ve výrobní lince… První Shogun a Medieval jsem kvůli nízkému věku minul, čili moje láska k této sérii odstartovala právě tady.  Měl jsem tušení, co Creative Assembly dokážou, ale vidět to na vlastní oči… to je poněkud jiná káva. Na základce mi spolužák řekl, že dobyl Syrakusy. Moc jsem tomu nerozuměl. Když se mi pak dostalo do rukou DVD s logem Rome: Total War, byl jsem jako v říši snů.

Na monitoru se objevila detailní mapa Evropy, spousta druhů jednotek, generálové s vlastnostmi, zevrubné popisky, budovy, lodě, ekonomika, rebelie, úžasná grafika a ty boje! Ty boje! Pro mě tohle až skoro násilné vytrhnutí z reality další fakt. Byl to starověk! Moje nejmilejší období, kdy vznikalo vše, s čím se potkáváme pořád. Gastronomie, dopravní prostředky, politické strany, zbraně, hry, stavění budov, domestikace, peníze, objevování vynálezů a míst, knihy, péče o zevnějšek, sporty, prostě vše. S RTW jsem strávil zhruba tři roky svého života. Navíc mám rád souboje muže proti muži, střelbu z pušek a zabití na sto metrů neberu jako ten pravý férový boj, takže mě moderní Empire svým zasazením nechával chladným. Tohle nebylo pro mě.  Hlavně jsem si užíval ty maličkosti okolo – město se sto tisící obyvateli, putování chladnokrevných Germánů přes Saharu, generál, co se dožil přes stovku, šilený vladař, který byl labilnější než robot Edie… Mohl bych poračovat dál a ukázat další obrysy mozaiky mé alternativní historie. Ale zpět k tématu. Bude to již rok, co britští machři z Creative Assembly ohlásili návrat do starověkých kulis. Dostal jsem záchvat nadšení. Nevěděl jsem, zda mám běhat, skákat, křičet, políbit svého psa nebo prostě zírat. Okamžitě jsem SMSkou kontaktoval stejně naladěného kamaráda, který jako já neměl sílu nikterak reagovat na tuto novinu novin.

Asi jste si v průběhu měsíců všimli, že jsem se snažil moc ze hry neukazovat. Chtěl jsem si to schovat do tohoto článku. I když mě druhý Medieval a Shogun zabavily na dlouhou dobu, už od začátku mi bylo jasné, že tohle bude čirá megalomanská exhibice. Určitě to nebude snadné. Původní Rome má průměrné hodnocení ve světě okolo 94 procent. Avšak Creative Assembly udělaly díky historickým exkurzím hluboké zářezy do strategického pole. Navíc se mohli opřít i miliony fanoušky, kteří pochopili komplexnost a zároveň přístupnost – užili si harcovníci z devadesátých let i nováčci v žánru. Tahový režim se simulací se výborně doprovázel. Hru tvořili minipříběhy, které pak nadšenci vytrubovali do éteru.

Moderská komunita časem vytvořila dostatek nového obsahu a také vylepšení některých neduhů. Doma mám spisy římských císařů, zajímám se o vybavení, sbírám perličky z antických životů. Zkrátka jsem od oznámení v jednom ohni. Zvědavost je slabý výraz. Jak tedy můžu být objektivní? JAK?

Písek před kamerou

Nemám ve zvyku začít grafikou, ale musím. Už na pohled je jasné, že tohle bude výtvarný opus magnum. Detailní budovy, vojáci, kouřové efekty. Nač si vzpomenete. Rozhýbe to vůbec někdo? Autoři se dušují, že chtějí poladit výkon pro širokou škálu počítačů. Nemám důvod nevěřit, protože hra je vyvíjena pouze pro osobní PC. Zaujal mě ale výrok jednoho z designérů. Ten prohlásil, že i slabší stroje budou mít své grafické orgie. Tým prý sestavuje další textury, aby i ti méně šťastní měli na co koukat. Je to hezká utopická myšlenka. Nevím, zda nějaké studio tohle někdy dělalo. Celé to zní dost neuvěřitelně, neboť to je jako kdyby lékaři vytvořili léky na závažnou nemoc přesně podle vaší DNA. HW nároky by se neměly moc lišit od druhého Shoguna. Tak uvidíme.

Nicméně grafické zpracování vždy bylo v TW sérii něčím navíc. U druhého Medievalu taky nikdo zprvu nevěřil, že by se mohli náhodně generovat obličeje. S tím souvisí další novinka v podobě obličejů v Rome. Vojáci totiž budou během bitvy reagovat a odhalovat své emoce. Strach, odhodlání neb váhání, vše by se mělo u každičkého vojáčka projevit. Nejvíc zaujme okrový filtr, který udělá bojiště mnohem temnější. Na první záběry či obrázky jsme si museli počkat, protože první trailer byl hraný. A že se povedl! Globální mapa je oproti tomu světleji a snad nejdetailnější v celé sérii. Grafické ztvárnění doprovází dvě kamery. Jedna taktická, kdy máte rychlejší přehled o jednotkách (pakliže jste narazili na Wargame: European Escalation, ihned budete vědět, co mám na mysli) a jedna bitevní, kdy se kamera uzamkne na danou jednotku, se kterou pak můžete prožít žár bitvy. O tom ale až v kapitole o bojích.

Rozhodně bude i co poslouchat, původní soundtrack z jedničky získal cenu BAFTA. I tady jsou má očekávání velká. Jak jinak.

Státníkovo soaré/ každodenní starosti

Ještě než přejdu ke frakcím, mrkněme na mapu kampaně. Děj se bude odehrávat zhruba ve stejné době jako jednička. Mapa má dosah o kousek dál. Je zde větší kus Afriky a hranice sahají až za Ural. Evropa samozřejmě pokrývá největší kus. Novou úlohu budou mít řeky a moře, ty totiž mohou získat roli ekonomickou, tak transportní. Co se týče nejrůznějších ikonek, tak nemějte obavy. Rošády jako u strategií od Paradoxu nečekejte. Vystačíte si s několika tlačítky jako v minulých dílech.  Mapa má podle všeho zahrnovat skoro dvě stě regionů a desítky drobných kmenů, které budete sdružovat nebo rovnou vyhlazovat.

Autoři slibují vylepšenou umělou inteligenci (na mapě i na bitevním poli) a diplomacii. Politické pletichaření bude jedním ze zásadních klíčů k úspěchu. A fandové již nyní tuto složku pečlivě zkoumají. Pokud má série něco ne zcela nedokonalé, tak je to uzavírání a především plnění smluv. Každá frakce bude mít vlastní samosprávu. Tu potom můžete podobně jako v Empiru měnit. Záleží na vás, zda budete mít vedení pod správou druidů, senátorů, zda budete vládnout jako králové a náčelnici v demokratický – konstitučních úpravách, nebo rovnou sáhnete po tvrdé diktatuře. Vždy budete mít jiné bonusy/nevýhody. Špinavou hru ale uplatní i protivník, buď z vašich řad, nebo cizí národ. Řešení pak je čistě ve vaší režii. Vybírejte ale moudře, nebude cesty zpět! Opět dostane prostor smečka agentů a nájemných vrahů. Dojde taky na úplatky. Prostě když dojdou slova, zacinká měšec denárů.

Největší machinace se asi odehrají v Římě. Ten bude působit jako celek, ale svůj vliv budou rozšiřovat mocichtivé famílie. Vy se můžete napasovat do držav rodů Juliů, Juniů, a Corneliů.  Pokud nechcete vládnout pod značkou S.P.Q.R., stačí sáhnout po Kartágu, Makedonii, Egyptu, Pontu, Spartě, Icénech, Arvernech, objeví se Svébové, Parthové, a další. Některé národy budou ve formě menších DLC. Nemusím asi vysvětlovat, že každý národ bude unikátní. Celkový počet jednotek se odhaduje na pět set. Vskutku uctihodné číslo.

Generálové zůstávají při starém, mají své dobré i stinné stránky.  Jen vy (a oni) můžete časem sjednotit kmeny a menší národy v regionu.  K tomu vám vypomůže ostřílenost jednotlivých regimentů. Pokud daná jednotka prošla bezpočtem bitev, bezpečně to poznáte. Každá armáda musí mít svého vůdce. Není proto možné vést 10 000 mužů s pouhým kapitánem – jako dříve. Samotní bojovníci by měli působit opravdově, jeden si to namíří skrz řadu nepřátel a kosí, zatímco jeho druh vedle může zpanikařit

Zní to všechno až moc krásně, jenže geografická mapa je jen polovina úspěchu. Pojďme se zaměřit na podstatně krvavější etapu hry.

Ta největší bitva ze všech

Takové střetnutí se dost možná odehraje ve vašem počítači. Víme tedy, že zde máme spousty jednotek, schopnosti generálů, nové kamery, pohyby, mimiku, fungující psychiku. Co dál?

RTW II předvede poprvé v historii bitvy lodí a pozemních jednotek na jednom bojišti. Musíte se tak postarat o více věcí naráz. Nesmíme ani opomenout technologický růst během let, reformy vojsk, formace obléhací stroje. Stále bude platit vzorec jízda proti lučištníkům, pěchota proti jezdectvu, střelci proti pěchotě. A sloni proti všem!  Ještě více bude do průběhu bitvy promlouvat terén. Zvolení taktiky bude smrtelně důležité.

Ozdobou bude dobývání měst. Již žádné vyrubání až k centru. Jednotlivá města budou mít několik zón. A každou takovou zónu musíte vytrhnout obráncům z pracek. Potyčky o domky i obří chrámy tak naberou ještě větší nádech autentičnosti. Uzřete jen oheň, kouř a špinavé mrtvoly v kalužích hemoglobinu. Brutalita zážitku tak bude sílit každou minutou. Senzace!

Bona fide

Tak! Řekli jsme si základní přednosti tohoto díla. A co nějaké ty nedostatky. Popravdě, jediné co by hře mohlo v tuto chvíli uškodit, jsou drobné chyby v prvních týdnech od vydání, tedy od 3. září.  Nemyslím si ale, že by to pár opravných patchů nezacelilo. Creative Assembly je mi blízké svým přístupem. A teď nemám na mysli mediálně známou kauzu nemocného a již zesnulého fanouška, který měl příležitost si hru osahat na vlastní kůži a dávat programátorům podněty. Už jen vyjádření, že lidé Rome prostě chtěli, dokazuje, že se schyluje  z nějvětší pravděpodobností k nejlepšímu dílů Total War.

Hra vyjde díky Comgadu s profesionálními českými titulky, takže si hru užijí i angličtinou nepolíbení. Creative Assembly navíc ohlásilo vymazlenou sběratelskou edici, která nabídne kromě hry také repliku katapultu a speciální žetony. Do výroby se však dostane pouze pár tisíc kusů.

Herní principy a mechanismy jedničky mě neustále překvapují, a to hlavně pozitivně. I když bude mít hra příští rok už deset let od vzniku, stále patří mezi to nejlepší, na co můžete v oblasti strategií narazit. A pokud dvojka dokáže to samé, mohu směle podotknout, že vysoké hodnocení The Last of Us je opravdu v ohrožení! Hypnotizuji kalendář očima, snad se brzo dočkáme další nálože obrázků a videí z letošní E3 a Gamescomu. A já se ještě přimlouvám, aby autoři stejně jako u minulých dílů vydali o prázdninách demo. Do té doby si musíme vystačit s vlastní fantazií a se sžíravou nedočkavostí. Ach jo…