Je 17. říjen roku 1948 a čerstvě povýšený detektiv Cole Phelps právě přijíždí spolu se svým parťákem, Stephanem Bekowskym na místo činu. Počasí je věrno roční době a tak oba muži jen neochotně vystupují z vyhřátého auta do chladné deštivé noci. Sklad, u něhož zastavili je jako stvořen pro vraždu a to především díky svém odlehlosti od rušného Centra Los Angeles a zjevu, jenž zaháněl i ty nejotrlejší potencionální nájemníky. Myšlenky obou se ale už pomalu začínaly stáčet k mrtvému tělu, jež leželo v těměř dokonalém středu haly v nepřirozené až směšné póze.
I přes své zkušenosti z jiných oddělení si Phelps na mrtvé nikdy nezvykl a i proto zanechal snadnější práci kolegovi a raději se šel porozhlédnout k místní příjezdové cestě, jestli nenajde něco, co by snad objasnilo důvod, proč musí dnešní noc trávit zde, a ne v teplé posteli. Po chvíli marného hledání se na detektiva konečně usmálo štěstí. Na štěrku totiž ležela draze vypadající kožená peněženka, z níž konečně zjistil jméno i adresu oběti a zmačkaný papírek, na němž bylo roztřeseným písmem napsáno „POKOJ Č. 17“. Tak přece jen ta procházka nebyla marná, pomyslel si a s ponurým úsměvem se vracel zpět ke kolegům…
Heavy Rain nebo GTA?
Asi takto začíná běžný den, či noc Colea Phelpse, hlavního protagonisty nové detektivní sandbox akce L.A. Noire vyvíjené hned dvěmi slavnými studii (Team Bondi a Rockstar) zároveň. Ačkoliv to tak z předváděných videí i obrázků nevypadá hra se svým obsahem vůbec nezapadá do standardů klasické městské akce tipu GTA, či české Mafie. Daleko větší důraz je zde kladen na vyprávění příběhu a adventurní prvky, které budou mimo jiné základními stavebními kameny vyšetřování. Díky tomu se z L.A. Noire stává „sandboxová adventura“ dělící zde nesmírně důležitý příběh do několika na sebe navazujících kapitol. I proto hra daleko více připomíná například „filmový“ Heavy Rain.
Děj hry se tedy zaměří na Colea Phelpse, jednoho z mála nezkorumpovaných policistů v Los Angeles, jehož kariérů budeme sledvat. V několika dějově navazujících kapitolách tedy se tedy hráč od obyčejného pochůzkáře dostane až k pozici vyšetřovatele požárů, jenž byla jakýmsi předchůdcem nynějších forenzních vyšetřovatelů. Díky tomu se dostanete k těm nejzapeklitějším a nejobtížnějším případům, jaké se ve městě vyskytnou a jejichž vyřešení bude záviset především na vás.
Hledání stop a důkazů
Jednou z nejdůležitějších částí vaší práce bude samozřejmě sběr důkazů i stop, jenž bude dle zvolené obtížnosti i přiměřeně náročný. Skoro všemi úkoly tedy budete moci pověřit svého parťáka, či se do „terénu“ vydat sám za zvuků piána, jež se rozezní vždy, když se k nějaké důležité stopě přiblížíte. Jelikož informací bude u každého případu opravdu hodně. Jejich zapamatování se stane prakticky nemožným. Vše důležité proto naleznete přehledně vypsané v Coleově zápisníku. Díky čemuž poté budete moci určit další postup, jako výslech, nalezení svědků, prohledání bytu zavražděného, ale i připravení otázek pro první podezřelé.
Výslechy budou v L.A. Noire obzvlášť důležité zvláště proto, že na jejich správném vedení a odhadování, jestli podezřelý lžou závisí váš úspěch a neúspěch. K samotnému odhadování by měla značně dopomoci revoluční technologie ve snímání obličeje, která se jako první objeví právě v této hře. Ve skutečnosti se však jedná o značně vylepšený, propracovaný motion-capture, jež mimo pohyby těla snímá i mimiku, gesta a jinak viditelné lidské emoce. Autoři v tomto směru zašli dokonce tak daleko, že prakticky každá postava, jíž ve hře potkáte, má svou reálnou předlohu, herce, který jí své pohyby propůjčil. Díky tomu prakticky odpadá starost s vlastním animováním postav, jelikož počítač si pohyby vytvořené pomocí motion-capturingu převede automaticky na předpřipravené modely ve hře. I proto se L.A. Noire může pochlubit až neuvěřitelnými statistikami, mezi něž patří několik hodin cut-scén, 2000 stran scénáře či, 300 živých herců, jejichž pohyby a reakce byly převedeny do hry.
Výslechy a akce
Hlavně díky této technologii tedy funguje systém dynamických výslechů, kdy musíte doslova odhadovat řeč těla, mimiku, nejistý hlas, přehnanou sebejistotu i aroganci a poté, pokládat i ty správné otázky, pokud usoudíme, že lže, či ji přímo obvinit a získat nové, případ objasňující důkazy. Jestliže si ale řeč těla nevyložíme správně, tak zbylý rozhovor i samotný svědek rázně ukončí vaše naděje a slibně se rýsující dopadení správného pachatele. Naštěstí správných cest k úspěšnému dokončení vyšetřování bude dle autorů vždy hned několik a tak kvůli jedné zablokované cestě, nebudeme muset celý případ opakovat.
Mimo klasické vyšetřování se ale spolu s detektivem Colem Phelpsem dostaneme i do ryzí akce. Ne vždy se totiž svědci budou chtít dobrovolně vzdát, a ne vždy půjde vyšetřování hladce. Dočkáme se tedy klasických přestřelek, pěstních soubojů, tichých sledovaček a chybět nebudou ani adrenalinové automobilové honičky.
Ve hře by ale do jisté míry měly být zakomponovány i vedlejší nepovinné mise, jež se nám budou samy nabízet při průjezdu městem. Z policejní vysílačky se například ozve, že několik bloků od vás došlo k přepadení obchodu a zde se Cole může rozhodnout. Pošle tam jinou avšak vzdálenější hlídku nebo se tam vydá sám spolu se svým parťákem a obětuje našetřený čas? Neméně důležitým faktorem při plnění příběhové linky ale bude i způsob, jakým se k cíli dostaneme. Ničení veřejného majetku i ohrožování nevinných lidí totiž povede k bodovým a jiným penalizacím.
L.A. Noire bezdiskuze vypadá jako nesmírně nadějný titul, jež se kolem sebe nebojí hýřit superlativy. Na první pohled tu totiž máme hru, které se podařilo najít malou, jinými doposud nezaplněnou mezeru mezi herními žánry a hodlá ji až po okraj naplnit. Jediné z čeho mám však strach je až přílišná jednoduchost adventurních prvků, ve snaze zaujmout co největší masu hráčů. Díky tomu by se z L.A. Noire mohl stát jen nudný nezáživný interaktivní film s občasnými akčními pasážemi.