Need for Speed u většiny hráčů vyvolává v poslední době velké pochybnosti. Pravda, loňský Shift nebyl vyloženě špatným, ale šlo o naprostou odbočku od běžných pravidel a zvyklostí značky. Oblíbené pouliční závody a honičky s policejními jednotkami, byly odsunuty na druhou kolej, aby je mohli nahradit běžné legální závody, na okruzích. Většina fandů nebyla nadšena, a tak se vrací původní hratelnost, která je považována za tu vhodnou. Tentokrát byla odsunuta i pochybná studia a konečně se série chopil schopný výrobce. Studio Criterion se chopilo svého úkolu a vyráží na trať se starým dobrým Need for Speed. Jdeme na to!
Nové při starém!
Na začátku si pojďme říct, že i nové Hot Pursuit chytilo syndrom světlé a temné strany. Lépe řečeno, tentokrát si zajezdíme jak za stranu ilegálního závodníka, tak za oddíl policejních jednotek. Je to velmi snadné. Na mapě světa je vyznačeno množství a typy dostupných závodů. Zde už si vyberete, zda pojedete za stranu zákona či ne. Po přijetí některé nabídky se vám otevře menu, kde vybíráte vůz, se kterým vyrazíte na trať. Poté se vrhnete na některý z typů závodů. Řekněme si více o jednotlivých režimech níže. Jsou zde různé typy závodů. Především ty klasické, kdy se snažíte ujet svým soupeřům a přitom se nenechat chytit policejní hlídkou. Dále jsou zde časovky, kde se musíte pokusit pokořit stanovený čas. Policie to nebude mít ani zdaleka jednodušší. Časovky pro ně platí rovněž, akoráte v jiném stylu. V praxi to znamená, že musíte včas dorazit na místo zásahu. Ne vždy je to snadné, zejména díky hustému provozu a navíc za každou srážku s protijedoucím autem, či naražením do svodidel, vám naskočí trestné sekundy. Druhým typem závodů u policie je zátah na ilegální závod. Stáváte se jednou z mnoha hlídek a musíte zlikvidovat veškeré závodníky dříve, než se jim podaří ujet do takzvané „bezpečné zóny“. Posledním a naprosto smrtícím úkolem policie je dostihnout jednoho podezřelého, avšak v šibeničním termínu dvou minut. Tím jsme si nové Need for Speed představili a nyní se zkusíme podívat na to, jak se vlastně hraje.
Rozmlať co potkáš – včetně sebe
Poněkud úchylný je zde systém levelů. Jako policista i jako závodník získáváte během závodu zkušenosti, za které se vám pak automaticky odemykají nová auta, zbraně a také zpřístupní nová úroveň. A proč vlastně úchylný? Chtěli jste si snad tuningovat auta a vyšperkovat je tak k dokonalosti a chtěli jste si vozy sami kupovat a určovat tím, jak dobrými závodníky budete. Tak na to rychle zapomeňte. Zkrátka se vám zpřístupněné auto objeví v pomyslné garáži a vy si před závodem pouze vyberete, s kterým pojedete a jak barevné bude. Poněkud chudé z téhle strany, ale co se dá dělat. Jízdní model není nutno příliš popisovat. Proč? Protože zde zkrátka žádný není. Respektive je, ale pouze jeden jediný, a to ten arkádový. Pokud jde o zatáčky, tak ty lze vybírat jediným osvědčeným způsobem a tím je ruční brzda. Kromě toho, že některé vozy se liší rychlostí od těch ostatních, není na řízení znát, že sedíte v něčem jiném. Ať je to Bugatti Veyron, nebo Porsche Cayman, obě se řídí naprosto totožně. Pokud jde o fyziku vozů, nejde o žádný zázrak a zejména bouračky, při nichž jste vy nebo váš soupeř vytlačeni ze silnice, nejsou kdovíjak povedené. Kromě toho, že se auto několikrát protočí ve vzduchu a omlátí, je to téměř o ničem. Animace při bouračce je sice efektivní a zpomalený záběr přidává na důrazu. Přesto jsme však v Burnoutech viděli lepší třískanice. Poněkud hloupě zde působí rychlost policie, která ať máte sebelepší auto, zkrátka jí nemůžete ujet, protože policie má vždy silnější auta než vy, i když to realitě zkrátka neodpovídá. K likvidaci protivníků není zapotřebí pouze vašich dobrých řidičských schopností, ale místní policie má i řadu zbraní, které dokáže využívat. Nicméně závodníci také nejsou pozadu a hravě policejní zbraně kopírují. Tím pádem se dočkáte EMP bomby, která soupeře na chviličku odstaví z provozu a také pásové hřeby, kterými výborně poničíte soupeřovi pneumatiky. Policie má navíc v rukávu dvě esa. Těmi jsou vrtulník, který shazuje ony pásy a silniční zátarasy, které jsou velmi nebezpečnými. Co nebude všem po chuti, tak to rozhodně fakt, že zátaras nelze jen tak prorazit jako v Most Wanted. Tentokrát jste nemilosrdně sešrotováni. Poškození vozů zde je a také není žádnou výjimkou, že občas budete zničeni absolutně.
Vypadá to slušně
Prostředí, v kterém se Hot Pursuit odehrává, není vůbec špatné. Spousta silnic, tunelů, mostů, dálnic, lesních asfaltek a mnoho dalšího. Co zde ale zásadně chybí, tak to je volná jízda, kterou bychom si zde vysloveně užili. Během závodů také nezapomínejte na důležitou vložku a tou jsou zkratky, které vám někdy pomohou k dosažení prvního místa. Někdy vás však vyvezou naprosto nesmyslně, čímž ztrácíte drahocenné vteřiny. Zpracování hry není špatné. Auta jsou vymodelována dle reálných předloh. Co se však týče samotného okolí, to nevypadá příliš přesvědčivě. Co však musíme hochům z Criterionu vychválit, tak to je vykreslení vozovky. Zde si všimnete častých vyjetých kolejí, nebo brzdných drah. Za to skutečně stojí za to, zvednout palec nahoru. Ani efekty počasí nejsou špatné a doslova si je užijete.
Criterioni odvedli slušnou práci, ale na absolutorium to stačit nebude. Příliš jednoduchý jízdní model ničí jinak celkem dobře provedenou kariéru. Příliš rychlá policie je také hřebíčkem do rakve, ale dost už kritiky a shrňme to. Fanoušci starých Need for Speed budou šťastni, ale návrat se povedl jen napůl. Nicméně návrat ke kořenům tu je a příště, pokud by Criterion zůstali u vývoje, bude stačit několik zásahů do hratelnosti a rázem tu budeme mít staré dobré Need for Speed, jako kdysi. Tentokrát jsme se ale pobavili jen poměrně dobře, ale nejvíce díky dobře zvolenému soundtracku.