Mass Effect 3 – Recenze

Epická série si žádá epické zakončení a nejinak tomu je i u Mass Effect, trilogie, jaká v herním světě jen těžko hledá srovnatelného protivníka. Studio Bioware začalo vyprávět příběh velitele Sheparda před více jak pěti lety, během nichž se celá série, ale i herní svět značně změnil. Dnes tak po nekonečné pauze konečně můžeme definitivně rozhodnout o osudu celé galaxie v závěrečném díle, který slibuje být více akčnější, ale především dospělejší a nutno podotknout, že nejen to se mu daří na výbornou.

Jestliže jste po konci druhého dílu hráli i přídavek Arrival, česky Příchod nejspíše jste tušili, jak Mass Effect 3 začně. Shepard je převelen na Zemi, kam ho “uklidili” diplomaté ve snaze co nejvíce urovnat jisté nepříjemnosti s rasou Batarianů a zpět na Normadii se dostane až po útoků Reaperů, jejichž brutální a rychlý útok srazí celé lidstvo do kolen. Napadena jsou všechna velká města po celé Zemi, lidé umírají po milionech a přes to je velitel nucen Zemi opustit. Reapeři totiž nejsou jen hrozbou pro lidstvo, ale pokud se nepodaří sjednotit rasy celého známého Vesmíru, budou všichni bez milosti vyhlazeny. Naděje všech se tak upřou na velitele Sheparda, který má jako jediných schopnost urovnat dávné spory a najít životně důležité informace o tajemném, tisíce let starém zařízení, jež by silného nepřítele snad mohla zastavit. Podobné plány má však i Cerberus, jehož tajemný vůdce, Illusive Man má s Shepardem stále nevyřízené účty.

Jak je tedy patrné jedna z největších změn Mass Effect 3 patří právě náplni misí. V prvním díle jste se snažili zabránit příchodu Reaperů, v druhém navazovali kontakty a pátrali po hrůzném tajemství rasy Kolektorů, závěrečný díl trilogie je zaměřen především na mocenské boje a diplomacii. Snad každá příběhová postava, či rasa má svou vlastní motivaci i problémy. Zajišťováním si jejich loajality však na povrch vyplouvají dávná nepřátelství i křivdy a je jen na vás, jak se k nim postavíte. Dáte přednost vojenské síle nebo svému svědomí? Dávnému přátelství nebo rozumnému úsudku? Takovýmto volbám musíte ve třetím díle čelit často a leckdy více, než je příjemné. Každé rozhodnutí tak nese své následky a leckdy i fatální v podobě vyhlazení celé rasy. Právě zde se nejvíce projevuje růst celé trilogie z plenek k vážné dospělosti.

Podobně se změnil i Shepard, na něhož doléhá stín vlastní slávy. Neklidné sny a stále se vracející vzpomínky na ty, které nemohl zachránit doléhají na hrdinu celé galaxie více, než si chce připustit. To samé ale platí i o vašich společnících, kteří se po svém vyrovnávají se ztrátou svých blízkých a přehodnocují životní priority. Abychom se tak v složitých vztazích, úkolech a připravenosti na válku zorientovali, slouží nám trojice – kodex, mapa celé galaxie a galaktické bojové centrum. Zatímco první dva si zřejmě nemusíme představovat, bojové centrum je novinkou, jež stručně a přehledně nabízí informace o aktuálním pokroku, slíbené podpoře jednotek i postupu v multiplayeru.

Do Mass Effect 3 se (konečně) vrátí snad ti nejlepší členové týmu (pokud vám tedy nezemřeli) z prvního i druhého dílu a menší cameo v podobě vedlejších misí si odbudou i ostatní, kteří dali před vaší lodí přednost něčemu jinému. Opět bude po vašem boku například jeden ze dvojice Kaidan/Ashley, Liara T´Soni nebo turianský odstřelovač Garrus Vakarian. Velitel Shepard, ale v týmu přivítá i nováčky v podobě svého přítele ze Země aliančního vojáka Jamese Vegy a do bojů se vydáte i s jednou dosti upovídanou součástí lodních systémů.

Pokud bychom chtěli všechny tři díly série srovnat dle novinek, které přináší, Mass Effect 3 by se dal spíše označit, jako 2,5 díl, nežli regulérní pokračování nějak značně vybočující ze zajetých kolejí. I v případě, že jste druhý díl naposled spustili před dlouhými dvěma lety, ME3 vám bude připada, jako starý známý. Vše dobré zůstalo, některé funkce se vrátili z mrtvých, některé naopak zmizely a přibyla i spousta novinek. Únavné a frustrující těžení planet nahradilo hledání artefaktů spolu s podpůrnými prostředky v Reapery ovládaných systémech. To je na jednu stranu zajímavější, ale stále se jedná spíše o nutné zlo, nežli vítané zpestření války. Zajímavěji tak spíše působí navrátivší se systém reputace. Její hodnota nyní nenabízí starý “černobílý” pohled. Za vše co uděláte můžete dostat body do příslušné kolonky, někdy kladné, jindy záporné a někdy se celková hodnota může i snížit. Vše je přitom přehledně zobrazeno u karty vaší postavy. Mírné inovace doznalo i vylepšování schopností, u nichž nejenže máte v pozdější fázi vývoje vždy na výběr ze dvou většinou ofenzivních a defenzivních možností, ale oproti minulým dílům krok dále znamená hned sadu nejrůznějších upgradů vylepšujících například zároveň sílu, nosnost i zdraví hlavní postavy.

Dlouho před vydáním Mass Effect 3 Bioware avizovalo zrušení omezení zbraní dle tříd, což se v praxi ukázalo jako skvělý tah. Odpadlo tak klasické rozhodování mezi oblíbenou třídou, či typem zbraně. Nový systém “pober co uneseš” nabádá hráče daleko více k taktickému uvažování. Každá třída má totiž danou nosnost, od silného vojáka, po spíše biotika spoléhajícího především na své schopnosti. Pokud tak právě biotika obtěžkáte těžkou brokovnicí, odstřelovací puškou a navrch přidáte i samopal, dá se předpokládat, že obnovování schopností i pohyb se značně protáhnou, což je opět přehledně zobrazeno v menu. Naopak, pokud jste si jisti v kramflecích a zvolíte třídě sentinel jen vylepšenou brokovnici s útočnou puškou, schopnosti budete mít dobity během okamžiku.  Právě vylepšování zbraní je další z mnoha funkcí, která se po absenci v druhém dílu úspěšně navrátila zpět. V nejrůznějších obchodech na Citadele, což kvůli lepším cenám doporučuji, ale také v terminálech na palubě Normandie tak opět můžete nakupovat nejrůznější vylepšení, od lehčích materiálů, po prodloužené hlavně zvyšující poškození. Každá zbraň má navíc hned několik verzí a samozřejmě každý upgrad její bojové schopnosti opět vynese o něco výše.

Pokud jste se zvláště po příliš akčním druhém díle i demu, které nabízelo snad nejlineárnější pasáže celé hry s vyjímkou konce, k němuž se vrátím později připravovali na stále stejné koridory, jakmile projdete úvodní pasáže hry, budete příjemně překvapeni. Třetí verze Unreal Enginu sice již pomalu vyklízí pole pro svého nástupce, avšak ještě dlouho v ní půjde vytvářet hry špičkové úrovně. To pomohlo autorům vytvořit skvěle vypadající, ale i vcelku rozlehlé lokace, zvláště v porovnání s Mass Effect 2. Samozřejmě, hráč stále postupuje vpřed v tunelu, ale téměř vždy je možnost nějak protivníka překvapit díky množství odboček a novince v podobě rychlého přenesení boje do jiných pater.

Střelba se tak stávají mnohem více dynamičtějšími a i nepřátele, kteří se vám v minulosti obětavě stavěli před hlaveň se nyní kryjí, střílí naslepo a zvláště na vyšší obtížnost vám znepříjemňují život, co se dá. Odstřelovači se vás snaží oslabit na dálku, vojáci pálí z úkrytů a pokud se k tomu všemu přidá i mech Atlas se svými raketami máte zaděláno na velký problém. K všemu přispívá i variabilita misí, jež vyžadují daleko více pozornosti a taktiky, než jak tomu bylo doposud. Ani Shepardova výbava ale nezůstala beze změn, čímž mám na mysli především omniblade, tedy jakousi dýku, v kterou lze proměnit hrdinovo omnitool. Obdobným zařízením však disponují i nepřátele (zatímco společníci ji z nepochopitelných důvodů nemají, či nepoužívají), takže rozhoduje především rychlost i síla. Jedna rána od vojáků Cerbera v složení s přesnou dávkou samopalu vás totiž dokáže poslat k zemi stejně spolehlivě, jako granát. Ano, i ty si v ME3 odbudou svou premiéru a právě díky stále větším počtu chytrých nepřátel je nasnadě jejich časté používání.

Lokací, jež jsme mohli ve druhém díle volně i povinně navštívit příliš nebylo a pokud jste v tomto ohledu od Mass Effectu 3 čekali nějakou revoluci, musím váz zklamat, ale i potěšit. Ano, pokud se zaměříme na povinné i nepovinné mise podíváme se na domovských systémů snad všech hlavních národů Citadely – vyspělých Asirijek, vojensky založených Turianů, technických Salarianů, ale navštívíme Tuchanku obývanou Genofágem zdevastovanými Krogany a mnoho dalších planet včetně Země. Nádherné lokace se střídají s válkou zdevastovanými, která přinášejí smutek a především plní své poslání. Již od počátku totiž dělají z bojů proti Reaperům osobní záležitost každého hráče, což je to nejlepší, co si studio mohlo přát.

Zklamou však volné lokace, jež jste mohli mezi jednotlivými úkoly navštívit. Pryč jsou nebezečné uličky Omegy i vyspělé, či vyspělé Illium plné obchodů s těmi nejlepšími vylepšeními a hráčům zůstala pouze Citadela. Celá vesmírna “stanice” je nyní rozdělena do přibližně 6 sekcí, jako dok, nemocnice, prezidium, velvyslanectví nebo bar Očistec. V každé z těchto částí je možné pouhým vyslechnutím rozhovorů přijímat nejrůznější vedlejší úkoly, typu chybí nám artefakt z domovské planety a podobně. Potkáme zde samozřejmě i staré známé, obchodníky, ale především se opět díky všudypřítomné zoufalosti a uprchlíkům daleko více vpravíme do příběhu a Reparské hrozby.

Dynamika se ale nepatří jen hratelnosti a misím, ale celé hře.Její se, pokud je tomu vůbec možné zvedá od počátku, až do gradujícího konce, což vás stále nutí jít dále a plnit co nejvíce hlavních i vedlejších misí, které zde skutečně mají svůj význam i zajímavost. Vše je pečlivě vyváženo a marně byste hledali hluchá místa. Právě konec je však dle mého názoru jediným a největším mínusem jinak téměř bezchybné hry. Jeho podání, jestliže se chceme zdržet spoilerů je minimálně velmi podivné a také svým způsobem hráče podvádí, jelikož s nadsázkou všechna jeho rozhodnutí smete ze stolu, osvětlí až příliš málo neznámých, ale především si nechává otevřená opravdu velká vrátka po případné velké příběhové DLC.

Abychom však nezůstali pouze u kampaně, Mass Effect 3, jako první z celé série nabízí i multiplayer, konkrétně kooperativní mód, ne nepodobný horde módům například ze série Gears of War. Hráč je tak z až třemi dalšími vysazen na základnách nepřítele po celé galaxie s jediným úkolem, přežít a plnit různé jednoduché úkoly, typu zabít určitého nepřítele, hacknout terminál a další. Celá záležitost samozřejmě nabízí vývoj vlastní postavy, čímž si vůbec poprvé máte možnost zahrát za mimozemské rasy, její vylepšování, upgrady zbraní a v neposlední řadě vám přidá i plusové body do kampaně v podobě až stoprocentní připravenosti galaxie na válku. Kooperace dle mého názoru působí opravdu svižně a nudit se nebudete ani po hodinách hraní. Nepřátel je totiž hned několik druhů od vojáků Cerbera, přetvořenců, po například Gethy. Dostatek je i lokací, jež si můžete v rámci vedlejších úkolů projít v kampani. Případné mínus však vidím spíše v hráčích, jejichž neaktivita, odpojení nebo špatné chování může celou vaši snahu těsně před koncem finále zkazit. Veskrze ale jde o hodnotný obsah navíc, který se doufejme bude držet co nejdále od mikrotransakčního zla.

Mass Effect 3 jako jeden z mála dokazuje, že špičková kvalita se dá nejen po tři díly udržet, ale dokonce značně navýšit, což je snad největší pocta, jako studio Bioware mohlo fanouškům dát. Od propracované hratelnosti, filmového příběhu, který mnohdy vžene slzy do očí, po daleko dospělejší podání, vše bez nejmenších obtíží sedne tam, kam má a zapisuje tak sérii Mass Effect zlatým písmem do videoherní historie. Opravdu jediné subjektivní mínus tak míří směrem ke konci, který nenaplnil nejspíše nejen má očekávání.