Zaklínač 3: Divoký hon – Recenze

RPG roku přichází! Zaklínač Geralt se naposledy vydává proti nestvůrám, aby nastolil pořádek v Temerii. Recenze hry Zaklínač 3: Divoký hon.

19. 5. 2015   Martin Pilous  

Recenzovaná verze: Playstation 4

Zaklínač 3: Divoký hon se nám konečně dostal do spárů. Avizované kolosální RPG od CD Projekt RED si nikdo nedovolil zpochybnit a my se podíváme na to, zda polští autoři dostáli slibu a dočkali jsme se opravdu ultimátního herního zážitku.

Temerie zmítaná válkou

Třetí a zároveň poslední dobrodružství zaklínače Geralta z Rivie nás posouvá dějově za druhý díl, který naznačil události budoucí. V závěru druhého dílu totiž do Temerie vtrhne vojsko Nilgaardu, který přeskočí řeku Jarugu. Nyní jsme v době kdy Nilfgaard již drtivě postupuje směrem na sever, veden císařem Emhyrem var Emreis. Sever se zatím příliš nebrání a dle informací, které na začátku hry máte je veden Radovidem Redanským.

Geraltovi se na rozdíl od předchozích dílů vrátila paměť, a tak má nyní jasný cíl. Najít svou jedinou lásku, kterou je čarodějka Yennefer z Vergenbergu. Jeho pouť začíná se samotným velmistrem řádu Zaklínačů, Vesemirem. Geralt obdržel dopis přímo od Yennefer, která mu dává najevo, že ji najde v jedné vesničce, nic bližšího však není známo.

Již v úvodu hry si ale lze všimnout, že autoři se co nejvíce přibližují k příběhu, který byl popsán v knihách Krev elfů až po Paní Jezera. Vzhledem k tomu, že to autoři potvrdili již dříve, nejedná se o spoiler. Hlavní dějová linie se bude točit kolem Ciri, dítě z Cintry a také Divokého honu – šílených přízraků. Geraltovým úkolem bude dívenku vypátrat a zjistit jakou spojitost má právě s Divokým honem.

Pohádky si nechte pro děti, my máme Geralta

Dost ale již povídaček a pojďme na to z reálného pohledu. Zaklínač se jako jedno z mála RPG může pochlubit opravdu brilantní mytologií, kterou mu dala knižní sága a také velmi osobitým ztvárněním světa. Stejně jako v předešlých dílech tak najdete velkou spoustu tvrdých až násilných scén, erotických praktik a vulgárních projevů. To však k Zaklínači patří. Ač se to někomu může z popisu zdát nepřípustné, tak je důležité dodat, že se s nadávkami či jakýmkoliv jiným faktorem příliš nepřehání. Každá z daných scén zde má nějaké opodstatnění, nějaký smysl, nějaký důvod.

Zaklínač zkrátka není pohádka, jako například Dragon Age. Je to skutečné a dospělé RPG, které vás nechává mnohokrát v údivu. Autoři navíc šikovně hledají cestičky jak hráči ukázat něco co v jiné hře ještě neviděl. A jsou to v podstatě nevinnosti. Jako když je Geralt nucen obléct si na sebe společenské šaty. Je až obdivuhodné jak si tvůrci z CD Projekt RED dali záležet na dialozích a samotném nastínění scény. Vše působí přirozeně a atmosféru tak drtí pouze Geraltovi hlášky, kterými opět příliš nešetří.

Co jsem však zaznamenal jako poněkud problém, byly prvotní dějové úkoly. Ohledně prologu nemám až tolik výhrad, ačkoliv předchozí díl měl o něco lepší, ale na dalších úkolech je zkrátka cítit fakt, že tvůrci trochu přešlapovali na místě a mezi začátek a pokročilejší pasáže hry potřebovali nějakou vatu. A ta se občas projevuje. Jelikož jsou úkoly poněkud aportovacího typu a občas si říkáte proč to vlastně Geralt nedá. Používá se tam stále stejný vzorec – Geralt potřebuje najít toho a toho. Ale aby dostal informaci kde jej najde, musí udělat něco pro někoho jiného a pak ještě pro někoho, a takhle se to chvilku opakuje.

Nemít Klepnu, tak nevím

Proto raději doporučuji po příběhových misích udělat pár vedlejších questů, kterých je skutečně hodně.Každou chvilku na někoho narazíte na cestě. Povětšinou potřebuje vaší pomoc. Často vás také budou přepadávat monstra, která jsou u cesty. K tomu se však ještě dostaneme. Vedlejší úkoly ačkoliv jich je hodně se vás snaží něčím neustále překvapovat. Velkou absurditou je například babka, která vás pošle do chaty pro svou pánvičku. Ale což jste Zaklínač a co to neudělat pro pár orénů?

Tím se dostáváme k tomu, že vaším bojištěm a dějištěm je tentokrát téměř celá Temerie. Autoři se dušovali že půjde o velký otevřený svět a svému slibu dostáli. Sice to není jako kupříkladu v Gothic 3, že byste přešli z jednoho konce na druhý bez loadu, jelikož je svět rozdělen na větší území, ale i tak je ohromný. Mezi hlavní lokace patří ostrovy Skellige, White Oak – Bělosad, Velen a Novigrad. Každá z lokací je jiná, osobitá. Zatímco například Velen je bažinatý kraj se spoustou jezer a lesíků. Velen například velmi připomíná naší krajinu v kolem vesnic. Ostrovy nabízejí spíše hornatou zábavu a Novigrad je ohromné živoucí město. Zapomeňte na Wizimu z prvního dílu.

Zapomeňte na Skyrim i Gothic 3. Svět Zaklínače 3 je obrovský. Geralt má navíc úplnou volnost. Samozřejmě vás vývojáři nejprve protáhnou každým krajem a pak je jen na vás kam se prvotně vydáte. Hra umožňuje i rychlé cestování. V samotném kraji je možnost jet na koni, vaším koněm je stejně jako v knihách Roach – Klepna. Kdykoliv jej potřebujete, stačí zapískat a Klepna přiběhne. Navíc u cesty naleznete ukazatele, přes které lze cestovat k dalšímu již odemčenému. A rychlost načítání? Parádní. Na některých místech se můžete i plavit lodí a Geralt se dokonce naučil naplno plavat a potápět.

Zaklínač 3: Divoký hon je RPG s velkým R, takže očekávejte také vylepšování Geraltových schopností, kterých je opravdu hodně a rozmanitý bojový systém. Geralt dokáže provádět různá komba v kombinaci s klasickou pěticí znamení. Nechybí krytí a možnost úhybů. Nicméně větší skupinky nepřátel tvoří problém a pokud máte nízký level, hravě s vámi zatočí. Nepřátel je zde spousta – psi, vlci, Utopenci, Gryfové, přízraky, čarodějnice a mnoho dalšího.

Občas narazíte na některé bosse a zde už přituhuje. Je nutné se na boj dobře připravit. Geralt musí využít všech svých schopností, lektvarů a vychytralosti. K tomu vám pomáhá bestiář v němž si najdete rady a tipy jak proti dané potvoře postupovat. S tím souvisí právě i příprava lektvarů, kterých můžete vytvořit spousty a je třeba mít potřebné ingredience. Nicméně tím značně zvyšujete Geraltovi šance na přežití.

Pastva pro oči i pro uši!

Zaklínač 3 má zkrátka nádhernou grafickou stránku. Vše je dotaženo do nejmenších detailů. V tomto směru se předvedlo například GTA V kdy i nejmenší detaily byly vykresleny nádherně. U Zaklínače to platí rovněž. Neobjevují se žádné závažné propady FPS, bohužel místy se stává že některé objekty doskakují na poslední chvíli. Nicméně bych to viděl napravené v dalších updatech. Místy vás ještě potrápí herní navigace a drobné bugy. Vzhledem k velikosti hry jsou to však zanedbatelné drobnosti.

Dabing je vynikající. Tady nemáme jedinou výtku. Kluci z Polska zkrátka dokazují že jsou to tvůrci se vším všudy a jejich práce na ozvučení a celkovém dabingu je obdivuhodná. V roli Geralta je opět výborný Doug Cockle. Emhyra var Emreis si střihl Charles Dance (Hra o trůny – Tywin Lannister). Ostatní dabéři taktéž skvělou práci. Veškeré dialogy působí přirozeně a je až překvapivé kam se společně s dialogy dostaly ve třetím díle samotné animace.

Zaklínač 3 má pochopitelně také české titulky o nichž se ví už velmi dlouhou dobu. Bohužel před vydáním k nám dorazila pouze verze bez českých titulků. Kvalitu překladu tedy nejsme schopni zhodnotit, vše bylo hráno v angličtině.

Zaklínač 3: Divoký hon je až na pár drobností výborným RPG, to zkrátka nelze popřít. Geralt naposledy přišel a zanechal po sobě velký dojem. Osobně si myslím že se jedná o jedno z nejlepších RPG poslední doby (vyjma Bloodborne – zkrátka neporovnatelné). Otevřený svět Zaklínači prospěl a autoři hru odladily do detailů. Není si tedy vůbec na co stěžovat a můžeme jen doufat že se jednou svět Zaklínače vrátí, byť to bude bez Geralta z Rivie.