Total War: Rome II – Recenze
Jak daleko jste ochotni zajít, abyste se stali nejmocnější osobou starověkého světa? To ukáže až Total War: Rome II.
3. 9. 2013 Vytukej - Redakce
O Total War: Rome II (dále RTW II) se napsala od doby oznámení spousta slov. Britští autoři z Creative Assembly měli na svých bedrech převelikou tíhu. Rome I dodnes patří mezi klenoty strategického žánru. Dodnes se parádně hraje, graficky nezaostává, od moderních bratříčků se v mechanismech moc neliší. A jako většina, i já mám tento díl nejraději. Ty stovky hodin rejdění po strategické mapě, ty tisíce rozsekaných vojáků. Stále jsem si v hlavě analyzoval, zda můžu srovnávat dvě hry, které od sebe dělí více než dekáda. Byl jsem jako v řeckém ohni.
Je řeč o králích následnících
Již minulý Shogun II ukázal, kam se bude série ubírat. A vlastně je to právě japonský samuraj, který dává legionáři pokyny. Přesto se studio novinek evidentně nebálo.
V preview jsem se pokusil vtěsnat co možná nejvíce informací do čitelné podoby. Fanoušci hltali všemožná videa a rozhovory. Já jsem také neodolal, po večerech jsem si rovněž přehrával videa, byl to sen. Ale ve čtvrtek přišel den pravdy. Steam pomalu tahal skoro dvacet gigabajtů (pozn. velikost hry je 35 giga!), abych mohl konečně kliknout na tlačítko „hrát“. Nejprve jsem si vychutnal úvodní intro, které trochu připomíná to z prvního RTW. Pak již jen zbývalo vybrat si národ.
Na výběr je několik frakcí, přičemž některé vám nabídnou hájit zájmy jednoho rodu. V případě barbarských národů se jedná o určitý kmen. Nemusíte však splnit svou úlohu v kampani pouze vojenským rozmachem. Vsadit se dá na ekonomiku nebo kulturní vyspělost. Ale jak už to tak bývá, musí se vše skloubit hezky dohromady. Každý rod má kromě výhod také nevýhody. A je na vás, jakou taktiku na globální mapě zvolíte. Na výběr jsou římské rody (Řím je nyní jednotný), řecké státy Athény, Sparta, Epirus, Egypt, Pontus, Parthie, Svébové, Icenové, Kartágo atd.
Když už mluvíme o mapě, ta je mnohem větší než v případě prvního dílu. Nikdy v životě jsem neviděl krásněji vyvedenou mapu. Každé město má svůj půdorys, řeky protékají, oblaka tvoří mrholení, pouště ukazují svou nehostinnost. Můžete se navíc přepnout do dalšího režimu, který vám odkryje vztahy mezi sousedy nebo zdroje. Obojí je použitelné, a vypadá to setsakra dobře.
Čekej na spoustu senzačních zpráv
Diplomacii, správu daní, výzkum, nábory a další věci můžete provádět přes jednoduché panely. Pokud jste už hráli Shogun II, budete se velmi dobře orientovat. Interface se až na drobné výjimky nezměnil. Posun nastal v pohybu postav. Armáda nemůže jít do boje bez generála. Máte jich ale omezený počet, navíc se bude často jedná o přímé konkurenty v senátu či druidské radě. Občas bude nutné se přiženit, provést atentát, nebo sprostě klevetit o politickém soupěři, aby to měl těžší. Doma je klid, ale co situace venku? I když si tedy myslíte, že snadno zničíte první čtyři frakce okolo, nemusí být postup tak rychlý. Váš generál navíc může na suchu či na moři určit postup, Rychlým postupem ohrozíte morálku, přepad se dá provést dobře v lesích, rabování na chvilku zvýší obsah státní pokladny atd. Je to příjemná změna, která nutí neustále přemýšlet. Umělá inteligence nedělá takové kiksy – obzvlášť v diplomacii jsem žádný problém nenašel.A bitva? I na střední obtížnost si občas vylámete zuby. A k tomu ještě chátra huláká, že není v jejich regionu taková kulturní vyspělost jako jinde. Proto je dobré sem tam vypsat nějakou městskou vyhlášku, která trochu zpříjemní další roky. Přelidněnost obyvatelstva lze regulovat migrací, znásobit výnosy z obchodů atd. Dobře si naplánujte také výstavbu. Místa nebude nekonečno, a co si budeme povídat,i taková antimilitaristická stavba, jako je chrám, může být ku prospěchu věci. Růst podpoří i nové technolologie. Jenže, i zde je nutnost volby. Železný nástroj pro farmáře nebo lepší zbraně pro vojsko?
Za zásluhy udělám čárky
Postavám se vygenerují občas nějaké speciální vlastnosti. Některé jim však můžete po vzoru Shogun II přidělit. Podobný kariérní postup dostanou rovněž vaše jednotky, které se navíc pojmenovávají. Tedy žádný spolek anonymních rváčů. Osobně se mi více líbil styl náhody, kdy můj státník nebyl… řekněme dostatečně kompetentní. A musel jsem se s tím vypořádat po svém. Na druhou stranu je fajn přidat špatné jednotce plus jeden bodík k obraně. Pokud to vynásobíte dobrou železnou košili, kterou jste si pracně za pět let vyzkoumali, jedná se nebezpečný mix.
Což mě přivádí k tahům. Jeden tah = jeden rok. Ačkoliv mi to dělalo vrásky, na dřívější umírání postav jsem si tak nějak zvykl. Když se ten vousatý kmet dožije osmdesátky, tak proč by ne? Je to určitě lepší, než omezení do šedesátky a dost.
Mimochodem, začíná se v roce 272 před Kristem. A končí? No, to vlastně nevím. Ovšem v původním Rome jste mohli skončit dlouho po zavedení křesťanského počítání věků. Empire, Medieval II i Shogun II končily dříve. Když pomyslím na to, že začáteční expanze zabere při dobrém startu alespoň sto tahů, dvě stě tahů je na zakončení v tak nabobtnalé kampani holt málo. Který rok je tady ten poslední?
Jinak je to stará písnička, agenti škodí, diplomati prskají jeden na druhého, občané se bouří, vy provádíte politické obstrukce. Pro dobro věci, samozřejmě! Počkat! Málem bych zapomněl. Ještě jeden faktor byl zahrnut. Nehlídáte si totiž jen finance. Musíte obyvatelstvo zabezpečit dostatkem jídla. Pakliže nastane hladomor, vše se zastaví. A vy musíte rychle jednat. A že to není legrace…
Je blíž nová éra, jsem za režiséra
Bitvy vždycky neodmyslitelně patřily mezi ozdoby série Total War. Ačkoliv můj zoom často nebyl tak blízko, protože by se můj PC asi upekl ve vlastních obvodech, atmosféra z konfliktu je zkrátka pořád dobrá! A stále je to ukrutně zábavné. Proto se raději zaměřím na bitvu jako takovou. Opět tu najdeme speciální dovednosti a formace. Formací je na výběr dostatek, takže se dá s klidem říci, že si každý najde to své. Máte rádi falangu? Jednu řadu, dvě, tři? Nebo raději rychlý útok ve po straně lstivým obchvatem? A co takhle vyslat jízdu a oštěpaře? I tady máte volné pole působnosti. Dokonce můžete armádu ovládat díky hlasovému ovládání. Vynikající idea, leč klávesnice je klávesnice.
Emoce vojáků také hraje roli. Deprese z toho, že padla brána či zeď, se projeví hodně rychle. Někdy zcela postačí neschopnost vašeho zapojení do bitvy. Bitvy na lodích jsou mnohem zajímavější, protože vojáci musí kooperovat na malém prostoru, nebo je můžete rychle přesunout na souš. Propojeni námořnictva a pozemních sil dává hře zase trochu jiný rozměr.
Města se dobývají díky bodům na mapě. Už žádné nasáčkování na náměstí. Zaber jižní stranu, tamto zdivo, tuhle věž. Realitu si navíc můžete zpříjemnit novými kamerami. Jedna se zafixuje na jednotku, kterou můžete sledovat, jak si pomalu prosekává cestu skrz. Druhou taktickou kameru použijete tehdy, když nemáte dostatek přehledu. Tato vrchní kamera se ale automaticky vypíná s volbou bojového realismu. V tom případě si musíte vystačit sami.
Něco za něco, vždyť to jen chce…
RTW II je exkluzivitou pro osobní počítač. Všichni tak nějak čekali, že to bude bomba, ale taková? Množství detailů je prezentováno v takové míře, že nebudete vědět, co hltat očima dříve. Mě stačilo koukat se na můj region, kde poletoval racek, a Slunce zvelebovalo svým svitem krajinu, kam až oko dohlédlo. Pokud máte doma silný stroj, můžete si být naprosto jistí, že podobné vyobrazení uvidíte jen málokde. Vy ostatní, nesmutněte! Creative Asembly se snažilo, aby při vypnutí všeho, byl zážitek podobný. Což mohu v klidu potvrdit. Ale i tak! Je čas na upgrade…
Pořád mě mrazí z úvodní znělky starého Rome. Ten nový nezůstává pozadu. Skoro bych se vsadil, že se tamní orchestr občas inspiroval seriálem Řím. Dabing je na vysoké úrovni. Popisky výuky a informace jsou zanesené do encyklopedie. Tutoriály jsou zpracovány tak, aby vás připravili na všechno, přitom jsou dostatečně zábavné a poutavé na první minuty hraní, než se případní elévové dostatečně oťukaji. O vlastní titulky nepřijde ani našinec.
A ty buď jen připraven!
Od RTW II jsem si hodně sliboval. Chtěl jsem ho neustále srovnávat s dnes již ikonickou jedničkou. Ale nešlo to. Je to… jiné. Ovšem ani toto pokračování nešláplo vedle. Jistě, pár chybek by se našlo. Před uvedením se komunitě nezdála třeba obtížnost hry, rychlost soubojů, fyzika, tahy atd. S klidným svědomím můžu říct, že po celou dobu recenzováni mě nic zásadního nenaštvalo. Autoři brzo vydají další hutná DLC (Pontus dnes, v den vydání, Seleukovci dorazí za měsíc), k tomu si připočtěme možnost vyzvat rivaly v přes síť, a třeba se časem objeví obsáhlý a povedený datadisk jako v případě druhého Shoguna. A jsem si jist, že móderské nástroje nezůstanou pozadu. Netvrdím, že se jedná o nejlepší strategii všech dob, úplně stačí, že se to chlapcům a děvčatům ze Spojeného Království zase povedlo.Vítej, Rome II v rodině Total War. Nyní jsem rád, že to více než roční martýrium při čekání na kopii je za mnou. A já se můžu zase na desítky hodin položit do této horké antické lázně. Salut!