The Last of Us – Dojmy z bety

Měli jsme příležitost vyzkoušet dvě mise ze hry The Last of Us. Jaké to bylo?

17. 5. 2013   Martin Pilous  

Vyhýbáme se jakýmkoliv spoilerům i těm drobným

Měli jsme možnost pro vás zajistit dojmy ze hry The Last of Us, která vyjde 14. června exkluzivně pro Playstation 3. Hra se stylem asi nejvíce podobá filmu Já legenda. Dva hlavní protagonisté se snaží přežít ve světě po podivné pandemii, která některé obyvatele zmutovala, v něco jiného a zbytek populace byl vyhlazen. Jak ve světě plném mutantů, na smrt bojujících přeživších a dalších nástrah dokáže přežít jeden muž, který má na starosti mladou dívku.

Lincoln a Pittsburgh

Mohli jsme vyzkoušet dvě mise vyjmuté přímo z finální hry. Jednalo se o průchod prvními ulicemi Lincolnu a další misí k vyzkoušení byla léčka v Pittsburghu. Jak je vidět už z bety, tak se dočkáme cestování napříč spojenými státy, neboť tato dvě města jsou od sebe vzdálena několik států. Nyní už ale přejdeme k samotné betě.

Jako první vám popíšeme Pittsburgh. Pokud sledujete informace o The Last of Us, tak jste zřejmě i viděli trailer, který ukazuje Joela a Ellie v situaci kdy padnou do léčky, ve chvíli kdy autem přijíždí do Pittsburghu. Trailer končí nárazem auta do jedné z garáží. V tomto okamžiku začíná hratelná ukázka. Joel a Ellie jsou násilně vytaženi z auta a začíná boj o holý život. Nebudeme nějak zvlášť spoilerovat co se vlastně konkrétně stane, ale jen vám popíšeme prvky, které jsme postřehli, když jsme hru zkoušeli.

Holýma rukama to nejdál dotáhneš

Boj v The Last of Us je podobný tomu co známe z Uncharted série. Joel může boxovat holýma rukama a zdolávat své nepřátele. Ne každý z nich je ozbrojen střelnou zbraní. Pokud máte jen holé ruce, tak boxujete mačkáním čtverečku a sem tam musíte uhnout výpadu soupeře pomocí trojúhelníku. Hra oproti Uncharted využívá více dokončovacích scén. To znamená, že pokud nepřítele máte poměrně blízko nějaké římsy nebo zdi, tak s ním o ní fláknete či jej něčím přetáhnete. Dosti brutální je, pokud jste ozbrojeni trubkou (ta je ve druhé hratelné misi) a nepřítel před vámi bezmocně leží. V tom okamžiku se Joel rozmáchne a zasadí mu odpornou ránu přímo do lebky.

Samozřejmě že jedinými zbraněmi nejsou jen vaše pěsti a případné trubky či kusy dřeva. Dostanete se i ke střelným zbraním. Těch je poměrně dost, co se týče typů. Viděli jsme klasickou pistoli, revolver, pušku a brokovnici. Jen s těmi náboji je to poznání horší. Je jich poměrně málo, a pokud jde o případné zbraně nablízko i ty trpí na poškození. To znamená, že po pár úderech je chtě nechtě musíte zahodit. U střelných zbraní se nám velice líbil fakt, že Joel není zkrátka střelec z povolání a tak se mu dosti klepe ruka a není příliš snadné se vůbec trefit.

V boji se vám snaží pomáhat i Ellie. Pokud zrovna není někým bezprostředně ohrožena, tak vezme například cihlu a hodí ji po nepříteli, což jej rozhodí a vám to kolikrát na poslední chvíli zachrání život. Občas je odvážnější, což má za následek že vytáhne nůž a vrhne se na nepřítele. Trochu hloupě ale působí fakt, že nepřátelé si jí až tolik nevšímají. Především se soustředí na Joela a máme to podezření, že pokud Ellie ochráníte v momentě, kdy jí někdo drží, tak jiným způsobem ani zemřít nemůže. Během klasické bitky či přestřelky totiž nikdy není zasažena.

Když po vás nepřátelé pasou, máte i možnost se schovat za všudypřítomné překážky a například je obejít, či si na ně někde počkat. Podobně jako v jiných hrách máte možnost nepřátele odlákat. Buďto si připravíte do ruky cihlu či prázdnou skleněnou lahev a tu mrštíte požadovaným směrem, což nepřítele zmate a odláká pryč.

Houbovitá monstra a všudypřítomná smrt

Nyní se pojďme podívat na druhou hratelnou misi, což byly počátky města Lincoln. Zatímco Lincoln nabízí boj o přežití, který po několikátém hraní nabízí výzvu asi tak v průměru na tři minuty, Lincoln je mnohem rozsáhlejší a ukáže vám toho mnohem více. Tady Last of Us ukazuje, že není vyloženě jen akční hrou jako Uncharted. Je mnohem více. Zejména je lidštější a zajímavější na dialogy postav.

Zatím to na nás působí velmi dobře, jelikož když někam jdete tak Ellie je neustále s vámi a když zrovna s vámi o něčem nerozmlouvá, tak si třeba brouká nebo mumlá sama pro sebe. I když je kolem ní neustálé násilí a strach o holý život, tak si dokáže najít cestičku úměrnou svému věku a projeví základní prvky, které v sobě mají menší děti. Ostatně rozhovory mezi hlavními aktéry nejsou nijak rozsáhlé, také je to z důvodu věkového rozdílu. Joel se pohybuje někde kolem čtyřicátého roku života a Ellie někde kolem čtrnáctého (původně měla být dokonce ještě mladší). Dialogy těchto dvou jsou však vcelku úderné. Něco málo jsme se dozvěděli o předchozím životě Ellie a jednou větou nám dokonce Joel naznačil i něco o sobě. Jinak je jejich vztah prozatím opředen záhadnou rouškou. Odkud se znají? Proč jsou spolu? To zatím nevíme a rádi si na to počkáme do plné hry. Možná jen je trochu škoda, že nakonec autoři upustili od původní myšlenky, že by Ellie byla také hratelnou postavou.

V Lincolnu je třeba se začít starat. Musíte prohledávat zákoutí, dostupné vstupy a dveře, neboť kdekoliv se může cokoliv skrývat. Hra neobsahuje mapu, ale ono není třeba, protože je to ve směs koridorovka a pustí vás jen do nejbližších uliček. Jste nuceni si občas hledat cestu, to znamená někam si postavit žebřík, poté jej vytáhnout na horu a položit si jej přes dvě vzdálené stěny atd. Kromě toho sbíráte nejrůznější zásoby. Ty pak můžete využít k tomu, abyste si mohli vytvářet předměty, či je vylepšovat. Zásoby jsou poschovávané, dokonce jsme narazili na trezor, který bylo nutné otevřít pomocí kombinace, jíž jste museli najít.

V Lincolnu jsme se také setkali se záhadnými mutanty. Nedá se pochybovat o tom, že to byli dříve lidé, kteří díky té pandemii zmutovali v odporná monstra, kterým raší z hlavy podivná houbovina. Jsou to velmi odporní parchanti. Není až tak snadné je zabít a nablízko vůči nim téměř není obrany. Zkrátka vás čapnou a vytrhnou vám maso z krku, pak už jen následuje loading posledního checkpointu. Boj s nimi je skutečně drsný, a pokud nemáte možnost střílet, je lepší se jim dostat do zad anebo jim zasadit pár ran tyčí ve správný moment. V této misi se nám představil ještě jiný poddruh těch to šílenců. Vypadají stále jako lidé, jen u nich nedošlo k absolutní přeměně a jsou v raném stádiu. S těmi je to trochu snazší, neboť pokud vás chytí, můžete je odstrčit.

Grafické podání je třešnička na dortu

Zpracování hry je velice dobré. Nezaznamenali jsme žádné větší problémy. Snad jen nám trochu vadilo, že Ellie se občas chová trochu divně. Zatímco vy bojujete, ona se například plíží okolo a přemisťuje se v tu chvíli zcela nesmyslně z jednoho krytu do druhého. Občas se také plíží nepřátelům na očích, zatímco vy jste schovaní a oni samozřejmě nereagují. Mnohdy ani na vysokou obtížnost se nic neděje. Působí to trochu divně.

Grafické podání je ale zkrátka úchvatné. Uncharted 3 ždímalo z PS3 hodně, ale na Last of Us je vidět že i když využívá v postatě stejný engine, tak má vyhlazenější odlesky, detaily a mnoho dalšího. Zvuky rovněž jsou na velmi vysoké úrovni, nemluvě o dabingu, který u Joela zprvu působí zvláštně, ale až si zvyknete na jeho drsný hlas, budete to brát jako samozřejmost. Musíme také dodat, že beta byla sice v angličtině (titulky), ale finální verze přinese i české titulky.

Celkově nás The Last of Us upoutalo a těšíme se hodně. Láká nás celkový příběh, chytlavá hratelnost, zvláštní vztah mezi nesourodou dvojicí hrdinů a mnoho dalšího. Velmi nás totiž zajímá i to, jaké je vyústění hry. Dozvíme se něco více o pandemii nebo je hra čistě o dvou hrdinech v krutém světě? A jaký je jejich cíl? To se dozvíme už 14. června.