Splinter Cell: Blacklist – Recenze
Sam Fisher se vrací ve Splinter Cell: Blacklist. Jeho forma vám vezme dech!
1. 9. 2013 Martin Pilous
Recenzovaná verze: Playstation 3
Splinter Cell: Blacklist je v sérii již šestým titulem. Sam Fisher již prošel za tu dobu mnoha změnami a nyní se zřejmě pere o to, zda ještě v herní branži setrvá či ne. Naposledy jsme se s ním setkali před 3 lety v titulu Conviction, který tak nějak působil jako závěr, což se nakonec nekoná a jdeme tedy zhodnotit Blacklist.
Sam stárne, ale na hře to znát není
Ubisoft přinesl zásadní změnu už minule, a to tu že Sam Fisher je již postarší agent, podobně jako byl svého času Solid Snake v Metal Gear Solid 4. A podobně jako v MGS 5 byl nahrazen dabér Snaka, David Hayter, tak i ve Splinter Cell: Blacklist poprvé mluví Sama Fishera jiný dabér, než perfektní Michael Ironside. Nutno dodat, že Sam vypadá i tak nějak divně. Oproti Conviction působí mladší a to i přesto že se hra odehrává až po a dokonce na předchozí díl navazuje. K tomu tedy mám rozhodně výtku, vždyť stačilo, aby Sam vypadal pořád stejně.
Co se dá pošesté ještě vymyslet? Inu nic zvláštního, ale příběh samozřejmě nechybí. Sam se po svých hrdinských činech, díky kterým dokázal zastavit organizaci Third Echelon, pro kterou dříve dělal, sám stává šéfem nové tajné organizace. Ta dostává název Fourth Echelon. Tentokrát jde o mobilní zásahovou jednotku, která vše řídí ze svého operačního letounu Paladin. Zde najdete veškeré důležité členy svého týmu a startujete odtud veškeré mise.
Teroristická skupina na mušce ostříleného agenta
Celkově je to poněkud klišé. Sam totiž sotva se stačil vzpamatovat z událostí v Conviction, tak už se musí vypořádat s novou hrozbou. Vystupuje zde jakási tajemná skupina, která si říká Inženýři, a ti vyhrožují útokem na USA pokaždé, když uplyne stanovený čas. Nikdo neví kde a kdy. Souhrnně je operace označována jako Blacklist. Inženýrům jde jen o jedno. Chtějí zastavit zbytečné posílání amerických jednotek do jiných zemí (zřejmě by se jim nelíbil Obamův plánovaný útok na Sýrii). V případě že se tak nestane a prezidentka neustoupí, bude proveden další teroristický čin. Sam a jeho tým má za úkol vystopovat místa a čas a na poslední chvíli zakročit.
Splinter Cell: Blacklist na to jde trochu jinak než Conviction. Na první pohled se totiž může zdát, že je to pouze přímé pokračování toho z minula, ale tak tomu není. Tentokrát máte na výběr až 3 styly, které můžete libovolně kombinovat a je jen a jen na vás, jak to provedete. Buďto projdete misi jako duch, což znamená, že v podstatě nikdo z nepřátel nezpozoruje, že by se kolem vůbec někdo proplížil (v Blacklist není nutné kohokoliv zabíjet, pokud jste hodně dobří ve skrývání). Pak je zde mód Pantera, což znamená, že se dokážete skrývat, ale zůstávají po vás nenápadně mrtvoly. Třetím a posledním režimem je útočník. Tak tady není co řešit. Vaší doménu je zbraň v ruce a vraždí se všechno, co se pohne.
Vybav se a uspěješ
Před každou misí se objevíte zpět na palubě Paladina a zde je mnoho možností jak vylepšovat nejen sebe ale i další aspekty. V týmu máte poměrně schopné lidi, vždyť důležitou roli tu má spojovatelka Grim, která je nyní něco jako vaším hlavním poradcem. Pak je tu Briggs, s ním prožijete spoustu misí v kooperaci a také Charlie, což je takový super technik, který vám připravuje veškeré zázemí. Řeší se tu také občas okrajově, že samozřejmě máte k dispozici více agentů, ale ti řeší vlastní operace a skutečně se o nich dozvídáte jen z jistých informací.
Díky Charliemu můžete vylepšovat svou výbavu, což znamená, že máte na výběr z přehršele bot, vest a dalšího oblečení, které vždy vylepšuje určité aspekty pro vybraný styl. Nechybí pak samozřejmě možnost nákupu nových zbraní, či vylepšení vašich svítivých brejlí. Pak je tu možnost vylepšování vašeho letadla, tedy Paladina. Tyto nákupy jsou sice velmi nákladné, ale povětšinou vám otevřou nějaké nové možnosti, jak v letadle, tak i v misích, coby podpora. Poté co však letadlo vylepšíte, máte za to tučné bonusy za mise, které následně splníte. Na veškerá vylepšení je však nutné získat daný obnos a ten vyděláte jedině plněním misí.
Pro každého něco
Misí je skutečně hodně a samotného mě překvapilo, jak kolosální vlastně Blacklist je. Nejenže je misí spousta, ale každé z nich jsou na jiný styl. Jednou budete s Briggsem plnit kooperační mise (můžete buďto split-screen anebo online s jiným hráčem). Tyto mise jsou poměrně náročné. Vždy máte nějaké dané úkoly a ty musíte plnit, nicméně se skutečně jedná o poměrně těžké výzvy. Pak jsou zde mise pro Grim, které jsou rovněž dosti náročné, a to proto, že se povětšinou jedná o tři různé úkoly, nicméně mise neobsahují jakýkoliv checkpoint a v případě odhalení akce okamžitě končí. Dále vám úkoly zadává Charlie. Ty jsou o tom, že musíte přežít několik vln nepřátel a rovněž je všechny pobít. Nakonec jsou tu ještě další nepovinné mise, o nichž se rozepisovat z příběhových důvodů a spoilerů nebudu. Vynikající je však přístup vývojářů v tom, že veškeré mise (příběhové i vedlejší) se odehrávají různě po světě.
Zajímavou specialitou jsou pak denní výzvy. Každý den se ve hře odemyká nová výzva, za kterou můžete získat bonusové peníze navíc. Jedná se o to, že někde na světové mapě se vám objeví žlutá značka. Z ní vyčtete, kde by se asi měl nacházet další bod vašeho úkolu. Ten musíte sami najít, což opakujete asi 4x, až se dostanete k finální destinaci a zde se musíte rozhodnout, na výběr jsou dvě možnosti, co uděláte.
Zpracování malinko pokulhává
Poslední částí Blacklist je pak mód Spies vs Mercs. Známe jej už z minulého dílu. Hra vás rozdělí do dvou již zmíněných týmům. Spies mají výbavu pro tichý postup a snaží se nahackovat tři terminály v čemž jim musí zabránit Mercs, kteří jsou vybaveni těžkou palebnou silou. Je to takové veřejné loviště, ale funguje to vážně stylově. Po každém odehraném kole se pak týmy protočí, aby si každý vyzkoušel obě dostupné strany.
Ubisoft u Splinter Cell: Blacklist vsadil na Unreal Engine 2.5 a na hře je to znát. Ačkoliv jsou detaily zpracovány poměrně skvěle a celkově grafika nového Splinter Cellu rozhodně překonává i předchozí Conviction, tak je na tom znát, že už jde o trochu vyběhlý model. Zvuková stránka je perfektní, jen jak jsem již zmínil, je škoda že Michael Ironside je pryč. Nový dabér je sice dobrý, ale k postavě mi nesedí a co se týče hudby, ta je slušná, ale u Conviction se mi zdála mnohem dynamičtější.
Splinter Cell: Blacklist je ale jako celek vynikající hra a nedá se tedy mluvit o tom, že by to měl Sam už zabalit. Stejně jako Metal Gear Solid se zřejmě i tato špionážní série ještě pár let na trhu udrží a to je jenom dobře. Blacklist ukazuje, že zdaleka všechno v sérii ještě nebylo a autorům nechybí skvělé nápady. Pokud jste fanoušky Splinter Cellu, tak je to vaší povinností.