Playstation 4 – Recenze
Playstation 4 je tu a zatímco vy jej s nadšením vybalujete z krabic, my vám podáme svědectví o tom, že je to next-gen konzole.
13. 12. 2013 Martin Pilous
Dámy a pánové je to tu! Po sedmi letech od vydání konzole Playstation 3 je na trhu její nástupce, kterého si od dnešního dne můžete užívat už i u vás doma. Jelikož jsme měli možnost Playstation 4 otestovat už před jeho vypuštěním, tak se s vámi podělíme o to, jaká vlastně nová konzole od společnosti Sony je.
Playstation 4 je tu
Playstation 4 je první z next-gen konzolí, která k nám do ČR dorazila. Ohledně Xbox One je situace znatelně nejistá, přičemž ani sám Microsoft neví, kdy k nám nakonec konzole dorazí. Nicméně pojďme se věnovat samotnému Playstationu 4. Začneme asi samotným designem, který jsme poprvé mohli ocenit na E3, kdy jej Andrew House oficiálně představil světu. Design nese název Jet Black a vypadá naživo skutečně skvostně. Kombinace dvou různých povrchů, z nichž jeden zabírá většinu konzole a druhé jen část je velmi vyvedená a samotné zkosení konzole je velice pěkné. Mezi jednotlivými povrchy je dlouhý proužek, který svítí. V případě zapnuté konzole svítí bíle, pokud instaluje, svítí modře, když nabíjí tak žlutě, pokud je hodně zle tak červeně. Playstation 4 je na svůj výkon až překvapivě malý a úctyhodně v sobě schovává i zdroj. Celkově design více připomíná PS2 než PS3.
Playstation 4 je konstruován tak, aby mohl ležet horizontálně anebo byl vertikálně postaven na stojánku. Ten se však nedodává v základním balení a tak jej sice lze postavit, nicméně stabilita nebude dokonale zaručena. Ostatně máme vyzkoušeno, že při poloze na ležato, PS4 méně hučí. Co se pak týče samotného hluku, tak ten je minimální a není téměř slyšet, pouze v některých okamžicích jako je například ověření Blu-Ray disků jej uslyšíte na pár okamžiků.
Zepředu na konzoli naleznete dva USB porty v rozhraní 3.0 s těmi je občas potíž, pokud například máte příliš tlustou flashku, pak je mnohdy problém, že tam nelze zastrčit. Vedle nich se pak trošičku skrývají dvě tlačítka pro zapnutí konzole a vysunutí disku. Pak je zde jen otvor pro vkládání Blu-Ray a DVD do konzole. Pochopitelně PS4 už nemá výsuvný šuplík jako PS2, ale stejně jako PS3 disky zasouvá rovnou dovnitř. Poté zde už nic nenajdete a přesouváme se tedy dozadu. Tady je konektor pro PS kamerku Eye, HDMI port (hurá, tentokrát má Sony v krabici i HDMI kabel) a také optický výstup na zvuk. Pochopitelně nechybí ani ethernet port, pro připojení k internetu. PS4 však stejně jako předchůdce přijímá i WiFi signál.
Nové rozhraní
Playstation 4 dostal zcela nové a přepracované menu. Původní XMB, které používá Sony všude možně je zkrátka pryč a je zde nové rozhraní, které díky bohu nekopíruje hrůzy od Microsoftu v případě dlaždic, ale jde vlastním stylem. Ono jakýsi zárodek XMB nebo možná lépe řečeno pozůstatek zde zůstal. V horní části menu totiž máte základní ikonky, kde je třeba váš profil, trofeje, nastavení, notifikace a další. Z horního menu se pak přesouváte níže, kde máte jednotlivé karty nebo řekněme záložky her a aplikací. Ty jsou seřazeny za sebou v pořadí, v jakém jste je naposledy spouštěli. Každá tato záložka lze rolovat níže a najdete v ní jednotlivé informace o hře, internetové aktualizace, počet like a podobně. Do toho vám na pozadí hraje povětšinou některá ze skladeb dané hry. Rychlost celého systému je neuvěřitelná oproti PS3. Nic se nikde nezpomaluje a menu reaguje okamžitě, ostatně to byl také hlavní důvod přechodu na nový systém. Velká škoda však je, že česká pobočka již neuvedla konzoli s českou lokalizací, co se menu týče. Pochopitelně tak ani PS Store není v češtině. To je dosti problémové ohledně systému v tom, že například Assassins Creed 4 s českými titulky funguje, tak že když máte systém, v AJ, tak vám jedou anglické popisky a typy + menu, ale dialogy postav se zobrazují v češtině.
Přepracovány byly i trofeje. Ty se teď načítají ve hrách okamžitě bez nějakého zdržení a také jejich synchronizace na server je velmi rychlá. Dokonce je Sony rozdělila na nové třídy. Tedy pořád zůstávají bronzové, stříbrné, zlaté a platinové, nicméně každá trofej má určitou hodnotu z hlediska toho, kolik hráčů ji už získalo. Některé jsou tedy nazývány dokonce ultra raritními, jelikož je má kupříkladu jen jedno procento hráčů, kteří hru mají. Zkoušeli jsme rychlost systému i při načítání trofejí pro porovnání s jiným hráčem a vše šlape velice rychle a spolehlivě.
Bez updatu ani ránu
Přejděme k tomu, co nás čeká před samotným hraním. Když konzoli spustíte poprvé, musíte stáhnout update. Původně jsme stahovali 1.51, jakmile však konzoli budete mít doma, už na vás bude čekat před pár dny vydaný 1.52, který přináší drobné změny. Update je v podstatě povinný pro ty, kteří se připojí na internet, jinak se nedostanete na Store a k dalším online funkcím. Pro ty, kteří budou hrát offline je tu možnost instalace nižších updatů skrze Blu-Ray disky jednotlivých her. I tak ale konzole poběží. Instalace her je neuvěřitelnou záležitostí. Jako první jsme zkoušeli kupříkladu instalaci Killzone: Shadow Fall, jehož recenze vyjde zítra. Killzone vám zabere na disku něco málo přes 40 GB. Nicméně instalace trvala asi 4 minuty a po minutě instalace již bylo možné začít hrát, mezi tím se hra instalovala v pozadí. Je tedy pravda, že při instalaci docházelo při přehrávání úvodního filmečku k drobnému trhání, takže je lepší chviličku počkat a konzole hru připraví komplet. Určitě tedy nehrozí podobná situace jako u Gran Turisma 5, kdy se na PS3 zhruba 10 GB instalovalo necelou hodinu.
Zůstaňme ještě moment u mechaniky konzole. Ta aktuálně zvládá přehrát pouze klasické DVD a pochopitelně Blu-Ray disky s filmy a hrami. Přehrávač pro filmy není nic světoborného, ale postačí, nicméně je stále zarážející že konzole si neporadí prozatím s CD. Hudbu si tedy nepřehrajete a jak už bylo několikrát řečeno, zpětná kompatibilita nefunguje. Nejdou zde ani disky z PS3, PS2 ani PS1, které kupodivu na PS3 fungovaly. Fotografie a další videa zatím nelze prohlížet, ale Sony slibuje, že postupnými updaty tyto funkce přijdou. Ještě podotkneme, že podle informací zatím nefungují 3D filmy na Blu-Ray, nemůžeme posoudit, jelikož nám k tomu chybí příslušné filmy i televize. Kompatibilita ohledně starších konzolí se však řešit nebude.
Playstation 4 kromě her nabízí také internetový prohlížeč, který je na rozdíl od toho z PS3 už použitelnější. Ostatně prohlížení internetu na televizi je skvělá věc, pokud se dá alespoň trochu ovládat. Na klasické prohlížení internetu však prohlížeč bohatě stačí, ukládá historii, pamatuje si některá hesla a dokonce je zde i možnost přidávat si bookmarky, takže se dá v podstatě plnohodnotně využít. PS4 také zvládá i flashové animace a videa s kterými byly vždy problémy. Bohužel samotná aplikace pro YT v konzoli zatím chybí.
Dualshock 4
Přejděme nyní k další podstatné věci u nové konzole a tou je pochopitelně ovladač Dualshock 4, který je pro hráče tou nejzásadnější periferií. Bez pořádného ovladače si jen těžko kvalitně zahrajete. Pravdou je že teprve u Dualshocku 4 došlo k větším změnám ohledně jeho složení a ergonomie. Ačkoliv jsme s předchozím Dualshockem neměli nějaké potíže ohledně hraní na něm, tak si na něj spousta hráčů stěžovala a je pravdou že Xboxový ovladač byl na hraní poněkud pohodlnější. Na tom právě Sony zapracovala, jak si můžete všimnout na obrázku, tak Dualshock 4 je poněkud širší, má delší chňapky, tudíž lépe sedí do ruky a perfektně jsou vyřešené analogy, které jsou nyní dost daleko od sebe. Mezi nimi je nově malý reproduktor, který vydává různé zvuky (u LEGO Marvel Super Heroes a Knacka vydává zvuky při sestavovaní kostiček a v Killzone: Shadow Fall se vám skrze něj přehrávají nalezené záznamy). Pod reproduktorem je umístěno PS button a nad ním je pak dotyková ploška. Ta bude v budoucnu využívána na některé funkce ve hrách. U Killzone: Shadow Fall tím měníte režimy vašeho drona. Vedle plošky jsou samozřejmě klasicky směrová tlačítka a na druhé straně známá čtveřice symbolů. Mezi ploškou a jimi jsou však dvě nová tlačítka a to Options a Share. Přes Share můžete nahrávat videa z her a sdílet je poté anebo típat fotky a ty pak také sdílet. Options je zde namísto tlačítka Start a dotyková ploška po stisknutí funguje jako Select. Zadní tlačítka doznaly změn jen v případě R2 a L2, která jsou více protažená dozadu a zahnutá, tak aby vám z nich neklouzaly prsty, což je hodně dobré.
Na zadní straně Dualshocku 4 je nově přidaná Led dioda, která při hraní svítí a mění barvy. Když máte dost životů tak svítí zeleně, když málo tak červeně. Při klasickém hraní a prohlížení menu je pak modrá a při dobíjení pulsuje žlutě. Bohužel toto světýlko bude zřejmě důvodem rychlého vyplácávání kapacity baterie. Ta nic moc nevydrží. Zatímco při běžném hraní vám Dualshock 3 vydržel nabitý na několik dní, tak Dualshock 4 vydrží při intenzivním hraní jen na jeden den a při běžném zhruba na dva, a to je dost málo. Doufejme, že nějakým updatem půjde dioda vypnout. Novinkou u Dualshocku 4 je možnost jej připojit také k PC a hrát na PC hry určené pro gamepady. To se rozhodně hodí a Sony přihazujeme plus k dobru za tento přístup.
Standby režim
Mnozí si stěžovali na nemožnost dobíjet Dualshock 3 během vypnuté konzole. I přesto že do PS3 šel proud, nešlo ovladač dobíjet. U PS4 je tomu ale jinak. Konzole se dá buď úplně vypnout anebo jí nastavíte Standby režim. To znamená, že není úplně vypnutá, ale je ready k okamžitému startu, její dioda svítí žlutě. A během tohoto režimu konzole odebírá minimum energie a navíc dobíjí ovladač, což je fajn.
Poněkud předělané je rozhraní PSN, nově na vašem profilu může být celé vaše reálné jméno a také nechybí možnost si přidat až úctyhodných 2000 přátel. Vše navíc funguje velmi rychle, jak bylo zmíněno už u trofejí a jejich načítání a veškeré funkce mohou být propojeny skrze Facebook a Twitter, čímž dáváte světu na odiv okamžitě, získané trofeje. Skvělé je, že je tu i party chat, který vám umožní mluvit v jakési soukromé místnosti s pozvanými hráči skrze dodávaný headset. Ten sice nemá nijak zvlášť vysoké kvality, ale na běžné spojení bohatě stačí.
Playstation Eye
V základním balení není obsažena, ale měli jsme možnost ji vyzkoušet. Mluvíme samozřejmě o PS kamerce, Playstation Eye. Nicméně její využití je velmi strohé. Zatím na ní můžete hrát jen Playroom což není zrovna hardcore kousek, ale jako zábava je to příjemné zpestření, no anebo skrze ni můžete streamovat vás k nějaké té hře atd. Kamera má mikrofony, takže reaguje na povely a snímá váš pohyb a také obličej, přes což se dá také přihlašovat na váš profil v konzoli. Kamera však najde uplatnění později, až začnou vycházet podobné tituly jako svého času na PS3.
Sony zabudovala do PS4 i možnost streamování her na PS Vita. To znamená, že pustíte PS4, nastavíte sdílení a můžete například ve vedlejší místnosti, hrát hry na Vitě, zatímco se vaši rodiče dívají na něco v TV. Přenos obrazu však není příliš kvalitní a zatím nás sužovaly spíše problémy. Spojení padalo anebo obraz kostičkoval. Když se však na pár minut ustálil, tak je fakt že hraní na Vitě je bezproblémové, akorát si neužijete takových detailů jako na PS4 a problémy jsou například u AC4 v tom, že nevidíte pořádně na titulky, jelikož jsou v tu chvíli titěrné. Tedy veškerý výkon obstarává PS4 a do PS Vita jde jen obrazový signál. Některá tlačítka, která Vitě chybí, jsou řešena tak, že třeba R2 a L2 jsou na zadní dotykové ploše atd.
Nutno uznat, že s PS4 nejsou žádné výrazné problémy. Je to skvělá, výkonná konzole, která přináší mnoho zajímavých prvků a její potenciál do budoucna je obrovský. Jen škoda že při launchi konzole nenabízí více aplikací a funkcí než bychom si přáli. Většina z nich je však otázkou několika updatů, které postupně přijdou a konzoli vyšperkují.
Recenzi hry Knack si můžete přečíst zde. Zitra se navíc můžete těšit na recenzi největšího hitu pro tuto konzoli, a tím není nic jiného, než Killzone: Shadow Fall.