New Super Mario Bros. U – Recenze
Mario v New Super Mario Bros. U, dohopsal i na nejnovější konzoli od Nintenda a nutno říct, že se mu tam vede dobře.
27. 6. 2013 Martin Pilous
Recenzovaná verze: Nintendo Wii U (hra je exkluzivním titulem této konzole)
Ach Mario! Věta, kterou by v jistém kontextu určitě pronesla princezna Peach a možná i v tom perverznějším, pokud jí Mario skutečně zachrání. Nicméně jsem si tuto větu musel vypůjčit na začátek recenze i já. Ačkoliv Mario obléká své montérky téměř 30 let, což z něj ve videoherním světě dělá doslova celebritu, stále neztratil nic ze svého elánu. Skáče pořád stejně svižně, drtí nepoučitelné houby svými malými, leč statnými nožkami a přitom mrská svým knírem na všechny strany.
Mario je stále mladík
Nintendo si i po dlouhých letech velmi dobře uvědomuje, že italský instalatér je jejich zřejmě nejcennější značkou a není tedy žádným divem, že nás jeho přítomností oblažují na každé své konzoli. A jelikož Wii U by si také zasloužilo nějaké to řádění s Mariem, tak i na jeho hardwaru máme možnost vyzkoušet, jaký je vlastně New Super Mario Bros. U.
Jestliže znáte i původního Super Mario Bros., tak věřte nebo ne, příliš se toho od té doby nezměnilo. Hra je stále nemlich to samé, jen jsou jí přidávány nové grafické kabátky a samozřejmě nové levely, ale princip jako takový zůstává stále stejný – jako již proklamovaný Mariův knírek. Zkrátka dobře, houbové království je zase „pro změnu“ v ohrožení. Princezna Peach byla unesena. Zatímco většina obyvatel propadá totální panice a balí si svá evakuační zavazadla pro případ nouze. Jenže zatímco v jiných hrách by následovalo stanné právo a následná tvrdá válka, Nintendo stále cíli na mladé hráče. Mario tedy neváhá, nechává Luigiho, ať si s porouchanými stoupačkami poradí sám a vydává se ihned mladé princezně na pomoc s vidinou poloviny království a nádherné ženy, jež by mu pomáhala s účetnictvím.
V jednoduchosti je síla
Je pořád nepochopitelné, že na tak jednoduchém principu vzniklo již tolik dílů této série a stále to funguje. V podstatě je to velmi snadné. Mario zůstává stále ve 2D pohledu a vy tak máte možnost utíkat jen doprava, kde hra pokračuje, či se vrátit doleva, pokud vám to hra v daném místě umožňuje. Dále to jde vertikálně nahoru a dolů, díky čemuž se dostáváte na jiná patra, kde občas objevíte něco navíc. Mario ani není obdařen žádnými novými pohyby, zkrátka běhá a skáče, co mu nožky, a veškeré nářadí po kapsách, umožní.
Houbové království je zkrátka pěkný kraj, který svou malebností sice nestačí dokonalému Hobitínu, ale i tak vyvolává naprostou idylku. Levelů je zde opravdu hodně. Celkově má hra 8 rozličných oblastí, v nichž se pohybujete a volíte si jednotlivé mise. Ty se samozřejmě odemykají postupně, pakliže některé z předchozích splníte až do konce. V daných misích se dosti často střídají lokace, jednou probíháte jakýmsi lesíkem, jindy zase skotačíte po rozlehlejších lukách, podíváte se i do jeskyní a také do ohnivého hradu. Hra má velice fikaně vystavěné pasti, neboť často skončíte tam, kde jste zkrátka nechtěli, což plní účel autorského záměru.
Začíná přituhovat
Hra se začne ke konci stupňovat a některé levely začnou vyvolávat frustraci. To je trochu škoda, jelikož hlavně mladší hráči pak zřejmě budou mít potíže se skrze některé skutečně proskákat. Doporučuji také hru ukládat průběžně, neboť stále se zde dodržuje režim Mariových životů. Nechybí ani sbírání zlatých penízků a dalších bonusů. Nicméně úspěšné absolvování všeho co hra nabízí je asi jen pro ty nejotrlejší. Trochu jako pěst na oko zde, ale působí boje s bossy. Klasické nepřátele můžete vyřídit tím, že na ně skočíte anebo pokud máte Maria ve stádiu, kdy dokáže metat ohnivé kuličky, tak je zkrátka sežehnete. Jenže u bossů by se čekalo něco kreativního. U nich však stačí skákat a vyhnout se jejich útoku a 3x jim správně přistát na hlavě, čímž je záhy dobojováno.
Grafická stránka hry je velmi povedená. To je samozřejmě největší změna od dob, kdy Mario brázdil disketové jednotky mnoha stolních počítačů. Autoři mají postavičky, jak Maria, tak nepřátele vykreslené velmi pěkně a na poměry klasické skákačky jsou dostačující. Level jak už jsem zmínil, jsou parádaní jak designem, tak i zpracováním. Hodně tomu napomáhá i fakt, na Wii U je Mario konečně k dispozici v plné HD parádě. Poměrně slušný je hudební doprovod, který přináší úpravu klasických melodií. Trochu ale nepochopitelné je to, že na Wii U gamepadu vidíte úplně to samé co na obrazovce, takže je v podstatě zbytečné, aby běžel, jelikož to akorát vybíjí životnost ovladače. Na tom mohlo Nintendo lépe zapracovat a co se týče hraní z jiné místnosti, jak mám doma vyzkoušeno, 4 metry od konzole a ovladač nedosahuje signálem.
Co dál?
Jakmile dohrajete celou hru, tak tím to zkrátka nekončí, máte tu více možností jak se vyřádit. Samozřejmě můžete si hru projít i s přáteli, jestliže na to máte hardwarové vybavení. Dále jsou tu nové módy, jako Boost Rush. Ten je poměrně obtížný, jelikož udělá levely ještě o něco těžšími a některé vám dá splnit na čas. Dále je tu Coin Battle, ten vám umožní soupeřit s druhým hráčem o to, kdo nasbírá více mincí. Posledním je tu pak mód Challenges. V něm jsou podmínky různé – levely na čas, přežít co nejdéle, posbírat co nejvíce věcí a tak dále.
New Super Mario Bros. U není žádnou převratnou novinkou. Ti co se zatím spokojí s předchozími díly, nemají důvod se honem hnát do této konzole jen kvůli tomuto titulu. Ale co se týká těch, kteří již konzoli mají, tak nemusí příliš váhat, neboť stále jde o jeden z nejlepších titulů, které si pro ni můžete zakoupit. Stará dobrá hratelnost zůstává, pořád je to chytlavé a na dlouhé večery to rozhodně zabaví. Svým způsobem se tak zatím jedná o nejlepší Mario hru ve 2D s titulem Super Mario Bros.