MotoGP 13 – Recenze
Královská kubatura hledá nového šampiona! To je MotoGP 13.
11. 7. 2013 Vytukej - Redakce
Recenzovaná verze: PC
Valentino letos znovu usedl na Yamahu M1, Casey ukončil kariéru, ke Karlovi se přidal Lukáš a my máme radost, že se toho můžeme zúčastnit. Po dlouhé době se zdá, že expanze závodních her nebere konce. Protentokrát však budou stačit jen dvě pneumatiky. Nejnovější ročník MotoGP vás provede světem opravdových šampionů!
Pěkná kariéra zahřeje u srdce
Nemá smysl ťukat věty navíc. Poslední ročníky motocyklů se potácely ve smyčce nedopečenosti. Pravdou je, že se za tu dobu neobjevil žádný pokus, jak nastavit laťku o něco výše. Proto je obtížné přilákat nové zvědavce, kteří by chtěli protáhnout stroje na závodních drahách. Stěžejním bodem takových her bývá (pokud možno) zábavná kariéra. Ta je v MotoGP 13 zpracována po vzoru třetího DIRTu. Hráč se po výtvoru sebe sama objeví v krásném pokoji, kde za pochodu přechází do výstřižků z novin, do televizní obrazovky, na mapy závodů apod. Až se uchytíte v některém z týmů, budete moci sledovat svůj rostoucí vliv. Máte stále motivaci na sobě dřít, protože chvála s kritikou se v médiích odráží rovnoměrně. Pokud nechcete ztrácet čas, můžete se rovnou přepnout do šampionátu vybrané třídy či zkusit split screen.
Rozdíl mezi jednotlivými kubaturami je ihned znát. Zatímco v nejslabší kategorii budete nacvičovat první krůčky poměrně snadno, ve dvou zbývajících si ústa o asfalt podřete často. Je to dáno faktem, že musíte nejen správně klouzat do zatáček, ale také rychle řadit a přidávat plyn. O zábavu se postará propracovaný fyzikální model. S tím jde v ruku v ruce poměrně vysoká obtížnost. Především řazení může dělat zpočátku nemalé potíže. Teď jde jen o to, zda náročné ježdění vítáte nebo ne.
Něco chybí
Řemeslná stránka hry je udělaná rozporuplným dojmem. Hudba v menu je podmanivá, je to však jediná zvuková stopa, která se musí zákonitě po čase omrzet. Graficky zaujmou modely motorek a jezdců. Na nich je vidět sebemenší detail, což dává hře nálepku uvěřitelnosti. Závodní tratě jsou vyvedeny také dobře. Výsledek ale kazí lajdácky zpracované okolí a tribuny. Oproti minulým formulím jsou barvy jaksi vybledlé, všechno to působí chudokrevným dojmem. I optimalizace není stoprocentní. Na to, že hra operuje s horšími texturami, než jinde, čekal bych větší plynulost. Achillovou patou je ale atmosféra. Ani za deset hodin jsem ze závodů necítil adrenalin. Možná to bylo tím, že jsem se až moc (což je jen dobře, protože, pak by následoval vjezd mimo trať) věnoval řízení nadupaného stroje. Ale nalijme si čistého vína, ten drajv by tu měl přece být! Vždyť i první MAFIA uměla z jediné závodní mise vytvořit skvělou vsuvku mezi klasickým ježděním a střílením.
Je milé, že si v depu můžete poladit parametry svého miláčka. Fanšmejkři mohou sáhnout i po reálnějších pravidlech. Automaticky se tak zvyšuje obtížnost závodění. Ke slovu se dostaly dva pohledy. Přes řídítka a očima jezdce. Vypadá to výborně, jenomže budete rádi hlavně za základní kameru. Důvod je prostý. Ovládat motocykl není vůbec snadné, pozor si musíte dát na zadní kolo, které bude při náklonech oscilovat na hranici dobře projeté zatáčky a skluzem do písku. Oči jezdce sice dodají autentičnost, ale vsaďte se, že zůstanete alespoň na čas u základního nastavení. Kromě toho budete očkem sledovat i ukazatel plynu a stupňů. Display pod řídítky na palubce se sleduje mnohem hůře.
Je těžké zhodnotit hru, která je hodně specifická. A to i v závodní sortě. Už předem musím avizovat, že se po dlouholeté odmlce se jedná o nejlepší MotoGP. Dobře zpracovaná kariéra, která vás nutí k posunu vpřed, a vysoká obtížnost, která zase nutí k preciznosti, budou hnacími motory. Avšak rezervy vidím hlavně v atmosféře, která by si zasloužila vyšponovat výše. Pokud ale prahnete zajíždět lepší šampionáty než Karel Abraham, je MotoGP s pořadovým číslem třináct tou správnou volbou.