Mirror’s Edge Catalyst – Recenze

Faith se vrací v Mirror’s Edge Catalyst, ale tentokrát docela dost klopýtá a celé to podezřele drhne!

18. 6. 2016   Martin Pilous  

Recenzovaná verze: Playstation 4

Nemůžu se považovat za skalního fanouška původního Mirror’s Edge, ale přesto jsem hru, vždy s odstupem nějaké doby, třikrát dohrál. Nejde o kdovíjak revoluční kousek, ale ve své době zejména zpracováním opravdu překvapil. Moje očekávání ohledně druhého dílu, byla poněkud vlažnější, hlavně proto že se tvůrci rozhodli na původní hru se nefixovat.

Jedeme zase od začátku

V novém Mirror’s Edge se tedy jede od samého začátku a předešlé události jsou zcela ignorovány. Dokonce by se dalo říct, že z logického hlediska tato hra předchází prvnímu titulu. Příběh není hnacím motorem ani zdaleka. Naopak je to docela nuda. Ve městě Glass je několik mocných korporací, které bojují mezi sebou. Jako takový menší odboj jsou tu runneři, mezi nimiž je právě propuštěná Faith a začíná její boj proti Gabrieulu Krugerovi, jež je šéfem jedné ze společností.

Oproti jedničce, se tentokrát Faith může ve městě rozběhnout, kam chce. Autoři nabízejí open-world, který funguje na principu toho, že se můžete pohybovat po střechách, jinak co se týče ulic a nižších lokací, to nikoliv. Vše je pěkně ve vzduchu či v rámci interiérů budov. V podstatě jsou ale předem dané trasy a není problém během chvilky přijít na to, kudy vlastně dále. Nechybí také podpůrné ukazatele.

Jednou viděné, pak těžko oblíbené

Nemůžu se ale zbavit pocitu, že ačkoliv je město poměrně velké a členité, tak v podstatě na každé budově naleznete téměř to samé, bez většího leveldesignu nebo motivace po změně. Dost mě to mrzí, neboť právě nad hledáním cesty dále, jsem si občas trošičku lámal hlavu v prvním díle, zde to ale vážně nehrozí a je to škoda.

Kromě příběhové linky, která zabere odhadem 12-14 hodin, toho Mirror’s Edge Catalyst na první pohled nabízí poměrně hodně, bohužel ale jde o vedlejší úkoly, které jsou si podobné jako vejce vejci a během chvilky vám začnou nekonečně lézt na nervy. Žádná velká inovace se nekoná. Zkrátka a dobře jsou to úkoly typu – doběhni támhle, nahackuj terminál, nebo dones někam balíček. Dále nechybí nějaké to sbírání orbů a podobné blbosti, které uměle protahují herní dobu.

Čím hra doslova trpí a hráč při pohledu na to také, tak to jsou pěstní souboje. Něco tak příšerně hloupého jsme tu už dlouho neměli. K původnímu systému boje, jsem měl své výhrady, ale zde mám ještě větší. Provedení je naprosto šílené. Pokud protivníků není více, tak nemají šanci vás dostat. Faith zkrátka jen rozdává lehké a tvrdé údery a sem tam kopne, nic víc, nic míň. Vašim soupeřům se pak stačí ve správný okamžik vyhnout. Faith se díky soubojům a splněným misí, také postupně zlepšuje ve třech oblastech, a to v pohybu, boji a také vybavení. Docela pěkné zpestření, ale nijak moc využitelné.

Čekalo se více!

Grafická stránka hry mě nijak zvlášť nenadchla. O to větší je překvapení, když titul běží na Frostbite enginu, který EA využívá už poměrně dlouhou dobu a stále s ním v některých titulech neumí vykouzlit lepší detaily. Ostatně se alespoň projevuje to, co tvrdím již delší dobu, a to fakt že engine není stavěn na použití ve všech typech her. Navíc za hrou stojí přímo studio DICE, které jej vyvinulo, a tak bych očekával větší grafické hody.

Celkově to ale působí, jako kdyby to bylo spíchnuté horkou jehlou a hlavně aby to bylo honem honem venku a stihli jsme release. Sice nic netrpí výraznými bugy či zasekáváním, ale hra běží na PS4 pouze v 900p a na Xboxu One dokonce jen v 720p. Autoři se tedy technickou stránkou už tolik nezabývali. Ozvučení je však poměrně slušné, jen ten dabing je dost nevýrazný.

Nemůžu tvrdit, že by Catalyst byl vyloženě špatnou hrou, ale chybí mu ta nejzákladnější věc, která je u her třeba. Zkrátka mě nebaví. Ačkoliv jsem se snažil do hry více proniknout, tak ani na vícero pokusů se mi to nepodařilo. Autoři nenajeli na onu vlnu z předešlého dílu a nedokázali si mě udržet. Catalyst je fajn odreagovačka na odpoledne po práci, jenže druhé odpoledne už si budete v hlavě převracet myšlenku – „proč se k tomu mám vlastně vracet?“ Mirror’s Edge Catalyst tedy zůstává nenaplněným slibem a tak trochu vhání slzy fanouškům do očí, neboť Faith není v tak dobré kondici jako kdysi.

Mirror’s Edge Catalyst nenabízí žádnou formu české lokalizace