Diablo III: Reaper of Souls – Recenze
S anděly nejsou žerty, což dokazuje recenze na datadisk ke hře Diablo III: Reaper of Souls.
1. 4. 2014 Vytukej - Redakce
Recenzovaná verze: PC
Ještě než se dostanu k verdiktu ohledně tuze očekávaného datadisku Reaper of Souls (dále RoS), musím se kajícně přiznat, že na původní Diablo III jsem od doby vydání nesáhl. A asi jsem udělal dobře. Záplava updatů zacelila ohyzdné rány, které ubíraly Diablu život. Taky se hlásím k těm, kteří nebyli spokojeni s výsledkem. A i když jsem pak čertovi leccos odpustil, ke hraní trojky mě to nepřesvědčilo. Druhý šance se má dávat. Obzvlášť, když se RoS zaručil, že spousta věcí bude upravena. Temný výlet do Westmarch může začít.
Přijel boží jezdec
Do kroku nám svítí. Je to fajn? Je to fajn, a to hned z několika důvodů. Obecně mi postavy v Diablu III nepřirostly moc k srdci. Sáhl jsem proto po mnišské kutně, mnich byl trochu jiný. Nebyl to obyčejný stroj na zabíjení jako barbar. A křižácká majestátnost je na tom podobně. Paladin se v něm nezapře. Pokud tedy chcete být kontaktní, ale přesto si chránit záda, můžete si vybrat z bohaté nabídky podpůrných aur a bojovných skillů, které nabízejí opravdu dobrý poměr mezi slušným kosením a obrannou činností. Svatý muž může vzít do rukou cepy, kladiva a kopí. Samozřejmě lze sáhnout také po meči nebo sekeře. Výhodným pomocníkem je štít. Stále se mi stýská po druidovi nebo nekromantovi, ale křižák má holt něco do sebe. Užitečnost skillů jsem tady pociťoval mnohem častěji, než u mnicha. Například mystický oř, který vás rychle odnese z obklíčení, je k nezaplacení.
Westmarch v ruinách
Určitou syrovost nabízel třetí akt. Monumentální bitva o každé cimbuří měla šťávu. Čtvrtý akt se mi s odstupem času líbil asi nejvíce. Zkorumpovaná nebesa mi připomněla ten gotický kožich původního návrhu, jak mělo Diablo III vypadat. Páté dějství nás zavede do míst bez loučí. Domy jsou rozbité, obyvatelé jsou mrtví, ti otrlejší rabují to, co zbylo, a andělé v čele s Malthaelem nechtějí dát Black Soulstone zadarmo. Atmosféra je vskutku taková, jakou jsem chtěl u původní hry. O překvapení nouze není.
Od příběhu jako takového nečekejte žádná kouzla. Zaměřme se raději drobnosti kolem. Loot 2.0 smazal jednou pro vždy nesmyslné vlastnosti k předmětům. Tuto věc jsem Diablo III hodně vytýkal. Ale je toho víc, upravený Paragon, nový obchodník, mód, kdy se můžete vykašlat na příběh a krásně sbírat zkušenosti, unikátky a slávu. Nejvíce mě potěšila možnost nastavit si obtížnost dle svých schopností. Expert mi dával hodně do těla, takže jsem se spokojil s Hard pojetím. Další dva stupně jsou pro skutečné ranaře. Ať už změny přišly s patchi nebo s datadiskem, hratelnosti to prospělo. Nemůžou chybět nové achievementy nebo podpora hraní s kamarády.
Černá, věrná
Vyplatí se do RoS investovat? Jestliže jste byli jako já po nástupu trojky v rozpacích, připravte se na boj se zlem. Blizzard se pokusil opravit poškozené, vyhodit nefungující – tato operace se mu podařila. Pacient přežil. A i když mám stále ke třetímu Diablu námitky, je to prostě nejlepší akční RPG na trhu. Obsahově větší, stářím vyzrálejší. Je dobře, že se autoři nezaměřili jen na kampaň samotnou. Diablo III bude profitovat zejména na komunitě a maličkostech, které prohloubí jinak v jádru osvědčenou hratelnost. Aukce nemůžou nahradit radost z nálezu kýženého itemu. Trvalo to, ale nakonec to autorům došlo. Páty akt je požitek projet, obtížnost je konečně tvrdá a nekompromisní. A dokonce se start povedl bez errorů při připojení do hry. Neznamená to však, že vám občas server nevypoví službu. Úskalí trvalého připojení se zkrátka sem tam přihlásí o slovo. Diablo II si vyberu vždy jako první volbu, ovšem Reaper of Souls je natolik intenzivní, že dostanu na jeho mladšího bráchu chuť mnohem častěji. A už proto musím dát palec nahoru.