Komerční sdělení: U investování se často mluví hlavně o výnosech. Neméně důležité jsou ale také náklady, které mohou konečný výsledek výrazně ovlivnit. Zvlášť v dlouhém časovém horizontu, kdy se naplno projevuje síla složeného úročení. To dokáže zhodnocení investice výrazně urychlit, ale stejným způsobem může zvětšit i dopad poplatků.
Výmluvným příkladem je hypotetická investice do společnosti Berkshire Hathaway. Pokud by investor v roce 1965 vložil jeden dolar do indexu S&P 500, jeho hodnota by dnes podle analýzy AQR Capital Management dosahovala přibližně 300 dolarů. To odpovídá průměrnému ročnímu výnosu 10,3 %. V případě akcií Berkshire Hathaway by ale stejný jeden dolar narostl mnohem výrazněji. Díky průměrnému ročnímu zhodnocení kolem 20,2 % by se proměnil přibližně ve 42 000 dolarů.
Zdroj: AQR Capital Management
Stačí ale započítat poplatkový model typický pro americké hedge fondy, tedy 2 % ročně z objemu spravovaných prostředků a 20 % z dosaženého zisku, a výsledek se dramaticky změní. Průměrné roční zhodnocení by se snížilo přibližně na 15,6 % a konečná hodnota investice by činila zhruba 4 500 dolarů. Místo desítek tisíc dolarů by tak investor kvůli poplatkům skončil na výrazně nižší částce.
I dvě procenta mohou znamenat miliony
Příklad s Berkshire Hathaway je samozřejmě extrémní. Jen málokterá investice dokáže dlouhodobě překonávat celý trh tak výrazným rozdílem. Pro pochopení vlivu poplatků je proto praktičtější podívat se na modelovou situaci, ve které se nemění výše vkladu ani hrubý výnos, ale pouze náklady.
Představme si investora, který každý měsíc investuje 300 eur, tedy přibližně 7 500 korun. Investice před započtením poplatků dlouhodobě dosahuje průměrného výnosu 10 % ročně. Pokud by celý tento výnos zůstal investorovi, po 30 letech by hodnota portfolia dosáhla přibližně 678 000 eur, tedy zhruba 17 milionů korun.
Jestliže by ale investor platil průběžný poplatek 2 % ročně, jeho výsledný výnos by klesl na 8 %. Po 30 letech by tak hodnota portfolia dosáhla pouze přibližně 447 000 eur, tedy asi 11,2 milionu korun. Rozdíl přesahuje 230 000 eur. Při prodloužení horizontu na 40 let by byl dopad ještě výraznější. Bez dvouprocentního ročního nákladu by portfolio dosahovalo přibližně 1,9 milionu eur, zatímco s tímto poplatkem pouze kolem 1,05 milionu eur. Rozdíl by tak přesáhl 850 000 eur, tedy více než 21 milionů korun.
Čím delší horizont, tím větší význam mají náklady
Podobný efekt se ukazuje i u jednorázové investice. Pokud by například dvacetiletý investor vložil 100 000 eur, tedy přibližně 2,5 milionu korun, a investici ponechal dlouhodobě zhodnocovat, při průměrném ročním výnosu 10 % by její hodnota po 30 letech dosáhla přibližně 2 milionů eur. To odpovídá zhruba 50 milionům korun.
Při výsledném výnosu 8 % ročně, například právě kvůli poplatkům, by hodnota stejné investice po 30 letech činila jen přibližně 1,1 milionu eur, tedy asi 27,5 milionu korun. Při horizontu 35 let by byl rozdíl ještě markantnější. Výnos 10 % ročně by z investice udělal přibližně 3,3 milionu eur, zatímco při 8 % by šlo pouze o 1,6 milionu eur. Rozdíl by tak dosáhl přibližně 1,7 milionu eur, tedy více než 40 milionů korun.
Všechny uvedené výpočty jsou pouze hypotetické a skutečné výnosy finančních trhů nejsou garantované. Přesto dobře ukazují, proč by měl investor vedle očekávaného výnosu a rizika sledovat také celkovou nákladovost investice. Poplatky totiž nesnižují jen aktuální výnos. V dlouhém horizontu připravují investora i o budoucí výnosy z peněz, které v portfoliu kvůli nim nezůstaly. A právě proto mohou i zdánlivě malé rozdíly v nákladech znamenat v průběhu desetiletí rozdíl v řádu milionů korun.
Chcete se na dopad poplatků podívat podrobněji? Ve videu od XTB najdete konkrétní příklady, které ukazují, jak mohou i zdánlivě malé poplatky ovlivnit hodnotu investice v dlouhodobém horizontu.
Investování je rizikové. Investujte zodpovědně.
