Recenzovaná verze: PlayStation 4 (hra je exkluzivním titulem této konzole)
Studio Team Ninja je známo zejména svou sérií Ninja Gaiden. Delší dobu o nich však nebylo slyšet. Nyní k nám doputovali s titulem NiOh, který byl ve vývoji více než 12 let. Za tu dobu se koncept mnohokrát změnil a vypadalo to, že hra možná nakonec ani nevyjde (Team Ninja na hře pracoval až od roku 2012). Inu nestalo se. NiOh tento šílený vývoj přežil a vrátil se silnější. Možná dokonce silnější, než se nakonec očekávalo.
Williama čeká křest ohněm
Ninja Gaiden se vyznačoval svou náročností. V tomto trendu pokračuje i nový titul od autorů. NiOh je zkrátka těžký, někdy až výrazně převyšuje standardní nároky na schopnosti hráče. Inspirací pro tvůrce byla konkurenční značka Dark Souls od studia From Software, které prokázalo že i takto drsné tituly mohou být medializovány a prodávány i mainstreamovou cestou.
NiOh jsem se zprvu obával, zejména z toho důvodu, že mnohem více staví na základech japonských náboženství a kultur, než je tomu například u Dark Souls. Série Dark Souls je však přesně tím, co na trhu dlouhou dobu chybělo a zbožňuji styl vyprávění i podání samotné hry. NiOh na to jde jinak, alespoň co se příběhu týče. Ten je totiž vyprávěn klasičtější formou a je předáván hráči napřímo.
Hlavním hrdinou je William. Trochu překvapivě se jeho role chopíte ve chvíli, kdy sedí v anglickém vězení. Po zdařilém úprku se ocitá v Japonsku. Konkrétně v roce 1600, avšak ve fiktivní době, která je nazvána jako Sengoku. Tvůrci se inspirovali postavou Williama Adamse, který údajně existoval a stal se skutečně prvním bílým samurajem na světě. Veškerý příběh kolem vašeho zrodu je vyprávěn skrze příběhová videa a dialogy ostatních postav. Rozhodně se jedná o zajímavý doplněk ke hře, která by tak byla pouze plochou řezničinou bez své podstaty.
Japonské ostrovy nabízejí démonů, co hrdlo ráčí
Co je u NiOh velkou změnou, oproti Dark Souls sérii, tak to je přístup úkolům a územím. Nemáte možnost cestovat, kam si zrovna vzpomenete a jste odkázáni jen na mise, které vám hra v danou chvíli nabízí. V základu tak máte mapu japonská z které si vybíráte jednotlivé úkoly. Díky tomu máte k přístup do menší oblasti, která skrývá nějaký ten příběhový význam. Zde většinou po poražení nějakého bosse pokračujete dále.
Tento systém hra využívá i u vedlejších misí, kdy je třeba něco splnit a jste tak vrženi většinou do stejné oblasti, kterou jste již v rámci příběhu prošli. Nyní však může jít jen o to, že máte například zabít jistého generála či vůdce banditů. Tentokrát je však cesta poněkud těžší s ohledem na váš zvyšující se level. Tyto opakovací mise jsou tu spíše proto, abyste si mohli sehnat lepší vybavení a získat více zkušeností.
Pochopitelně se jednotlivé lokace a zaměření úkolů mění. Během příběhu, který mimochodem trvá nějakých 70-100 hodin dle schopností hráče, totiž navštívíte různé lokace japonských ostrovů. Nechybí tak pobřeží, hory, jeskyně, doly, vesničky, a také velké bitvy v nichž se budete účastnit boje.
Soubojový systém je opravdu špička
Zkušenosti jsou tu ve formě Amrity. Tu získáváte z padlých nepřátel, bossů, za plnění úkolů atd. Díky ní si pak můžete zvyšovat level a jednotlivé statistiky. Toto funguje stejně jako u konkurenci a za to mohu autorům jen poděkovat. Díky tomu totiž nemusíte hodiny a hodiny opět přicházet na to, jak hru vlastně máte hrát, ale můžete se do ní pustit rovnou bez větších zaváhání. Vaše statistiky vylepšujete u checkpointů, které jsou tu formou speciálních malých kapliček.
Hodně překvapil soubojový systém. Ten je oproti Dark Souls o něco vypiplanější. Nyní totiž můžete kromě standardního útoku a krytí, také volit styly, jakým vlastně budete bojovat. Díky tomu máte mnohem větší pravděpodobnost, že se vám podaří protivníka zasáhnout a zlikvidovat. Můžete totiž útočit zespoda, zboku či shora. Styly umožňují různé pohyby a postoje, které pak umožňují strategické výhody vůči soupeři. Zbraní a vybavení je také přehršel. Poměrně často budete své vybavení měnit za nějaké lepší. Pak je také na vás, zda budete bojovat s katanou, duálními katanami, sekerou, kopím či nějakou jinou zbraní. Nechybí ani střelné zbraně jako jsou pušky nebo luky. Rovněž hlavní hrdina může házet i hvězdice. Na výběr je zde z mnoha možností.
Kooperace nechybí
Jak jsou rozmanité zbraně, tak i nepřátelé. Takzvaní Yokai jsou zde na každém kroku. Setkání s nimi není procházka růžovým sadem. Je jich napříč misemi poměrně dost a jedná se o démony. Ti jsou poměrně vynalézaví, co se týče stylů útoku či jejich schopností. Postupně se tak budete setkávat se stále těžšími a silnějšími formami těchto nestvůr. Během hry navíc potkáte desítky bossů. Souboje s nimi jsou náročné a bez nejmenšího slitování vás zabijí. Bohužel se tak bude stávat poměrně často.
Dark Souls poměrně hodně vsází na kooperaci, a dokonce se dá říct, že některé pasáže jsou doslova postavené tak, abyste si v nich museli vypomoci s parťákem. NiOh umožňuje také kooperaci hráčů. Můžete tak přivolat spoluhráče, máte-li k tomu patřičný předmět. Také můžete jinému hráči pomoci. Oproti konkurenci je tu navíc možnost připojit se ke komukoliv. Hra pak zohlední to, že už máte postavu mnohonásobně silnější a vaše schopnosti o něco potlačí.
U NiOh je velkým překvapením, že hra běží stabilně z hlediska výkonu. Dokonce si můžete vybrat režim zobrazení. Buďto zvolíte detailnější zobrazení při 30fps anebo méně detailní, avšak v 60fps. Oboje funguje bez potíží. Grafická stránka je sice poněkud staršího ražení, ale pokud to mám srovnat napřímo s konkurencí, tak je na úrovni Dark Souls 2. Určitě neočekávejte žádné vyloženě grafické orgie. Skvěle se však vyvedla doprovodná hudba ke hře.
NiOh je zkrátka super. Jedna z nejlepších her této doby. Naprosto perfektně vyvážený bojový systém jde ruku v ruce s postupným vylepšováním postavy. Nemá cenu o hře pochybovat nebo si ji kazit nějakými předsudky o šílených japonských kulturách a hodnotách. Hra je perfektně uzpůsobena i pro evropské či americké hráče a užijí si ji tak všichni. Rozhodně doporučuji všem a těším se na případné setkání napříč japonskými ostrovy v rámci kooperace.
NiOh nenabízí žádnou formu české lokalizace