Zavřít reklamu

Assassins Creed: Revelations – Recenze

Potřetí s Eziem v recenzi na AC: Revelations

19. 11. 2011    

Assassins Creed je nepochybně jednou z největších a nejslavnějších značek, jaká se v herním průmyslu objevila. A to i přesto, že tu s námi ještě není ani celých 5 let. Hráče naprosto uhranula hratelnost a neuvěřitelný sci-fi příběh, který proplétá osudy tří charismatických charakterů. Ubisoft konečně provedl rázný krok a po vydařeném Brotherhoodu, posílá do světa další plnohodnotný titul bez číslovky v názvu, a to Revelations. Jak název napovídá, zde dostaneme odpovědi na většinu našich otázek. Je tomu ale tak? To zjistíme v recenzi.

V bezvědomí ochráncem světa

Revelations nás časově, alespoň tedy v Desmondově rovině, zavede tam kde Brotherhood skončil. Desmond je v hlubokém kómatu a zůstává uvězněn v Animu. Desmond je na jakémsi ostrově na němž mu společnost dělá poměrně zajímavá postava a právě z tohoto rozhraní se Desmond může dostat k posledním vzpomínkám Altaira a samozřejmě Ezia Auditore.

Opět se vracíme do role italského velmistra řádu Assassínů, Ezia Auditore da Firenze, který je již velmi unaven. Jak ale sám říká, nikoliv bojem, nýbrž neustálým hledáním pravdy. Stále nenachází odpovědi na své otázky a tlačí ho otázka, jakou roli hraje on sám v něčem větším, než si sám dokáže představit. Ezio se tedy z Itálie vydává na Dálný východ, a to konkrétně do města Konstantinopole. Zde je totiž ukryto pět tajemných klíčů, díky nimž se otevřou tajemství ukrytá v Masiyafské knihovně. S každým klíčem se navíc otevírá krátký příběh za Altaira, což nám příběh uceluje do jednoho velkého celku a postupně vše nabývá většího smyslu.

Konstantinopole je nádherná metropole 16. století. Ezio se musí přizpůsobit místním změnám a v tom mu pomůže místní velitel Assassinů, Yusuf. Ačkoliv je město zcela nové, tak budete mít pocit jako byste zde už byli, neboť se hodně podobá předchozím městům z prvního dílu. Opět klasicky zde probíhá hlavní děj a vedle něho spousta vedlejších misí a nechybí ani pár investic do místních nemovitostí. Kromě Konstantinopole se podíváte do Masyafu a také podivného městečka Cappadocia, které mě příliš neuhranulo, neboť se rozkládá víceméně v podzemí.

Ezio ale není na vše sám. Kromě toho že má možnost i zde od obchodníků zakoupit všelicos zajímavého, může také přivolat na pomoc své bratrstvo, stejně jako tomu bylo v Brotherhoodu. Yusuf mu navíc obstará vystřelovací hák, díky čemuž je schopen se Ezio přesouvat po městě rychleji. Rozhodně si to ale nepředstavujte po vzoru Just Cause. Náš Assassin může tuto serepetičku využít pouze na místech tomu určených, kdy efektivně sjede po laně až na druhý konec a ušetří si tím například 30 metrů pěšmo. Hák se také ukáže jako dobrý pomocník, když Ezio doskakuje vzdálenou římsu a díky včasnému vystřelení háku je schopen se zachytit včas.

Taktika dostala více prostoru

Co mě osobně ve hře velmi překvapilo, tak to byl zcela nový taktický mód, který rozšiřuje možnosti využití vašeho bratrstva a pevně souvisí se zabíráním nepřátelských oblastí. Vaši nepřátelé totiž mohou zaútočit na vaše území, které již vlastníte nebo jste se ho právě nově domohli. V takovém případě je na místě, snažit se oblast udržet za vlastní. Ezio se tedy postaví coby hlavní vojevůdce na střechu a odtud může rozmisťovat jednotky na jednotlivé pozice. K tomu potřebujete body, které získáváte za zabité nepřátele a také za počet vašich jednotek. Díky těmto bodům si pak můžete přivolávat nové posily nebo stavět barikády proti vlnám nepřátel. Nejprve musíte na střechách kolem rozmístit velitele, kteří umožní, abyste mohli přivolávat další jednotky, například střelce s puškou nebo kušníky. Ve finále vaši nepřátelé přivezou beranidlo a vy jej musíte zlikvidovat dříve, než s ním shodí vaši základnu.

Věže nepřátel zabíráte stejně jako minule, díky tomu se totiž rozrůstá vliv Assassinů v celém městě. Nejprve musíte zlikvidovat nepřátelského velitele a poté zapálíte příslušnou věž. Novinkou v Revelations jsou také čachry s bombami. Ty jsou zde rozděleny na tři základní skupiny, a to smrtící, omračující a dezorientační. Každé mají svůj účel a dokonale vám pomáhají v těžkých situacích. Můžete si je navíc z jednotlivých ingrediencí sami vyrábět a skládat dohromady, což nabízí mnoho různých variant a všechny jsem opravdu nezkoušel. Někdy je to opravdu sranda, ale záleží jen na vás, zda se tím chcete opravdu zabývat.

Proč vylepšovat dokonalé?

Ubisoft se rozhodl, že zpracování hry není nutné nijak zvlášť předělávat a to byla velmi dobrá volba. Hra si stále zachovává svou tvář, akorát došlo k výraznějšímu posunu v mimice, stejně jako tomu bylo mezi druhým dílem a Brotherhoodem. Samotné stíny i jednotlivé objekty jsou o něco detailnější, pestřejší a ostřejší. Bohužel ani tak se hra nevyvarovala nepříjemných potíží, kdy vám nepřítel trčí polovinou těla ze země nebo se podivně natahuje do výšky, aby pak vyletěl jako papírový čertík.

Opět nezklamala ani zvuková stránka. Nově je zde ústřední skladba, o kterou se postaral Hans Zimmer ve spolupráci s Lornou Balfe, která byla vybrána v rámci celosvětové soutěže. Zbytek soundtracku má na svědomí starý známý, Jesper Kyd. Sice mi trochu trvalo, než jsem přivykl na nový styl hudby, který je ovlivněn přemístěním hry do nové destinace, ale po navyknutí jsem si jej užíval. Vynikající je ale zejména dabing, který neztratil na své dokonalosti ani potřetí a hlavně hlas Ezia a jeho legendární věty se budou hráčům vybavovat ještě dlouhou dobu po dohrání.

Neměl bych zapomenout ještě na jeden zajímavý prvek, který se v sérii objevuje premiérově, a to jsou mise z pohledu první osoby. O těch však nelze nějak zvlášť hovořit, neboť odkrývají minulost Desmonda Milese a k jejich odemčení potřebujete sesbírat potřebný počet paměťových údajů. Desmond je zavřen v Animu, a tak máme možnost dozvědět se o něm něco více, než bylo dříve umožněno.

Stále nevím všechno

Ani v Revelations nechybí multiplayerový režim. Ten mě obzvláště nadchl v Brotherhoodu, a tak jsem čekal, jak si vývojáři poradí s novější verzí a co dalšího přinesou. Na výběr máte z 12ti různých postav, které si ale tentokrát můžete přizpůsobit zcela dle vaší libosti. Přidány byly nové mapy a také nový mód Capture the Flag, který mě ale příliš nechytl. Nicméně byl multiplayer trochu upraven, a tak zde chybí kompas a navádí vás jen jakýsi čtvereček, který začne blikat, pokud jste své oběti nablízku. Režim více hráčů však zásadně prodlouží herní dobu a celkový zážitek ze hry.

Assassins Creed: Revelations je skvělým zakončením trilogie o Eziovi. Poněkud však zamrzí osudy obou assassínů a zejména pokud ještě shlédnete snímek Assassins Creed: Embers, který ukončuje Eziovu cestu úplně. Revelations nabízí jakési usnadnění pro pochopení celkového dění, ale určitě neodpovídá na vše. I přesto jde o vynikající hru, která by vás neměla minout a co si budeme povídat pro fanoušky je zcela nevyhnutelnou.

Klady

- Ukončení trilogie
- Výborný příběh
- Dobrý multiplayer
- Důraz na hrdiny

Zápory

- Drobné bugy
- Neodpoví na vše

Hodnocení: 90%