Aggressors: Ancient Rome – Recenze
Dokonalá tahová strategie z období Starověkého Říma. Stojí za to vyzkoušet?
23. 9. 2018 Vratislav Holub
Jelikož nejsem zrovna velkým fanouškem strategií, dost jsem se obával úkolu recenzovat hru Aggressors: Ancient Rome. Avšak po zhlédnutí traileru a samotném projití tutoriálu jsem poznal, že tato hra na to jde trošku jinak a příjemně mě to překvapilo. Po řádném pochopení konceptu hry jsem si ji vcelku oblíbil a mohu s jistotou říct, že se k ní budu vracet.
Jedná se o českou tahovou 4X strategii, jejíž autorem je Pavel Kubát. Ten o hře tvrdí, že je na první pohled podobná hře Civilization, avšak techniky a pravidla jsou v jeho hře daleko propracovanější a složitější. Jeho původní koncept spočíval v době druhé světové války, a to proto, že tuto hru vytvořil v deskové podobě už když mu bylo dvanáct let. Pro přechod do období Starověkého Říma se rozhodl kvůli zjednodušení celkové komplexnosti hry. Celá hra si zakládá na logických pravidlech, například použití jednotek v určitém terénu, morálce vojska, specializaci, loajalitě, diplomacii a hlavně na systému surovin.
Při vytváření hry je Vám nabídnut herní tutoriál, ten může zabrat až 40 minut a je nesmírně důležitý pro správné pochopení hry. Máme možnost vybrat tutoriál jednoduchý, u kterého musíme striktně následovat každý krok, nebo tutoriál pokročilý, který hráčům ukazuje pouhé tipy, ale do způsobu hry nezasahuje a ponechává mu volnou ruku. Po dokončení tutoriálu se můžeme vrhnout na samotné hraní. Máme na výběr hned z několika států nebo kmenů, které se v daném období, byť jen nechtěně, dostaly do křížku s Římskou říší.
Způsob hry
Jak jsem již výše zmínil, vše závisí na systému surovin, pokud Vám dojde většina surovin, tak jste téměř dohráli. Hra se dá dohrát hned několika způsoby, přičemž základní je ovšem dobýt všechny nepřátele. Teoretický způsob možnosti výhry je pomocí šikovné diplomacie, a to u vytvoření obří federace. Další možností je takzvaný způsob bodů, kdy hráčovo území má skutečně natolik velký počet historických bodů, že hru vítězí. Zajímavou možností je síla armády. Pokud vytvoříte svou říši s neskutečně dominantní armádou, která má perfektní morálku společně s ostatními aspekty, okolní svět Vás začne považovat za totalitního vládce a už si netroufne s Vámi vést spory. Jelikož je hra neskutečně realistická, další způsob je pomocí technologických inovací, tím pádem ostatní opět vidí hráčovu nadřazenost a podvolí se mu.
Samotný autor sdělil, že hra téměř nelze dohrát bez boje, a to proto, že to hráčovi umělá inteligence neumožní.
První spuštění
Při založení nové hry máme na výběr hned z 20 „států“. Od samotného Říma, přes Makedonii, až po germánské kmeny. Avšak herní tutoriál je dostupný pouze pro Řím, Kartágo a Egypt. Tyto tři impéria jsou nejlepší volbou pro začátečníky, a to proto, že hra se řídí samotnou historií a koná se v letech jejich největších rozmachů. Tudíž hráč dostane hned do startu více surovin a možností, kterými může později ve hře disponovat.
Jak jsem již výše zmínil, hra se hraje na způsob tahů. Tudíž můžete využít dostatek času na promyšlení Vašich následujících kroků a posléze tah ukončit. Potom přijdou na řadu Vaši oponenti, ti jsou velice sofistikovaně naprogramování a častokrát jejich „dokonale promyšlené“ kroky dovedou více než překvapit.
Důležitost surovin
Suroviny, pravděpodobně se jedná o nejdůležitější element ve hře. Bez nich nemůžete dělat vůbec nic. Hra disponuje taktéž možností výměny surovin s ostatními státy, pokud například máte spoustu uhlí, ale schází Vám jídlo, můžete zkusit navrhnout výměnu. Tu však oponent nemusí přijmout, a nebo taktéž může být ukradena při převážení někým, s kým momentálně vedete válku.
Extrémní důraz se klade na zlato. To totiž ovládá celou říši. Pomocí něj můžeme pracovat na inovacích, verbovat vojska, nebo ho použít k výměně za jinou surovinu.
Boj
Boj se může konat buď na pevnině, nebo na moři. Při boji na pevnině je velice zásadní výběr vojska, a to proto, že každá jednotka má jinou specializaci, která je dalším faktorem v konečném výsledku. Ve hře můžeme nalézt například jednotky specializované pro boj v lese, v horách a ostatních místech.
Nesmírně důležitá je taktéž morálka Vašeho vojska, pokud nebudete/nemůžete zásobovat své následovníky, například jídlem, proběhne vzpoura. Vaše jednotky se poté otočí proti Vám.
Ve hře nadále fungují určité smlouvy mezi říšemi. Ty například odkryjí na mapě města, povolí lodím plout v jejich prostoru, a nebo se zavážete k obraně Vašeho spojence. To funguje ve smyslu vzájemné podpory, tudíž pokud Vás někdo napadne, spojenec se pokusí Vám poskytnout podporu. Avšak funguje to taktéž obráceně, kdy musíte bránit své spojence.
Politika a technologie
Navazování a udržování politických vztahů je dalším velice důležitým aspektem hry. Pokud si Vaše říše zakládá na propracované diplomacii, máte o hodně větší šanci k úspěchu.
Technické inovace jsou samotné jednou z možností výhry. Díky nim můžete například „vyzkoumat monarchii“ a změnit způsob vlády, nebo pracovat na skutečné technice a globálně vylepšit Vaše vojska nebo lodě.
Opakovatelnost
V momentu kdy dohrajete hru, ať už úspěšným ovládnutím světa, nebo neúspěchem, máte možnost hrát znova. Ve Vaší další hře můžete třeba zvolit koho budete reprezentovat tentokrát. Hlavní myšlenka opakovatelnosti je však v poučení se z předešlých chyb. Volba taktiky je nesmírně důležitá a hrát hru znova a znova není nikdy stejné. I po několika odehraných hrách se zážitek z Aggressors nestane repetitivním a o zábavu bude nadále pečlivě postaráno.
