God of War: Ascension – Recenze
God of War: Ascension je dlouho očekávaným prequelem oblíbené série, na nějž vám teď přinášíme rozsáhlou dvoj-recenzi.
13. 3. 2013 Martin Pilous
God of War: Ascension je přesně jedním z těch kousků, který si zaslouží mimořádnou pozornost. Proto jsme se mu v redakci věnovali hned dva – Martin Pilous a Daniel Streit. Z naší ultimátní recenze do puntíku zjistíte, zda má význam si nové dobrodružství s Kratosem pořídit.
Martin:
God of War je jedna ze zlatých značek konzole Playstation. Už první díl na PS2 bylo něco, co jsme do té doby neviděli. Naprosto brutální jízda s řeckým válečníkem Kratosem, jenž pochází ze Sparty. Jeho cesta vyvrcholila v God of War 3, kdy se mu podařilo vyvraždit kompletní Pantheón bohů z řeckého Olympu, včetně hlavního Titana Krona. Studio Santa Monica však jasně dává najevo, že tímhle to rozhodně neskončí.
Série God of War má velký potenciál i do budoucna, takže se dá očekávat, že na Playstation 4 se dočkáme dalšího velkolepého dobrodružství. Spekuluje se dokonce o tom, že by se Kratos měl pustit do Severských bohů, což by mohlo znamenat skon Odina či Thora. Nyní tu máme God of War: Ascension. Ten na to jde od lesa a příběh se vrací do doby, kdy Kratos ještě nebyl bohem Války, ale byl z něj spartský pěšák.
Daniel:
Na nový God of War s podtitulem Ascension jsem se, jako správný fanoušek série, těšil již od jeho oznámení. Tato série mě totiž zatím nikdy nezklamala ani na jedné z platforem a vždy jsem se u ní královsky bavil. Očekávání byla, zejména po úžasné trojce, opravdu vysoká a tak jsem strkal disk s hrou do svého PlayStationu se smíšenými pocity. Byl jsem totiž nadšen z toho, že konečně vyšel další díl hry s mým oblíbeným Kratosem a zároveň jsem se trochu obával toho, zda nebude tento prequel pouze stínem předchozích dílů. Odpověď na tuto otázku jsem po hodinách hraní nalezl a musím konstatovat, že mě nový God of War nezklamal a SONY ukázalo, že exkluzivity opravdu umí. Nebudu ale předbíhat a pojďme si nový God of War rozebrat detailněji.
Příběh
Martin:
Poměrně zajímavě je v tomto novém „pokračování“ nastolen příběh. Ten totiž začíná zhruba hodinu před samotným koncem. Kratos je zajat odpornými sestrami Fúriemi, načež se mu podaří uprchnout a pustí se do všeho, co mu přijde pod ruku. Příběh se po dosažení určitého mylníku vrací na samotný začátek. Kratos se snaží vymanit z komplexního zajetí boha Války Área. Navíc je nucen se během této cesty postavit i nejrůznějším představám a iluzím.
Když byl titul ohlášen, byl jsem poměrně nadšený tím, že se Kratos vrátí. Trochu mě však děsilo, že by mohlo dojít k jistému vyčpění ohledně samotného titulu. Přeci jen čtvrtý díl (pokud nepočítám PSP spin-offy) v sérii už je hutné sousto a málokdo zvládne udržet opratě na té správné trati. S čistým svědomím se ale dá dopředu říct, že se jedná o vynikající titul, který rozhodně nepůsobí jako koule na noze v celkové sérii. Už samotný úvod hry dokazuje, že se bude jednat o nabušený mytologický epos, který se zatím daří vytvářet pouze v Sony.
Daniel:
Vývojáři ze studia Santa Monica udělali skvěle, když se rozhodli, že nový díl ze série God of War zasadí ještě před události v prvním díle. Po konci trojky by to ostatně ani jinak asi nešlo. Setkáme se tak s Kratem ještě dávno předtím, než se z něj stal bůh války a dozvíme se mnoho o jeho tajemné minulosti. To, že se nebude příběh až tak motat kolem bohů samotných, naznačuje už to, že samotná hra začíná slovy: V dávných dobách, kdy ještě nebyli bohové… Na něco takového rozhodně nejsme v této sérii zvyklí, mrzet vás to ovšem dlouho nebude. Kratovým novým nepřítelem jsou totiž Fúrie – strážkyně pořádku a míru, které mají ve zvyku nepěkně nakládat se zrádci. Že není radno si s nimi zahrávat, poznáte už po pár sekundách hry, kdy se „probudíte“ v okovech a první co vidíte je opravdu nazlobená Fúrie (nemyslíme tím vaší manželku/přítelkyni, ale opravdovou Fúrii), která se vám rozhodne upravit účes.
Kratos tak musí uprchnout z tohoto vězení a vy se musíte dozvědět, o co sakra jde, jak jste se tam dostali a jak se dostat ven. Na všechny otázky naleznete postupem času odpověď, protože většina příběhu je vyprávěná formou flashbacků a vy tak postupně zjistíte, co se vlastně všechno stalo. Jelikož nechci nijak výrazně prozrazovat příběh, jenž se opravdu povedl, tak vám bude muset stačit informace, že za vším samozřejmě stojí proradný bůh, který vás má v hrsti. Příběh je plný zrady, zvratů a překvapivých momentů. Nudit se tedy rozhodně nebudete. Jo, a abych nezapomněl, nový God of War je od svých předchůdců odlišný ještě v jedné věci, poprvé v historii série si zde „neužijete“ sexuálních scén. Kratos býval v minulosti prostě menší sukničkář.
Hratelnost
Martin:
God of War se dá stylově přirovnat například ke hře DmC: Devil May Cry, která vyšla nedávno a jejíž recenzi jsem si také poměrně vychutnal. Bohužel u Danteho dobrodružství se nedostavuje ta epika jako zde a celkově je tempo takové pomalejší. Kratos jede od samotného začátku do úplného konce. Hra vás zastaví jen na krátké momenty, kdy je po vás vyžadováno zapojit mozek. Puzzly jsou nedílnou součástí série a níže si o nich ještě povíme.
Pokud jde o samotnou hratelnost, nečekejte nějaké mohutné změny. Jedná se o starý dobrý God of War se vším všudy. Kratos se drží svých principů, takže toho spousty naskáče, našplhá a rozhodně rozseká. Díky skvělému tempu, které si hra drží, vám za chvilku budou prsty létat na ovladači, tak jak mají a s dalšími levely se bude stupňovat schopnost likvidace vašich nepřátel, co nejlepším kombem. A jen málokdy se tempo trochu zpomalí, aby Kratos musel přijít na to, jak se dostat přes určitý hlavolam.
Nicméně i přesto, že se jedná o čtvrté dějství, autoři ze Santa Monicy dokázali vymyslet zcela unikátní systém boje. Místo aby Kratose obdařili spoustou zbraní, jako tomu bylo v případě Danteho, tak mu raději dali možnost vylepšovat své meče na řetězech. Kratos vždy vzdá hold jednomu z bohů, což má za následek obdarování jeho mečů novými schopnostmi. Takže jeho nejlepší zbraň nyní umí využívat blesků (Zeus), mrazu (Poseidón), ohně (Áres) a také samotné síly z podsvětí (Hádes).
Každá ze schopností lze samozřejmě vylepšovat díky nasbíraným orbům, které se klasicky válejí v bednách poschovávaných po úrovních. Ty poté investujete do schopností, čímž odemykáte nová komba, silnější damage pro danou zbraň, a tak dále. Ve hře jsou taktéž poschovávané speciální bedny, které ukrývají gorgoní oči, či Fénixova péra. Zatímco Fénixova péra vám po sesbírání šesti kusů odemknou větší manu pro speciální schopnosti v boji, šestero gorgoních očí vám otevře větší životní škálu. Co mě osobně zklamalo, tak to byl fakt, že ve hře není pevně daný počet těchto truhel. Ve třetím díle je někdy problém sesbírat vše, protože někde nějakou vynecháte. V Ascension je jich více, pokud tedy některou z beden minete, není problém, můžete sebrat další a po jistém počtu máte obojí doplněno na maximu. Proto se mi také podařilo hned napoprvé sesbírat všechny bedny.
Kromě klasických dovedností, které Kratos má, je tu velkou novinkou možnost přibrat do výbavy další zbraň. Ty se povalují po levelech a stačí k nim jen přijít a sebrat je. Tím se vám otevře možnost pomocí kolečka vyrukovat s alternativním útokem. Zbraněmi jsou například kopí, sekera nebo meč. Nejunikátnější novinkou jsou tři nové schopnosti, díky kterým si Kratos usnadňuje svou cestu. Oči samotného Orákula vám umožní vidět i to, co jinak nemáte možnost spatřit. Další schopností je vlastnictví amuletu Uroboros. Ten vám umožní vracet věci v čase, což umožňuje opravu akvaduktu, schodů nebo naopak rozpad nejrůznějších předmětů. Poslední novinkou je možnost vyvolání své éterické kopie. Ta vám umožní zanechat sebe, coby kopii, na jiném místě a pokračovat v cestě. Navíc vaše alternativum umí i bojovat s vámi po omezenou dobu. Nehledě na to, že tenhle týpek vám skvěle podrží páku či řetěz.
Pro mě bylo menším zklamáním jednoznačně zjištění, že hra není příliš dlouhá. Samotná herní doba mi spolkla 7 hodin, než jsem se dostal na samotný konec. Rozhodně jsem se ale nenudil. Po dohrání se otevře obtížnost Titan, která s vámi slušně zacvičí, takže tam se dá herní doba odhadovat až kolem 10 hodin čistého singleplayerového hraní. Pokud hru dohrajete, tak se vám také navíc odemkne zcela nová New Game+ a také nechybí brutální obtížnost, nazvaná Titan (obdoba obtížnosti God).
Využití mytologického potenciálu je zde opět na výbornou a jede se doslova naplno. Kromě bossů, o nichž se zmíním níže, se dočkáte nejrůznějších potvor, které trápily řecké hrdiny odedávna. Jsou to kyklopové, Gorgóny, Medůzy, Kentauři a mnoho dalších. Typů nepřátel je skutečně mnoho a není většího pokochání, než když každého z nich můžete specificky poslat zpět na Elysejská pole či do hlubin Tartaru k dávnému titánu Kronovi, kterého vyřídíte o tři díly později. Možná by pro příště stálo za to, kdyby Kratos dokázal jeden typ potvor vyřídit různými animačkami. Je totiž škoda, že někdy vyřídíte například tři psy, za sebou úplně stejným způsobem.
God of War se vždy vyznačoval perfektními souboji s bossy. To rozhodně platí i v Ascension. Přesto mi tu chybí jakási epika, kterou dokázal nastolit třetí díl. Vždyť co je lepšího než vymlátit kompletní Pantheón bohů Olympu? Tentokrát jsou bossové mnohem odlišnější a jedná se o méně známé potvory či postavy, o kterých se zmiňuje řecká mytologie. Na každého z bossů platí jiný postup, ale nejde o nic, co by vás rapidně zdržovalo. Hra velmi rychle napoví jak se kterého zbavit a většina soubojů končí velmi brutální animačkou, během níž je zlikvidováno dané monstrum. Občas musíte použít takzvané quick-time eventy. To znamená, že v příslušnou chvíli, mačkáte příslušné tlačítko. Pokud uděláte chybu, zemřete anebo opakujete postup. Tlačítka se však mění a o to překvapující pak je, když v závěrečné části hry se najednou musíte soustředit i na rychlé pohyby analogem. Ale není důvod k obavám, protože to co se konalo například u Resident Evil 6 opravdu nehrozí.
Ve hře nechybí ani dokonalé hádanky. Ono totiž, pokud znáte předchozí díly God of War, tak víte, že tyto puzzly jsou velice triviální, ale v tom je celé to kouzlo. Povětšinou vám hra předhodí situaci, kde musíte vyřešit jak se dostat dál. Jenže stává se, že je vám předhozena spousta nejrůznějších elementů, které vaši pozornost upoutají jinam. To má za následek, že pak zkoumáte a zkoumáte a přitom je řešení vždy přímo před nosem. I když vás puzzly trochu zabrzdí, tak geniálně zapadají do celé singleplayerové náplně. Navíc dokazují, že God of War není vyloženě jen o zběsilém rubání.
Daniel:
Určitě vás nepřekvapí, když vám prozradím, že je nový God of War po herní stránce úplně stejný jako jeho předchůdci. Ostatně, očekával snad někdo něco jiného? Stále se tak jedná o krvavou rubanici ve vysokém tempu a proud hektolitrů krve zastaví pouze skákací části a také hádanky, jichž si taky užijete do sytosti. Nechybí také oblíbené Quick Time Eventy, které se zde objevují často zejména v souboji s bossy, oproti předchozím dílům se mi ale zdá, že se jejich počet snížil, jelikož mě ale nijak neotravovaly, tak to za nějaké plus nepovažuji. Sbírání různých orbů obnovující vaše zdraví, manu a zvyšující vaše schopnosti také rovněž neabsentuje. Sbírat budete také moci „oči Gorgón“ a „pírka Fénixe“ zvyšující vaše zdraví a manu. Sběratele rozhodně potěší, že nově přibyla možnost sbírat nové rukopisy, jež se volně povalují po herním světě a dále rozkrývají příběh.
Sběr rukopisů ovšem není jedinou novinkou, se kterou se v GoW: Ascension setkáme. Tvůrci si uvědomují, že předkládat nám stále stejnou hru, akorát v jiném prostředí a čase, by hráči neskousli (že Call of Duty?), a tak se zde setkáme s celou řadou novinek. Asi tou největší je, že byl hodně upraven samotný soubojový systém. Lehký útok na čtverečku, těžký na trojúhelníčku a blok pomocí L1 zůstaly zachovány. Kratosovy známe „chytačky“ ale už nyní neprovádíte kolečkem, nýbrž tlačítkem R1. Kolečko totiž slouží k používání sekundární zbraně, pokud žádnou nemáte, tak jsou Kratovou sekundární zbraní jeho pěsti. Jakmile si na tento nový systém zvyknete, tak zjistíte, jak byla tato změna ku prospěchu věci. Rychlé kombinování dvou zbraní má totiž něco do sebe, nehledě na to, že můžete jednou rukou nepřítele popadnout, zatímco druhou rukou sekáte zvesela dále. To ale není, co se soubojového režimu týče, zdaleka vše. Tentokráte se totiž dočkáte pouze Kratosových oblíbených čepelí na řetězech, budete je mít ovšem k dispozici ve čtyřech variacích. Každý „stav“ vašich čepelí nabízí jiné komba, nebo také jiné speciální schopnosti. Když už jsme u těch speciálů, tak Kratův zuřivý „Rage mód“ byl také přepracován. Nyní se nabijí mnohem rychleji a po nabití se nevybíjí, ale zůstává nedotčen. V tomto nabitém stavu můžete provádět ničivější komba v daleko zběsilejším tempu, pokud vás ovšem někdo zasáhne, tak máte po srandě, a ukazatel zuřivého módu pěkně poklesne. Bezhlavě útočit rozhodně není mnohdy nejlepším řešením. Když už je řeč o nepřátelích, tak těch je zde opravdu požehnaně. Narazíte na různé přerostlé slony, harpyje, medúzy a spoustu dalších nestvůr. Tradičně skvěle jsou vyvedení bossové. Souboj s nimi je pokaždé zážitkem a mnohdy vám dají opravdu zabrat.
Beze změny nezůstaly ani skákací pasáže. Nově totiž přibyla možnost různě klouzat po různých bortících se cestách a věřte mi, že si těchto „radovánek“ užijete často. Spousta, na první pohled pevně vypadajících cest, se má totiž často tendenci různě utrhnout a chudákovi Kratovi nezbývá nic jiného, než slidovat k nejbližšímu stabilnímu bodu. Chudák měl v mládí skoro stejně smůly, která celý život pronásleduje Nathana Drakea. Naštěstí si to ale vykompenzoval různými udělátky, jež mu zpříjemňovaly cestu a pomáhaly řešit hádanky. Prvním pomocníkem je amulet umožňující opravovat a ničit předměty – pohrávat si s časem, a pomocí druhého se budete moci ocitnout na více místech najednou, což vám taky mnohdy přijde vhod.
Poslední výraznější změnou je změna ukládacích pozic. Nyní už neukládáte své dobrodružství pouze v kuželech „božího“ světla, ale postup se vám ukládá automaticky, což je pouze jedním z několika zjednodušovacích prvků, ke kterým se ale dostanu později. Pokud bych se měl bavit o nějakých negativech nového God of Waru, tak musím zmínit kameru, jež vás občas nesnímá úplně ideálně, a tak je situace na bojišti ne vždy úplně přehledná. Jedná se ale pouze o občasný problém, který nijak nenarušuje skvělou hratelnost tohoto titulu. Půlit nepřátelům hlavy totiž ještě nikdy nebyla taková sranda.
Jak je již tradičně zvykem, tak i v nejnovějším dobrodružství s Kratosem narazíte na spoustu hádanek. Tvůrce bych za ně chtěl opravdu pochválit. Mnohdy jsou totiž opravdu skvěle vymyšleny a vy jejich řešení strávíte dlouhé minuty, ne-li rovnou desítky minut. Hádanky tedy docela natahují herní dobu, jež je víceméně průměrná. Dohrání samotné hry vám totiž zabere něco kolem osmi hodin. Pokud si ovšem zapnete vyšší obtížnost a budete prohledávat každý kout, tak se snadno dostanete klidně i před 10 hodin, a to už je dámy a pánové slušná porce. Nijak krátká herní doba ovšem potěší dvojnásob, protože je nový God of War doslova přeplněný epickými momenty, které si tvůrci nejspíš vypůjčili ze série Uncharted a poté je notně vylepšili. Navíc můžete po dohrání hry spustit režim nazvaný New Game +, ve kterém můžete Kratose navléci do slušivého oblečku a také zde máte všechny atributy vylepšeny na maximum. Díky multiplayeru, k němuž se dostaneme později, je navíc herní doba takřka nekonečná.
God of War má ovšem ještě jeden menší nedostatek, i když jich opravdu není mnoho. Hra mi totiž přijde oproti svým předchůdcům o poznání jednodušší, což zamrzí zejména v případě, pokud se podíváme na složité hádanky. Souboje jsou o dost jednodušší než dříve, a truhel se všemi vylepšeními je na mapě také víc než dost. V minulých dílech jste se museli doslova pídit po truhlách s „vylepšováky“ a stejně jste je nenašli všechny. Nyní jsem měl manu a život na maximu zhruba ve dvou třetinách hry, což v kontrastu s předchozími díly doslova bije do očí. Toto zjednodušování není ovšem nijak drastické a komu to vadí, tak si může bez problému navolit vyšší obtížnost, mě ale snižující se nároky na hráče samotného mrzí. Najdou se ale i tací, kteří si nepochopitelně stěžují na to, že je titul moc náročný. Holt nikdy nelze vyhovět úplně všem a nový God of War není zase tak jednoduchý, aby nad ním fanoušci série lámali svou hůl.
Zpracování
Martin:
Pokud jde o leveldesign, tak je zde zřejmě nejlepší v historii celé značky God of War. Je nádhera sledovat jak se hned první level různě mění či naklání. Kratos se zde ocitá ve vězení, které je postavené na samotném Aegaeonovi. Pokud se podíváme do řecké mytologie, zjistíme, že se jedná o nestvůru, která měla k dispozici 100 rukou. Aegaeon je totiž jedním ze tří, kteří se označují za Hecatonchires. Také je to ihned vidět, při samotném průchodu touto úrovní. Kolem vás se míhají obří ruce, na nichž stojí samotné budovy, okolo nich se ohánějí menší pahýly rukou, z kterých pak trčí další. Samotný obr Aegaeon je zkrátka skvostné dílo leveldesignu.
Je naprosto ohromující, jakou péči autoři věnovali samotnému světu God of War v němž se Ascension odehrává. Vše je naprosto dokonale propojené. Vše se postupně odehrává v několika výškových úrovních a například se vám až v polovině hry otevře branka, která by vás na místo dovedla už na samotném začátku. Vše je navrženo důkladně a promyšleně. Každý level je něčím unikátní a specifický. Rozhodně tedy nehrozí, to samé, jako například u nás nedávno recenzovaných Aliens: Colonial Marines, že by autoři bezmyšlenkovitě rvali jednu úroveň na druhou. Zde jsou cítit měsíce těžké dřiny, které hoši ze studia strávili nad návrhem jednotlivých částí hry.
Daniel:
Pojďme si nyní říci pár slov o lokacích, po nichž se budete pohybovat. Ty jsou velmi různorodé a plné detailů, takže je na ně radost pohledět. S Kratosem se podíváte například do vězení, vesnice, navštívíte ostrov nebo budete uvnitř obrovské sochy. Některé lokace navštívíte vícekrát, což nemrzí ani přesto, že to jsou stále pouze koridory. Vaše činy totiž dané místa často hodně změní a vy se tak na jednom místě objevujete stále nové možnosti a cesty. Cest je mimochodem v jednotlivých lokacích často více než jedna, všechny až na jednu ale většinou vedou pouze do slepé uličky, ve které naleznete truhly s orby nebo nové zápisky. Jednotlivé lokace jsou vymodelovány s obrovským citem pro detail a přes všechnu tu krásu si uvědomíte, že největší předností nového God of Waru je…
Grafika
Martin:
Co se pak týče zpracování hry po grafické stránce, je to lahůdka. Už God of War 3 bylo v tomto ohledu úchvatné, a to je 3 roky staré. Ascension nenabízí v grafice takový posun, jako byl mezi druhým a třetím dílem, nicméně i tak je znát, že šly efekty kupředu. Zejména při cutscénách, kdy je záběr na Kratose přiblížen, jsou znát neuvěřitelné detaily jeho těla. Skutečně je vidět snad každá z jeho jizev, kterou kdy utrpěl a neméně povedené je i jeho bojové zbarvení, které známe už z předešlých dílů. Pravdou je že jsem v Ascension očekával, že dojde na to, jak se Kratos vyloženě stal válečníkem a teprve dojde k jeho zvláštnímu zbarvení. Nakonec šli autoři jinou cestou a rozhodli se Kratose vrhnout na scénu už jako surového válečníka. I tak je ale znatelné, že oproti vrcholu ságy je zde Kratos o něco umírněnější a působí mnohem lidštěji. V God of War 3 šlo pouze o jedno, o čistokrevnou pomstu.
Zamrzela mě však kamera ve hře. Ta je v podstatě stále statická a jen mírně se v lokacích natáčí. Bohužel se občas stane, že se sami dostanete do úhlu kdy na Kratose nevidíte anebo vás tam některý z nepřátel natlačí. V tu chvíli je situace nepřehledá. Totéž se stává například při velkolepých scénách. Obraz se pochopitelně vzdálí, protože by jinak nebyla vidět podstatná část scény, jenže tím začne trpět samotná hratelnost. Ono totiž není pořadně poznat, kde se ocitáte vy. Často vás obklopí chumel nepřátel a je v tom zmatek. Toto je asi největší devíza multiplayerové části, které se hodlám věnovat samostatně o něco níže.
Se zpracováním se přímo snoubí i zvukový podkres, celkové ozvučení a dabing. Perfektní. Už v předchozích dílech byl dabing odveden na výbornou. To trvá i u Ascension. Všechny postavy jsou brilantně namluvené, zvuk je naprosto čistý a i prostorově perfektně zpracovaný. Co se pak týče dalších efektů, není co dodávat a vytýkat. To nejlepší je však hudba, která je pro God of War typická a zatímco sem tam využívá svých původních motivů, nově nasazuje i další skladby, které krásně zapadají do toho, co se odehrává na obrazovce a zejména při soubojích s bossy dodávají atmosféře neuvěřitelnou šťávu.
Daniel:
Když vyšel přibližně před třemi lety God of War 3, tak jsem si myslel, že na PlayStationu 3 už nic hezčího neuvidím. Za ty roky mě hned několik her vyvedlo z omylu a já jsem rád, že tento nový prequel k těmto hrám patří. God of War: Ascension je totiž, co se grafického zpracování týče, ještě o stupínek výše, než jeho nádherný předchůdce. Detaily prostředí vás často doslova ohromí. Slunce vás v otevřené krajině doslova oslepuje, voda se průzračně třpytí, když na vás útočí obrovský slon, tak můžete vidět špínu na jeho klech a takřka cítíte jeho hrubou kůži na své, Medúza vás doslova spaluje svým pohledem, a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Nový God of War je prostě nádherným kouskem, jenž musíte vidět v pohybu, abyste si naplno vychutnali všechny ty krásy, které dokázali šikulové ze Santa Monica ze „starého“ PlayStationu vytáhnout. Tato hra jasně ukazuje, že PlayStation 3 ještě do starého železa rozhodně nepatří. Ascension se totiž řadí mezi nejlépe vypadající hry současnosti.
Stejně skvěle jako grafika, je na tom i ozvučení samotného titulu. Kratos má stále svůj charakteristický hlas plný zloby a vedlejší postavy rozhodně druhé housle také nehrají. Když už je řeč o hudbě, tak ta se také povedla a kromě ústřední melodie celé série narazíte také na spoustu nových skladeb, které vás doslova vtáhnou do děje. Co se audiovizuálního zpracování týče, tak God of War: Ascension patří na samotný vrchol herní scény, škoda jen, že hra neobsahuje alespoň české titulky, tuzemští hráči by je jistě velmi ocenili.
Multiplayer
Na multiplayerovém hodnocení jsme se shodli společně
Pokud jde o multiplayer, tak co si budeme povídat, povětšinou jde o hlavní část některých titulů. My mu až tolik neholdujeme a málokterý nás opravdu udrží delší dobu. Co se však týče God of War: Ascension, tak si nijak zvlášť nestěžujeme, autoři to zvládli a už v betě se nám multiplayerové klání poměrně zamlouvalo. Pro Santa Monicu to bylo v rámci série premiéra, neboť dosud se v žádném předchozím díle hra více hráčů neobjevila. Možná proto rozšíření záběru na hráče se studio rozhoupalo k tomuto kroku a údajně byl multiplayer připravován už téměř od vydání třetího dílu.
Multiplayer má své mušky, ale je to skvělý doplněk k hlavní hře. Takže pojďme se místo zbytečných plků podívat na to, jaký že vlastně je. Stejně jako v multiplayerové betě začíná multiplayer stejně. Dokonce je tu malinký příběhový spojovák s hlavní kampaní, nebudeme však vyzrazovat jaký. Objevíte se pak na Olympu, kde si musíte vybrat, ke kterému ze čtyř bohů se přikloníte. Na výběr je Zeus, Hádes, Poseidón a v neposlední řadě, také Áres. Dle vašeho výběru budou mít vaše schopnosti určitá specifika.
Jakmile vše nastavíte a dokončíte drobný výcvik, tak se dostanete do klasického lobby, kde se čeká na vaše protivníky. Bohužel při testování byly trochu potíže s tím, že v multiplayerové hře bylo zatím málo online protivníků, potažmo spoluhráčů. Dá se ale předpokládat že s oficiálním startem hry bude na serverech narváno. Proto jsme dost času, strávili v samotném lobby. Tady si musím postěžovat, protože lobby má dosti hloupý interface. Je tu hlavní menu v podobě různých koleček, v kterých se posouváte, a ta obsahují další submenu. Myšleno to bylo zřejmě dobře, ale příliš to nefunguje. Je to dosti nepřehledné a těžce se nám na to zvykalo.
Co lobby tedy nabízí? Jde tu především o to, aby si hráč upravil svou postavu k obrazu svému. Je tu spousta předmětů, zbraní, zbrojí a dalších věcí, které se vám v závislosti na vašem dosaženém levelu postupně odemykají. Čím vyšší level za odehrané zápasy máte, tak tím lepší vybavení můžete zakoupit či se vám již otevře. Trochu nám vadí, že v multiplayeru špatně funguje filtrování. Dochází tedy k tomu, že jste připojeni do zápasu, kde není možné se chytit. Začínali jsme pochopitelně na prvním levelu, kdežto naši protihráči měli i o dvě desítky vyšší úroveň. S jejich vybavením se tak nedá absolutně měřit a dopředu máte jistotu, že pokud nějak zvlášť nezazáříte, tak skončíte jako potrava pro Kyklopa a možná i Hydru. Nicméně dále je v lobby možné nastavit, který mód chcete vyhledat anebo zda chcete skončit rovnou do rychlé hry.
A vida, už jsme v samotném multiplayerovém klání, takže co nám to tu hoši servírují. No buďme k sobě upřímní, není toho tolik, co by se možná dalo čekat, ale ačkoliv jsme přemýšleli, jak chtěli, nenapadlo nás, co dalšího by ve hře pro více hráčů mohlo být.
Prvním režimem je Team Favour of the Gods. Zde se musíte snažit o co největší přízeň k vašim bohům. Celkově zde hraje 8 hráčů, přičemž se 4 postaví na stranu Trojanů a 4 na stranu Sparty (v menu je i varianta 4 hráčů – 2 proti 2). Překvapivě ale není cílem zlikvidovat co nejvíce protivníků. Váš tým se snaží o vyšší skóre než ten druhý, a to tím způsobem že otvírá bedny, připravuje pasti, likviduje soupeře, atd. Za to vše jsou načítány body. Který tým má více bodů anebo dosáhne stanoveného stropu v limitu deseti minut, tak zvítězí.
Druhý mód je Favour of the Gods. Ten na rozdíl od Team Favour of the Gods neřeší sběr beden a dalších pitomostí, ale jde o klasickou rubačku, která je v případě God of War asi nejpředpokládanějším režimem. Tento mód opět probíhá ve 4 nebo v 8 hráčích, ale zde se rube každý s každým. Body získáváte za počet zabití, jak je zvykem.
Dalším módem je Capture the Flag, tady není příliš co popisovat, snažíte se oproti soupeřům zabrat strategické body, mezitím je pobít a ještě nastražit nejrůznější pasti. Tohle je velmi zábavný mód, díky kterému se budete v multiplayeru cítit jako ryba ve vodě. Zde se nám velice líbilo, že některé arény mají například obřího Kyklopa nebo i něco horšího a pokud se vašemu týmu podaří jej zlikvidovat, dostáváte slušný bonus za jeho skon.
Posledním čtvrtým a také nejkvalitnějším režimem, alespoň pro nás je kooperativní hra, která se nazývá Trials of the Gods a věřte tomu, že si vás bozi slušně prozkouší. Zde je cílem pozabíjet všechno co vám přijde pod ruku v časovém limitu. Za zabití a různá komba se vám zvyšuje čas, který máte na jednotlivá kola. Vše je rozděleno na jednotlivá kola, v nichž se na vás žene množství nepřátel a vy je musíte všechny pobít a dostat se na samotný konec. Na konci je vždy nějaký větší boss. Zatím jsme se do posledního kola dostali jen jednou. Pokud nemáte dostatečně vylepšenou postavu, nemáte šanci. Tento režim je navíc možné hrát i sólo, kde trochu nechápu, proč je zde lobby které dosti zdržuje. Zkoušky bohů se bohužel odehrávají jen na třech mapách a to je dost málo. Je to známá aréna s Herculem, Rotunda Olympu a také pouštní aréna.
V těchto ohledech je multiplayer skvělá záležitost a velmi samotné hře přidává. Ostatně už leveldesign samotných arén je skvělý. Singleplayer na tom byl výborně, multiplayer maličko hůře, ale i tak překvapuje. Mapy jsou sice menší, ale o to více se se soupeři potkáte a o to jde hlavně. Na kolena jej ale sráží již zmíněný interface lobby, který nás doslova iritoval a pokud jde o kameru, té jsme se věnovali už výše. Ta nás trápila ze všeho nejvíce. Občas jsou souboje nepřehledné a stalo se, že jsme se pak na chvilku zaměřili i na špatnou postavu. Pokud jste totiž v chumlu například 4 hráčů, je to občas slušný zmatek. Poslední výtkou jsou drobné bugy, na něž jsme narazili při hraní multiplayerové části. V některých arénách můžete využít teleportů na jiné místo. Jsou tam takové, které jsou v zemi, a musíte do nich skočit. Stalo se nám, že jsme v teleportu uvízli a nemohli ven ani na druhou stranu. Nepomohlo nic a museli jsme počkat, až naskočí někdo další, aby nás doslova vykopl na druhé straně. To bychom ale považovali za drobnost a více to nerozebírali. S dalšími patchi se autorům určitě podaří tyhle mouchy vychytat.
Můžeme tedy God of War: Ascension doporučit jak po stránce singleplayeru, tak i multiplayeru. Určitě se mu dá pár věcí vytknout, nakonec jsme je poměrně hutně rozebrali trochu výše, ale není to tak zásadní, jak by se mohlo zdát. I multiplayer dobře baví a hoši ze Santa Monicy se nemají za co stydět, odvedli velmi dobrou práci. Navíc v této části strávíte mnoho času, než se vám povede vylepšit svou postavu na maximum a dále můžete projevit svou náklonnost jinému z bohů, a tak můžete vylepšovat zase jiné schopnosti od samého počátku. Herní doba tu tedy není specifikovaná, ale zřejmě bude mnohonásobně vyšší než u singleplayeru.
Závěr
Martin:
Co říci závěrem? Rozhodně hru můžu doporučit snad všem, kteří vlastní konzoli Playstation 3. Ta totiž jasně dokazuje, že ještě neřekla poslední slovo. Kratovo čtvrté dobrodružství budiž toho důkazem. Pokud mám hodnotit jednotlivě, tak samotný singleplayer je brilantní a skutečně překvapil a místy i fascinoval. Přesto si dovolím říct, že co alespoň do epičnosti, měl u mě třetí díl navrch. Jinak se ale jedná o dokonale vyváženou hru. Multiplayer je pro mě třešinkou na dortu. Díky němu se u mě osobně lehce zvedá hodnocení, protože autoři dokázali, že i s multiplayerovou hrou umí pracovat. Jsem tedy nadmíru spokojen, protože co se do celkovosti týče, jde zřejmě o nejlepší titul z univerza.
Daniel:
Když se na nějakou hru velmi těšíte, tak máte velmi vysoká očekávání, jež hra často nedokáže všechny naplnit, a vy poté máte smíšené pocity, i když se třeba jedná o velmi kvalitní titul. Já sám sem se o tom přesvědčil u Maxe Paynea 3, jenž byl sice skvělý, občas mu ale něco chybělo. Proto jsem velmi rád, že můžu s klidným srdcem říci, že nový God of War: Ascension nejenže moje očekávání naplnil, ale on je dokonce častokrát i překonal. Hra obsahuje zajímavý příběh, který odhaluje další střípky Kratova života, jenž zažil opravdu neuvěřitelné věci, léty prověřenou hratelnost, jež byla ale dostatečně vylepšená a upravena, takže série nepřešlapuje na místě a také naprosto nádhernou grafiku, díky které budete často na výjevy na obrazovce zírat s otevřenou pusou. Navíc si přičtěte novinku v podobě multiplayeru, který sice není tím, kvůli čemu byste si tuto hru koupili, ale je příjemným doplňkem a rázem vám nebude vadit ani těch pár chybek, jež se na hře dají nalézt. Nový God of War: Ascension je povinností pro všechny milovníky série a šanci by mu mohli dát i ti doposud touto sérií nepolíbení. Tato hra je totiž jedním z nejlepších počinů na PS3 vůbec.