Zavřít reklamu

God of War 3 – Recenze

Dvojrecenze akčního hitu God of War 3

14. 3. 2011    

God of War je jedna z nejúspěšnějších sérii v herním průmyslu a na třetí díl čekali miliony horlivých fandů. My jsme se vydali s Kratosem na poslední tažení a přinášíme vám náš dvojí názor. A nepochybujte o tom, že by se Kratos na své poslední pouti nějak unavil!

   

Hratelnost

Filip:

Série God of War se může zdát na první pohled jako bezduchá rubačka všeho živého i neživého kolem sebe. Herní model „vymlátím celou lokaci a jdu dál“ tu občas najdete, celkovou hratelnost, ale dotváří spousta dalších, větších či menších prvků, a právě ty dělají především z třetího Kratova výletu na Olymp opravdovou špičku svého žánru. Na první obtížnost Vám většinou sice bude stačit střídat dva druhy útoků a zkrátka se jen kochat tou nevýslovně půvabnou krvavou spouští kolem, pokud ale jako správný hráč přeřadíte na vyšší obtížnost, budete brzy donuceni střídat různé zbraně a druhy útoků podle toho jak se bude měnit herní prostředí a protivníci v něm. Krom totiž klasických Kratosáckých čepelí na řetězech, které patří stejně jako páčidlo ke Gordonu Freemanovi, se postupem času repertoár zbraní rozroste na slušnou řádku ruce a nohy sekajících, střeva a hlavy trhajících udělátek. Ty získáte pokaždé, když jednou za čas porazíte tvrdšího protivníka, což jsou bohové nebo jejich děti, představující v God of War bossy. Od Háda podivné safírové čepele, od Hercula zase lví rukavice. Kromě hlavních zbraní, kterých bude rovná čtveřice a přehazovat se mezi nimi dá na směrovém kříži, obdržíte i další vybavení, jako třeba boty božského posla Hermése, které vám dovolí dostat se na vyvýšená místa, nebo hlavu boha slunce, kterou mu jednoduše utrhnete (samozřejmě ještě zaživa) a s kterou si budete osvětlovat temná zákoutí Olympu, nebo objevovat skryté chodby a truhly.

Již klasickými prvky v hratelnosti jsou puzzly, které dokazují že Kratos není rozhodně jen hora testosteronu. Ty naštěstí nejsou ale nijak obtížné, ale právě zábavné a logické, takže by neměly dělat výraznější problémy. Jedním z nejlepších puzzlů, jsou pak hrátky s perspektivou v zahradním bludišti, více ale prozrazovat nebudu. Snad jen jediným neduhem na jinak neustálé jízdě plné „WOW“ momentů a roztrhaných těl jsou checkpointy, které jsou sice rozmístěny velmi hojně, ale na pár pasážích tak hloupě, že budete tento úsek hry vymačkávat ještě ze spaní. S tím souvisejí i občasné běhací pasáže, když se například šplháte po hořícím mostě nahoru, jedno špatné zmáčknutí tlačítka znamená hysterické opakování jinak krátké, ale vcelku těžké části hry. Naopak létající prvky, kdy se snášíte dolů, nebo naopak vylétáváte vzhůru jakýmisi komíny a vyhýbáte se padajícím balvanům a prknům je velmi příjemné zpestření hratelnosti, která velmi dobře vypadá a je zábavná zároveň. Někomu však dělá problém rychle reagovat a vyhýbat se překážkám, to však ale už záleží na vašem hráčském umu a reflexům. Hratelnostní složka v God of War 3 je zkrátka jedna neutuchající jízda, která končí až závěrečnými titulky. A mimochodem, závěrečné exekuce těžších nepřátel, kde se trhají hlavy, vymačkávají oči, uřezávají nohy a vyvrhují vnitřnosti, tu si tentokrát ještě více užijete. Kontextová tlačítka, která v rámci těchto devastujících animací, máte za úkol mačkat, se zobrazují vždy na té straně obrazovky, kde se nachází tlačítko na ovladači, tedy čtvereček na levé straně apod.

Martin:

Ačkoliv jsem se zdráhal přirovnávat GOW 3 k Danteho Infernu, stejně jsem se tomu nakonec nevyhnul a Filip ostatně také ne. Zatímco Dante se snažil zapůsobit svým začátkem, což se mu částečně podařilo, ale čím déle jste drželi ovladač v ruce, tím více jste se nudili a prsty ťukali do tlačítek pouze z donucení. Toto však není případ epického Kratova dobrodružství. Jak již zmínil Filip, pokud otevřete pusu, nedokážete ji zavřít, jelikož po celou dobu hraní jste neustále na maximální hladině adrenalinového šílenství. Kratos nepolevuje ani v nejvypjatějších situacích a i když myslíte, že to již lepší zážitek nebude, další scéna vás o tom přesvědčí. Zejména situace kdy se šplháte obřím titánům po pažích, zádech, hlavách atd. Povětšinou je nutné zmáčknout správné tlačítko, díky čemuž Kratos vykoná svojí pomstu neúprosně a tvrdě. Co se pak týče běžných herních mechanismů principů, ty zůstaly zachovány z původních dvou dílů. Vašimi jedinými přáteli jsou vaše paže, nohy a zejména zbraně. Tradiční Kratovy meče chosu samozřejmě nechybí, co se týče dalších uděláte, ty si musíte poctivě vydobýt. Ať už jde o Hermovi boty, Herkulovi Cestusy, nebo Hádovi řetězy, vždy se budete cítit jako pravý Bůh války, který dokonale nahrazuje svého předchůdce, slavného Área. Občasně jsou ve hře nějaké ty drobné puzzly, jež musíte vyřešit, ale mám-li být upřímný, bylo od nich trochu upuštěno ze strany tvůrců, a tak se nevyskytují tak hojně a ty na které narazíte, vás nezdrží déle než pár minut.

Grafika

Filip:

Vizuální stránka hry je jako si zahrát v roce 2000 Crysis. Rozhodně je to nejlépe vypadající hra současnosti ve svém žánru a věříme, že i Nathan Drake se musel pro tentokrát přestat smát a trošku se zastydět. Ve hře nenajdete významnější pokles kvality textur, či něčeho podobného a zejména různé pohledy do daleké krajiny, například ty v podsvětí vypadají naprosto excelentně a nezapomenutelně. Možná jen tmavších místech by nemuselo být tolik, protože ta grafikům možná tolik nesedla. Animace postav, zejména pak té Kratovy jsou také velmi povedené a sledovat porcování nepřátel, které opravdu nezná hranic ve vynalézavosti a brutalitě, můžete zkrátka pořád. Jak se výtvarníci vyřádili a jak například natáčeli simulaci krvácení pomocí barevné tekutiny a prezervativů, můžete sledovat v záložce Videos, jejíž obsah se odemkne po dohrání hry. Ruku v ruce s grafikou, jde i audio stránka hry, která naprosto skvěle podtrhuje celkovou atmosféru Kratovy cesty za pomstou. Úžasný je i dabing postav, o němž naleznete taktéž skvělé video. Jednou ze zajímavostí je, že Hercula v God of War 3 dabuje Kevin Sorbo, což je ten samý herec, který představoval Hercula i ve známém televizním seriálu Hercules z roku 1995.

Martin:

Ach, grafika je většinou kamenem úrazu dnešních vývojářů. U God of War 3 tomu ale tak rozhodně není a naopak mohu-li mluvit za sebe. I přesto že z Playstationu3 ždíme pouze polovinu výkonu, jde společně s Uncharted 2 o nejlépe vypadající hru současnosti. Je naprosto úchvatné, že během běžného boje s jednotkami, se vám v pozadí odehrávají epické bitvy s titány, či se střídají efekty počasí. Dechberoucí podívanou možná trochu hyzdí oceán krve, která ve hře stříká téměř ze všeho a není divu, že některým slabším povahám by se mohlo udělat nevolno, ale k tomuto titulu násilí neodmyslitelně patří a je jedno zda je spácháno na běžném pěšákovi, či snad na některém z řeckých bohů.

Využití mytologického potenciálu

Filip:

Nebýt mytologického prostředí, God of War 3 by byl asi stále dobrou rubačkou, rozhodně by ale ztratil svůj punc a možná by i zabředl mezi zmítajícími se těly konkurence (čti Dante´s Inferno). Naštěstí tomu tak ale není a je tedy právě staré Řecko tou nejúrodnější půdou, pro toto krvelačné plémě. Rozhodně hra neždímá to, co by z tak obsáhlé věci mohla, ale podle mého to rozhodně není na škodu. Jistý základ o řecké mytologii má ze školy, knih, či filmů každý a že Zeus se v druhém pádě jmenuje jinak asi taky v průběhu života každý pochytí. Naštěstí si hra tedy ze svého mytologického potenciálu bere jen to nejdůležitější, a nezbytné a to tak, aby to dokázal pochopit a strávit každý hráč. Celé by se to dalo podtrhnout na příkladu erotické scénky s Afroditou (kterou jsem si mimochodem prošel hned několikrát, samozřejmě kvůli získání co nejvíce Orbů pro vylepšení zbraní). Tak jak to je, to naprosto vyhovuje. Ani víc, ani méně. Zkrátka mytologie akorát, sexu akorát.

Martin:

S řeckou mytologií jsem se v poslední době setkával poměrně často, o čemž svědčí recenze českého Numena. Nicméně Kratosova dobrodružství šla jinou cestou. Temnou, nemilosrdnou, krutou, bezmocnou a velice strašlivou cestou, která potěší fanoušky akčních rubaček. Nestvůry, které jsou zde použity, jinde nehledejte a například „Pekelníci“ z Danteho Inferna, by neobstáli vůči této šílené armádě. Právě využítí mytologického univerza přidává na originalitě a neokoukanosti. Navíc v tak obřím měřítku, že budete žasnout nad tím, jaká monstra se dají stvořit.

Herní doba

Filip:

Přebrodit se potokem krve až na konec hry zabere na nejlehčí obtížnost zhruba devět hodin, což není málo, tím ale hraní God of War 3 určitě nekončí. Po prvním dohrání se vám odemykají nové možnosti při opakovaném hraní na vyšší obtížnost, a za zkoušku stojí i jednotlivé výzvy (challenges), které už jsou ale pro opravdové tvrďáky.

Martin:

Další neduh, jímž trpí velká spousta herních pecek. Kratos zejména proto, že ho není nikdo schopen zastavit, se ocitne na konci hry poměrně rychle, a to za nějakých 8 hodin. Filip již naznačil, že po dohrání hry je možné hrát Challenges, ale hlavně po dokončení se vám otvírá poslední nejtěžší obtížnost a zde se teprve ukáže, jestli jste skutečným bohem války. Pokud jde o délku hry je to jediná záležitost z které jsem byl zklamán, protože takové tempo v jakém se hra drží, tu už velmi dlouho nebylo.

Celkový dojem z trilogie

Filip:

Série God of War, vždy nabízela hektolitry krvavé zábavy vysoké úrovně a každý nový díl byl vždy ještě o třídu lepší než ten předchozí. Celá trilogie si zachovává svou tvář v každém svém díle (včetně PSP prequelům Chains of Olympus a Ghost of Sparta), a tak se značka God of War stala jistotou skvělého herního zážitku. A přestože jsou všechny 3 díly spolu úzce dějově spjaty (třetí díl přímo navazuje na závěrečnou animaci God of War 2) pokud jste nehráli třeba ani jeden díl, rychle jste uvedeni do Kratova problému a pokud je to právě váš případ, všemi deseti vám doporučuji God of War Collection, kompilaci dvou předešlých PS2 dílů v HD grafice. God of War je tedy takové Soňácké Halo, je tedy jisté že o této sérii ještě uslyšíme.

Martin:

Na první díl se lidé dívali skrz prsty, na druhý čekali jako diví, třetí si ani nedokázali představit. Takto by se dala shrnout historie God of War série. Mezi první a druhý a třetí díl vrazil malý klín God of War: Chains of Olympus, jenž sklidil výborná hodnocení na malé konzoli PSP. Co se týče série jako celku, všechny pochyby stranou. Jde o jednu z nejlepších sérií ve videoherním světě a vývojáři si to myslí také, jelikož mají v úmyslu pokračovat i bez Krata. Využítí mytologického světa, upraveného pro své účely, byl vskutku geniální nápad, za který se musíme autorům hluboce poklonit, protože tohle je prostě paráda, která společně s hektolitry dobře,nastavených těsně za únosnou mez, nemá obdoby.

Shrnutí na závěr a hodnocení

Filip:

Na závěr se lze jen těžko ubránit srovnání s konkurenčním Dante´s Inferno, už ale po prvních minutách hry je každému jasné že Dante je oproti Kratovi jen cucák a postavit proti sobě tyto dva pomstychtivé bouchače, Kratos by nejspíš porazil Danteho i příborovým nožem. Snad jedinými černými kaňkami na jinak mistrovském díle jsou občas hloupě umístěné checkpointy a běžecké části. Mě osobně také zklamal samotný konec hry, nebudu ale psát proč a čím (z důvodu obřího spoileru), po dohrání hry bude mít ale stejný pocit asi každý. To nic nemění na tom, že by jste při hraní hry měli mít nejspíše podepřenou bradu, jinak totiž dolní čelist budete mít nejspíše někde na zemi. Pusu zkrátka otevřete a už nezavřete. Ano, taková je tato hra jízda!

Za sebe dávám 96%

Martin:

Hrajte, hrajte, hrajte! To je snad jediné, co vám v případě tohoto dokonalého díla mohu doporučit. Naprosto famózní filmová podívaná, která se nebojí občas zajít hodně daleko za mez únosnosti a přináší naprosto ojedinělý herní zážitek. God of War 3 je navíc další hrou, která se může pyšnit statusem „Ta která vás donutí koupit si PS3“. Pokud se na Kratose chystáte již po třetí, vězte, že pokud začnete hrát, už nevstanete. Vezměte si pořádné volno a sjeďte to na jeden zátah, protože tohle pak dlouho nezažijete.

Za sebe dávám 98%

 

Klady

- epochální zážitek
- úchvatné zpracování
- mytologický základ

Zápory

- herní doba

Hodnocení: 97%