Path of Exile – Preview

Nezávislá onlinovka Path of Exile na bázi free to play. Akční RPG by mohlo zasadit Diablu III tvrdé pravé i levé háky.

29. 8. 2012   Vytukej - Redakce  

Path of Exile (dále jen PoE), je nezávislá hra od Grinding Gear Games. Toto novozélandské studio se letos pokusí o husarský kousek. Jejich záměrem není ohromit jiné firmy Hakou, i když i to  v podstatě to může mít efekt bledých tváří. O co vlastně jde? PoE je triviálním akčním RPG, které půjde zároveň hrát s kamarády přes internet. Asi si teď říkáte, proč byste klonu Diabla III měli dát šanci. A dost možná si i o mě myslíte, že jsem jen blázen, který neví, co chce. 

Před několika měsíci jsem Diablo III podrobil zatěžkávající zkoušce. I přes řadu výhrad si hra od Blizzardu odnesla 88%.  Postupem času jsem zjistil, že jsem se v bodování trochu zmýlil. Možná jsem nebral v potaz všechny chyby, protože jsem se na hru těšil a hltal jsem každou informaci po dobu deseti let. Velké penzum věcí jsem překousl. Teď to však vidím trochu pod jiným úhlem. Od té doby mě hru nenapadlo ani jednou zapnout. A to i ve dnech, když jsem se nudil. Dle mého soudu Diablo III nafouklo svoje jméno převážně proto, aby si naplnilo kapsy. Což se i povedlo. Kritika v těchto dnech výrazně sílí – vlnu nevole dali do pohybu i původní tvůrci, kteří pracovali na předchozích dvou dílech. Ale abych nebyl jen za hnidopicha, spousta lidí ho hraje dodnes. Chtě nechtě ale musíte uznat, že Diablo III po třech měsících od vydání strádá a začíná trpět syndromem vyhoření. Nemá už co nabídnout, a je u her tohoto typu fatální bod zlomu. Chtělo vyhovět všem, dát pospolu starou hratelnost s moderními postupy. Být trhákem, hrou pro všechny. Dva nesourodé směry ale měly neblahý dopad. Schizoidní přemýšlení Blizzardu uškodilo  hře ze  všeho nejvíc.

Za svůj život jsem zkusil a dohrál mnoho akčních RPG. Jmenovitě např. NOX, Blade & Sword, Torchlight, Inquisitor, Titan Quest a oba první díly Diabla. Všichni víme, že základem je originální svět, spousta lootu a hlavně fungující a zábavné levelování, které nabobtnává hratelnost do několika desítek hodin od spuštění. PoE tyto věci s přehledem plní a nejedná se o volební sliby. Možná budete mít pocit, že vůči Diablu III chovám velkou zášť, ale není tomu tak. A pokud bych přece jenom PoE trochu nadržoval, tak na druhé straně Diablo III se také kasalo, jaké bude skvělé a jedinečné. Reklamní panely na internetu kolovaly nepřetržitě. A ani světové herné weby nedávaly kdovíjaká hodnocení. Na tohle jsme čekali přes deset let? Samozřejmě si verdikt vztahující se k PoE nechám až na recenzi. Nicméně PoE vás může přesvědčit o svých přednostech už po přečtení preview.

Připlaval neznámý

Free to play model bude přítomný i v PoE. Ale žádné strachy. Je sice pravda, že pokud si zaplatíte pár službiček navíc, dostanete fajn odměny, ale podobně jako ve World of Tanks nebo Team Fortness 2 není stav konta  zdaleka rozhodující, s trochou petinence se každý může dobře vypracovat na absolutní špici. Opět můžete obchodovat se zbožím. Sám tuto kategoricky odmítám, protože se tím pohřbívá radost z nalezeného předmětu. Kdo bude PoE podporovat ve velkém, GGG mu dají dokonce funkci na dálku.

 Dokonce by vás neměl znepokojovat fakt, že hra běží přes servery. Ty na rozdíl od Blizzardu netrpěly takovými problémy.  Infirmita serverů od Blizzardu se s logujícími zádrhely potýká prakticky dodnes. GGG se navíc starají i o hru samotnou. Neustále ji pucují, aby měl hráč co možná nejméně problémů. Také ochotně odpovídávají na dotazy, a před pár týdny uspořádali další betový víkend, což je milé. A v neposlední řadě si cení názorů  a ideí publika.

Pořád jsem se ještě nedostal k tomu, co by PoE mělo přinést. Není to nic revolučního, avšak prvky a nápady jsou tak dobré, že i kluci z Blizzardu se musí červenat. Hlavní devízou PoE je totiž přístup. Diablo III mi přišlo v mnoha věcech zjednodušené, spousta věcí byla dodána na stříbrném podnose, obtížnost byla místy až komediálně směšná směšná. Motivace nulová. PoE jde spíše ve stopách starších RPG, a světe div se, vzorem je mu nepřekonatelné Diablo II. A fandové na to zase a zase slyší.

Na začátku si vyberete jednu ze šestice postav. Najdete tu Witchku, Templáře, Maraudera, Shadowa, Duelistu a Rangera. Primární atributy jsou tři – síla, obratnost a inteligence. Čarodějka má ve zvyku kouzlit, Ranger používá luk, Marauder je obligátním svalovcem, Templář je variací na Monka nebo Paladina, Shadow je agilním zabijákem a Duelista to kosí hned několika způsoby naráz.

Výběr charakterů by byl zcela nanic, kdyby se jejich hratelnost nelišila. A liší se, hned v několika směrech. Diablo III nabídlo hráčům možnost volné konfigurace svého avatara. Jenomže omezený počet skillů a jejich permanentní přepínání, dával negativní efekt, že si některé postavy byly podobné jako vejce vejci – Diablo II sice také mělo jen několik desítek skillů, ale jejich kombinace nikdy nešla na vrub podobnosti. A když ano, tak ne tak často. Kromě toho to na vyšší obtížnosti zvládala i postava bojující kontakním stylem. D3 ale nemohu hanit za tento přístup, protože chtělo do svých řad přivítat i hráče, kterým se příčí strávit v hodiny při piplání postavy. Na druhé straně, to je jako kdyby pacifista hrál brutální střílečky. Nelogické…

O generální lince  příběhu se toho zatím moc neví, takže si ho podrobně proberem až v recenzi.

PoE poskytne mamutí (!!!) strom schopností s desítkami aktivních i pasivních skillů, krom toho půjde skilly po nějaké době smíchat. V praxi to znamená, že jdete např. po cestě válečníka, ale můžete si energii doplňovat přes schopnost mága apod. Tohle je přece skoro to samé jako v D3… Není! Propojení skillů bude delikátní, a ne každý se k němu odhodlá, protože se dané bodíky nebudou moct vrátit zpět. Svým způsobem tento způsob levelingu převyšuje i variabilitu D2. Autoři se při tomto inspirovali třeba u Final Fantasy.

Skilly při boji navíc získají novou dimenzi. Při jediném seknutí mečem nebo vystřelení šípu se aktivují ty atributy a vylepšení, které dává nejen samotná zbraň, ale i to, co jste se naučili. Popravdě to může znamenat elektrický šok zkombinovaný s odhozením apod. Se stejnými prvky ale budou operovat i monstra.

Další esa v rukávu

Grafika hry se notně odráží od D2. Ale to mi vůbec nevadí! A starým harcovníkům jakbysmet! Popravdě, D3 přineslo detailní svět a opravdu skvělé vymodelování všeho kolem vás, ale pestré barvy nabourávaly nebo rovnou ničily atmosféru, a jen v pár lokacích jsem byl s ní spokojen. Pod lupou má PoE odpudivý engine. Ale i na první pohled chudokrevný design překvapivě umí vykouzlit úchvatné hrátky  např. se světlem. Nordická stylizace vypadá prostě fantasticky v interiérech i exteriérech. Dalším pozitivem je, že se hráči nemusí obávat přehnaných nároků. Okrajově, s temnou grafikou se mazlí ve výtvarnickém pelíšku i další RPGčko – Grim Dawn.

PoE nabídne i několik obtížností. Časem se komunita dočká i žebříčků a statistik. Hardcore mód tu nechybí.

Každá postava je úměrně závislá na kvalitě svého lootu. Saturace itemů a mapy bude dalším trumfem, který byl v D3 trochu opomíjen, Mapa se bude náhodně generovat, takže ve výsledku nebudete chodit tou samo cestou jako v Titan Questu nebo D3. Design výbavy vypadá pěkně. Velmi mne potěšil fyzikální model. Částečky všeho možného odlétávají poměrně realisticky, a postavy nepůsobí toporně. Jejich pohyb se mi zdá ještě o kousíček lepší než v D3. Nesmírné nadšení jsem měl z toho, že itemy nepřiřazují počet healthů a jiných nesmyslů jako v D3. Itemy přiřazují jen bonusy. Regulaci postavy a enchantování si musíte stejně jako v D2  pozorně a pečlivě budovat a rozmyšlet sami. Bravo!

Vylepšovat půjdou i gemy, pokud je budete používat ve zbraních, mohou se rovněž vylevelovat. Máme tady staré dobré identifikační svitky, portálové svitky, společníci, waypointy. Takhle to má být…

Unikátní je systém lahviček. Když zabíjíte nepřátele, automaticky se lahvičky doplňují. Nemusíte je tedy neustále kupovat u NPC. Dopovat se jimi můžete nepřetržitě. Už žádné mrzké pobíhání kolem Heal Orbů.

Hra nabídne obří rozmanitost lokací a nestvůr. I když není zcela jasné, zda se hra posune do jiných ekosystémů, nebo zůstane hezky v ledové mozaice. Oponenti by měli kooperovat a používat různé vychytávky, jak vám znepříjemnit bitku. Už první boss bojoval nejprve s holými pěstmi, poté rychle vytáhl meč. Pokud se toto bude objevovat častěji, byl by to další výborný počin a posun v hratelnosti.

Zní to všechno až moc pěkně, ale i pár chybek se zde najde. Předně je tu implementován dost malý inventář, postavám chybí dabing (to je ale velmi nákladná věc, takže chápu, že tam není), interface působí trošku nehostinně a není lehké se v něm hned zorientovat. Množství popisků vám neosvětlí ani nápověda. Žádná tu není. Musíte prostě trochu bádat. Lokalizace zůstává zatím jen v anglickém jazykce. Mladší generace se však nemusí strachovat. Slovní kličky a dvojsmysly jako Inquisitorovi tu nejsou.

Path of Exile vypadá na papíře neodolatelně. Přináší to, co Diablo III buď nedotáhlo, nebo rovnou puritánsky odstřihlo. Hratelnost je plynulá, možností v levelování prakticky nekonečno. Postavy jsou nápadité, herní svět ponurý a apatický až běda. Doufejme, že se PoE nebude degradovat ve formě free to play. Probouzí v nás velké naděje.  Bylo by celkem paradoxní, kdyby PoE se  povedlo po dlouhých rocích zdařile slepit a upravit tak dobře, že jej hodně lidí bude mít  za pravého nástupce Diabla II. Není to však bizardní utopie, jak se může na první pohled zdát. Ochota tvůrců neustále na svém dílu makat dokazuje, že to s PoE myslí setsakra vážně.

Inklinování k PoE nemusí být jen direktem do tlamy Diabla III. Troufám si tvrdit, že tohle má našlápnuto k velké základně oddaných  fanoušků. O své hráče by mohla přijít i TERA, Guild Wars 2, SW: The Old Republic, WoW:  Mists of Pandaria a další. Path of Exile vychází exkluzivně pro PC. Datum vydání zatím nebylo upřesněno. Snad se na cestu zmaru a krve  vydáme za pár týdnů.

Tak co? Máte také v žaludku ostré šimrání jako já?