Iron Front: Liberation 1944 – Recenze

Koncem května vcelku nenápadně vyšla druhoválečná taktická akce Iron Front bežící na enginu české Army, kterou by fanoušci válečných simulátorů (především ti vyrostlí na Operaci Flashpoint) rozhodně neměli minout.

20. 7. 2012   Vytukej - Redakce  

Při prvním pohledu na tuto hru každého jistě napadne, že je to prostě klasická Arma v kulisách druhé světové války. Tohle tvrzení není daleko od pravdy, hra díky stejnému enginu vypadá prakticky stejně, taktéž celé herní rozhraní a ovládání. Staří matadoři by zde tak měli být jako doma. Ti, kteří se nějakou náhodou vyhnuli Operaci Flashpoint či Armě, to již budou mít s touto hrou o poznání těžší. Ale pěkně od začátku.

Iron Front nabízí hlavně propracovanou kampaň, kterou můžete absolvovat hned dvakrát – jednou za Němce, po druhé za Rusy. Každá z nich se přitom skládá z osmi dlouhých misí, které Vám zaberou více než deset hodit času. Hra se odehrává (jak již se dá odhadnout podle názvu) opět na východní frontě, konkrétně na území jižního Polska a Ukrajiny, kdy se wehrmacht pod sílou sovětské protiofenzívy stahuje zpět do vlasti. Při hraní za německou stranu si spíše užijete pěchotních bojů, naopak při kampani hrané za Rusy mají zase větší váhu tankové bitvy. Ovšem platí zde ale to, že si všeho užijete v obou kampaních.

Jak již bylo zmíněno, kdo hrál nějakou válečnou akci od českého studia Bohemia Interactive, bude po spuštění Iron Front jako doma. Ovládání je úplně totožné, brífinky před misemi rovněž a hra zkrátka působí skutečně jako náš známý český válečný simulátor posazený do jiných kulis, což je v důsledku použití stejného enginu logické. Ti, kteří se k tomuto typu hry dostali poprvé, bude zpočátku nejspíš asi úzko. Ovládání složité (nutnost používat téměř celou klávesnici – tady si s dovednostmi z CoD nevystačíte), stejně tak i obtížnost hry. Ale i na tyhle hráče vývojáři mysleli a ihned po spuštění kampaně (u obou z nich) začíná tradiční výcviková mise, která Vás seznámí se základy ovládání, naučí Vás používat všemožné dobové zbraně (od granátů až po protiletecká děla), ovládat řadu bojové techniky a v neposlední řadě taktéž velet své jednotce, což ve hře několikrát použijete. Trénink a tím pádem celý začátek kampaně se sice může zdát nezáživný a zdlouhavý, ovšem pak se hra rozjede a naplno si užijete bojů na východní frontě – se všemi pozitivy i negativy, které k tomuto hernímu enginu patří.

Nutno říct, že kampaň jako taková (u obou stran) je velice povedená a mise jsou velmi variabilní, což Vám dává možnost vyzkoušet řadu různých věcí. Jsou zde pěchotní souboje (obsazování vesnic), tankové bitvy, noční záškodnické mise, a osedláte i tehdejší stíhačky. Technická stránka hry je opět vyhotovena výborně, škála dokonale zpracovaných dobových zbraní (ano, opět i ony balistické křivky) bere dech – pistole, granáty, samopaly, kulomety, protiletecké zbraně, pancéřové pěsti, vše si v kampani vyzkoušíte. Stejně to platí i o vojenské technice – tanky (T-34 i Tiger jsou tady samozřejmě také), stíhačky (Messerschmity, Raty), polopásová vozidla, zásobovací náklaďáky i houfnice, to vše Vám rovněž projde ve hře pod rukama. Váleční nadšenci tedy mohou být spokojeni.

To samé platí i o zvukové stránce hry. Leckteré zvuky pocházejí již z Army, ovšem dobové zbraně jsou ozvučeny samostatně a poměrně kvalitně. To platí i o herním soundtracku, který se opět skládá z povedených kousků, které dokonale dolaďují atmosféru hry. K dobru lze tvůrcům přičíst i to, že v kampani za Němce se dá nastavit německý dabing a v kampani za Rusy zase ruština, to dodává hře ještě autentičtější vyznění. Ovšem angličtina pro případ samozřejmě také nechybí.

Grafika jako taková je opět na bezkonkurenčně skvělé úrovni, ale, jak jinak, za cenu vysokých HW nároků, což je i jedna z mála vad na kráse této hry. Krajina je zpracována opravdu nádherně, což engine Army ostatně umí již od počátků a v kombinaci s téměř nekonečnou volností si dosyta můžete užít nekonečné ukrajinské a polské pláně. Na střední detaily by neměl mít problém žádný dnešní průměrný PC, i když optimalizace mohla být dotažena do větší dokonalosti. Na vysoké detaily už hru asi rozjede málokdo (například při náročných tankových bitvách), což je vzhledem ke kráse prostředí a grafice velká škoda.

Kapitolou samo o sobě je samozřejmě ona v souvislosti s těmito válečnými simulátory několikrát zmiňovaná realističnost (a tím pádem poměrně vysoká obtížnost), což z Iron Front rozhodně nečiní záležitost pro každého. Kromě realistického zpracování chování zbraní a vozidel je tu samozřejmě i ona proslulá věc – jedna rána většinou znamená konec hry. V horším případě to schytáte tak, že se postava nemůže ani postavit na nohy a bez pomoci doktora nemáte šanci na jakýkoliv další postup. Hra se s Vámi tedy nemazlí, o tom svědčí i možnost uložit si postup pouze jednou během mise. Zde je tedy při délce mise, která trvá něco okolo hodiny, na místě pečlivě zvolit, kdy uložení provedete.

AI nepřátel je zde poměrně dobrá, i když leckdy se také stane, že narazíte na nereagujícího, „zamrzlého“ nepřítele, což hře právě moc nepřidává. Bugy, které patří k hrám běžícím na tomto enginu již od počátku, se bohužel dostavily i zde. Vzhledem k rozlehlosti prostředí a důrazu na simulaci všeho možného (zbraně, slunce, rostliny) se i není moc čemu divit a hru většinou dopilují k dokonalosti až různé opravné patche, ale i tak to zamrzí. Je zde zcela běžné, že přeskakují textury, vojáci projdou plotem, sem tam i nereagují postavy a někdy může i dojít k pádu hry do Windowsu. Není to zde tak časné, jako například u první Army, která byla po vydání prakticky nehratelná, ale i tak to poměrně zkazí zážitek, který by jinak mohl být opravdu velice slušný.

Po dohrání kampaně samozřejmě (ostatně jako vždy) zábava nekončí. Můžete si zahrát jednu z několika samostatných misí, které hra nabízí, či si projít virtuální zbrojnici (možnost vyzkoušet si jakoukoli zbraň či bojové vozidlo ve hře). Alternativu zde také nabízí multiplayer, který je ve více lidech poměrně zábavný a existuje poměrně dostatečný počet aktivních serverů. Třešničkou na dortu je pak editor misí, ve kterém si můžete vytvořit mise dle Vašich představ se vším, co k nim patří a můžete si s ním hrát prakticky donekonečna.

Hra tak působí jako celek celkem příjemně a za nižší cenu, než je to u dnešních her běžné, si ji můžete pořídit výhradně skrze digitální distribuci. Kampaň je dostatečně dlouhá a zábavná, multiplayer funkční a editor misí dodává hře známku toho, že si u ní užijete dlouhé hodiny zábavy – nebýt ovšem vysokých HW nároků a občasných bugů, které hru poměrně sráží. Jinak se ale jedná o povedený počin, který by především fanoušci Operace Flashpoint a Army neměli minout. Rozhodně nebudou zklamáni.