Zavřít reklamu

The Order: 1886 – Recenze

Exkluzivní titul The Order: 1886 konečně dorazil na konzoli Playstation 4! Ale stálo to čekání za to?

19. 2. 2015    

Recenzovaná verze: Playstation 4 (hra je exkluzivním titulem této konzole)

Dlouho očekávaný moment všech majitelů PS4 nadejde již zítra. Jedna z velkých exkluzivit této konzole se konečně dostane na pulty prodejen. My jsme měli možnost se na hru podívat a zahrát si ji, již s předstihem a v klidu ji pro vás ohodnotit. Do The Order: 1886 vkládala Sony velké cíle a ambice. Ostatně marketingová kampaň fungovala dobře, neboť poslední týdny se v podstatě o jiné hře nepíše.

Tajemný řád chrání životy nebohých Londýňanů

Příběh hry kupodivu dokonale kloubí zajetá klišé se zajímavými myšlenkami. Pochopitelně se vše točí kolem podivného spiknutí. Neradi bychom zde nějak spoilerovali, a tak se tomu raději vyhneme. Vy hrajete za sira Galahada. Jednoho z členů starobylého Řádu o němž se v podstatě ve hře dozvíte poměrně málo a vypadá to že si autoři připravují půdu pro rozvoj značky do budoucna. Hra je zasazena do Anglie ke konci 19. století. Konkrétně jak název napovídá, do roku 1886. Londýn však není tím, jak jej z historie známe.

Uvidíte ve hře spoustu pamětihodností, které v Londýně jsou. Ale autoři si udělali vlastní alternativu. Ostatně celá hra se nese v duchu větší modernizace, než tomu v reálu bylo. Kromě klasické zástavby se zde objevují nadčasové stavby, modernější vzducholodě a také vybavení členů Řádu. Zejména když vidíte jejich vysílačky je vám jasné, že to není jen tak. Právě atmosféra Londýna je to, co hře přidává na kráse a dělá jí zajímavou. A jsou tu také další fakta. Například vybavení pro vás připravuje třicetiletý Nikola Tesla a po městě řádí Jack Rozparovač.

Prostřílej se až na konec!

Hra vám nabídne poměrně zajímavě zpracované přestřelky a pokud jde o akci, tak tu zvládá velmi dobře. Kromě klasických zbraní – pistole, brokovnice, puška, odstřelovačka atd., jsou vám nabízeny také alternativní zbraně jako je kuše, pulzní puška a nebo zápalná zbraň. To je zatraceně zajímavá věcička. Nejprve totiž pošlete do nepřátelských řad kouř na bázi fosforu a ten pak následně zapálíte. Boj je ve hře zábavný. Pokud se pustíte do pěstního souboje, tak Galahad využije vždy předmětů v okolí a poradí si s nepřítelem v efektivní animaci.

Občas hra využívá systému ukrývání, což znamená že by musíte likvidovat nepřátele ze zálohy. Vždy se k nim připlížíte zezadu a vrazíte jim doslova kudlu do zad. Vše je v této chvíli řízeno rychlou interakcí. Kromě toho totiž občas dojdete do momentu, kdy musíte rychle zmáčknout příslušné tlačítko či včasně uhnout do strany.

Ačkoliv se v trailerech evidentně pohybovala jakási další síla v podobě neodhalených nepřátel, tak se jich ve hře příliš nedočkáte. Původně jsme očekávali, že Řád bude bojovat právě s těmito nadpřirozenými silami ve větší míře, tak jako svého času Van Helsing. Tak se však nestalo a The Order: 1886 se spíše soustředí na potlačení rebelie. Tudíž převážnou část, kterou strávíte v boji, tak budete čelit lidským protivníkům. A to bereme jako těžké zklamání.

Nádherné pozlátko bez špetky inovace

Většinu z vás bude samozřejmě zajímat jaké je vlastně grafické zpracování? Inu je pravdou že oproti prvotním videím není tak dotažená. I přesto se ale jedná o jednu z nejlépe vypadajících her současnosti. Ztvárnění jednotlivých objektů, postav a prostředí je vskutku brilantní. Například pokud jste v nějaké z londýnských uliček, tak vám vezme dech detailnost okolních budov, předmětů válejících se po zemi a dalších drobností. Někdy opravdu stojí za to se jen zastavit a kochat se pohledem kolem sebe.

Grafická stránka je prozatím to nejlepší co jsme v herním světě zřejmě mohli vidět. Zejména na velké obrazovce hra vyniká svou velkolepostí a filmovým dojmem. Autoři dobře věděli, proč jsou na spodku a hořejšku obrazovky černé pruhy, které vídáme právě u filmů. Vše působí jako byste vážně sledovali filmovou podívanou. Mnohdy se vám stane, že stále čekáte na pokračování videa, ale místo toho jste přímo ve hře a sir Galahad čeká na váš další povel. V některých momentech vážně nerozeznáte animaci od gameplaye.

Po zvukové stránce se také jedná o učiněný skvost. The Order: 1886 má parádní soundtrack, který hru v důležitých momentech opravdu táhne. Mnohdy jsme se v některých úsecích pozdrželi i proto, že hudba byla prvotřídní. V těchto ohledech se může hra skutečně rovnat s leckterými filmovými trháky. Za zvukovou stránku tedy rozhodně palec nahoru, neboť i jednotlivé efekty, ať už střelba, granáty či samotný dabing jsou na jedničku.

Pochvalu autoři zasluhují i za zvládnutí nahrávacích časů. Ty jsou neuvěřitelně krátké. Ve chvíli kdy hru zapnete, tak pokud dáte pokračovat, během pěti sekund jste přímo ve hře. Po samotném dohrání vám navíc titul umožní se ponořit do kteréhokoliv záchytného checkpointu, dle vašeho usmyslení. Bohužel ani poté co hru dokončíte, tak při opětovném hraní nemáte možnost přeskočit již viděné video-sekvence. Tím pádem se dostáváme i k neduhům hry.

Nulová motivace

Samotná hra má poměrně žalostnou délku. Pokud se totiž pustíte do hraní na easy mód a půjdete střemhlavě dopředu, tak byste se na její konec mohli dostat za nějakých 5 hodin. My sami jsme hru dokončili za 7 hodin, ale to i s tím že jsme vlastně sesbírali úplně vše, až na jednu drobnost. Tím se ale dostáváme i k trofejím hry. Po dokončení jsme měli 88%. Během následujících 20ti minut jsme se dostali na 97%. Stačí nám pouze najít poslední věc abychom měli platinovou trofej. To jsme ještě u jiné hry nezažili. Jelikož zde není další hnací motor, jako trofej dohrát hru na nejtěžší obtížnost, tak je otázkou, zda se k ní hráči budou ještě zpětně vracet. The Order navíc klame počtem kapitol, neboť je jich celkově 16, ale některé z nich projdete jen tak, že se na ně vlastně díváte. Bohužel pro hráče, samotná videa zabírají téměř třetinu celkového herního času.

Hlavním problémem hry je že kromě koridorového střílení toho vlastně moc nenabízí. Po stránce hratelnosti se spoléhá sem tam na nějaký ten quick-time event a nějaké to chození okolo, kdy se zaměřujete právě na sběr a zkoumání dokumentů okolo. Pokud se jim totiž nevěnujete vůbec, tak pro vás hra skončí zatraceně rychle. Již zmíněná nemožnost přeskočit videa je taktéž iritující. A díky absenci multiplayeru, který by totiž v rámci titulu nefungoval, je bohužel jakýkoliv další herní obsah vyloučen.

The Order: 1886 není vyloženě špatnou hrou, ale také nijak výrazně dobrou. Rozhodně vás nadchne v tom, co již bylo díky materiálům znázorněno. Grafika je excelentní, stejně tak hudební podkres a také atmosféra. Hratelností se dostáváme někam ke Gears of War. Jen tu chybí v podstatě jakákoliv inovace. Na jedno dohrání velice solidní zážitek, který však ale brzy zapomenete a budete vyhlížet Bloodborne.

The Order: 1886 neobsahuje žádnou variantu české lokalizace.

Klady

- atmosféra
- ztvárnění hry

Zápory

- krátká herní doba
- poměrně lehké
- žádná znovuhratelnost

Hodnocení: 68%