Until Dawn – Recenze
Hororových her je poslední dobou jako šafránu. To se snaží změnit Sony se svým Until Dawn.
24. 8. 2015 Martin Pilous
Recenzovaná verze: Playstation 4 (hra je exkluzivním titulem této konzole)
Po delší době tu máme další exkluzivitu pro PS4. Sony tentokrát sáhla do hororového žánru a přináší na první pohled poněkud omšelý koncept. Byl jsem dost zvědavý jak se s tím autoři poprali, neboť z prvotních videí to nevypadalo na příliš zajímavý titul. Řekněme si tedy, zda má smysl se hrou Until Dawn zabývat.
Chata, kamarádi a vrah
Původně byla hra oznámena již před pár lety pro Playstation 3. Speciálně měla být vyvinuta pro zařízení Playstation Move. Právě tento prvek z ní udělal poměrně nezajímavou záležitost. Sony pak následně přestala o Until Dawn mluvit, aby jej mohla představit pro Playstation 4. O poznání hra byla zajímavější protože náhle šlo o akční hru s prvky rozhodování. I tak jsem ale s obavami očekával fiasko. Proč? Inu k tomu se dostanu.
Until Dawn se stylizuje do postarších hororů, kdy bylo velmi oblíbené sehnat dohromady bandu kamarádů, ideálně na horskou chatu a vystavit je nebezpečí. Co se týče tématu tak to není příliš originální je však překvapivé, jak se s tím autoři poprali. Ačkoliv očekáváte řezničinu ve stylu Masakru motorovou pilou, tak té se díky bohu nedočkáte. A to je zatraceně dobře.
Perfektní víkend se mění v horor
Příběh se odehrává kolem osmičlenné party kamarádů, která se sejde po roce opět na horské chatě, aby si zde užili pořádnou párty. Začátek hry je opravdu parádní, skvělá atmosféra v okolí chaty, samotná chata je také velice dobře podaná a kupodivu nijak idiotsky nepůsobí ani dialogy mezi postavami. Jejich chování je zcela odpovídající věku a situaci. Samá sranda a narážky.
Následně dochází k tomu co Until Dawn dělá tím čím je. A to hororem. Během chvilky se hra proměňuje v nepříjemný sled událostí, kdy jsou přátelé rozděleni a také bojují o holý život. Více k příběhu asi není třeba dodávat. S velkým údivem mohu říct, že předvídatelný scénář se zbortí po chvilce a nastaví laťku výše než bych čekal. Hra nabízí poměrně dost zvratů a zajímavých momentů.
Špičková atmosféra
Ačkoliv se to nezdá, tak se hře postupně daří budovat opravdu silnou atmosféru. Nemohu tvrdit že bych se vyloženě bál každého kroku, ale jsou momenty kdy budete očekávat něco hrozného až temného a ono to přijde. Nicméně jak kdy. Hra vás občas pozlobí ale ponechá v napětí, aby ve chvíli kdy povolíte s něčím vyrukovala. Horor je to vskutku solidní a záhy zjistíte, že opravdu hlavním tématem nebudou létající končetiny a hlavy aktérů.
Pravdou je, že občas jsem se chytal za hlavu nad některými nelogičnostmi, které se objeví později. Nejde o dějové zvraty, ale o chování postav samotných. Zpočátku si to s nimi užíváte, věříte jim to, ale pak dojde ke zlomu. Připadá vám normální dorazit na odlehlou chatu v horách, kde široko daleko nikde nikdo není a nechat zhasnutá světla? Ač se to zdá neuvěřitelné, tak ani po půli hry nikoho netrápí že vlastně nikde v chatě nejde elektřina. Bože proč? Viz. další případ – skupince hrozí nebezpečí, konečně se spojí aby se záhy zase rozdělili a to několikrát. Tohle je asi největší neduh na vyprávění. Nicméně je mi jasné proč k tomu dochází.
Rozhodnutí, možnosti a více konců
Hra je podobně jako například Alan Wake, rozdělena na jednotlivé kapitoly. V nich jsou vždy prostřihy na jednotlivé postavy. Hra vám je nenásilně představuje postupně, zhostíte se role každé z postav a během jedné kapitoly tak ovládáte v průměru tři charaktery, z nichž každý je někde jinde a zažívá jiná úskalí. Po dokončení kapitoly se vám přehraje sled událostí, které jste již viděli.
Důležitou součástí hry jsou rozhodnutí, která vedou k různému vyústění. Je tedy na vás jakým způsobem budete určité situace řešit a jak se rozhodnete. V závislosti na tom se vám zpřístupní další možnosti. Vše co ve hře uděláte má nějaký dosah do událostí budoucích. Asi není žádným tajemstvím že postavy mohou umírat dle toho jak se rozhodnete. Bude právě na vás, zda se vám podaří udržet naživu většinu postav a nebo je třeba necháte zemřít všechny. Zároveň s tím jsou ve hře kratičké prostřihy do budoucna. Zatímco prohledáváte lokace, tak můžete také sbírat totemy, které vám mohou ukázat také krátké prostřihy toho, co vás čeká později a z toho můžete vyvozovat případné problémy.
Skoro jako Heavy Rain
Hratelnost titulu je v podstatě jednoduchá. Povětšinou se dostanete do situace kdy budete ovládat jednu postavu. V ruce budete mít pouze baterku a půjdete danou cestou. Until Dawn vám nedá možnost pohybovat se po chatě a okolí jak by se vám líbilo, ale máte dané koridory, kterými se pohybujete. Hra stylem hodně připomíná Beyond: Two Souls či Heavy Rain. Kamera je nastavena staticky, takže vám ukazuje situace z předem daného místa. Vy procházíte lokace, provádíte interakce na správném místě a sbíráte předměty. Občas narazíte na možnost větvené cesty. Tady máte možnost prozkoumat okolí o něco více.
Z dostupných materiálů jste již mohli vidět, že ve hře se také objeví někteří známější hollywoodští herci. Pro většinu asi bude největší hvězdou populární blondýnka ze seriálu Heroes (Hrdinové), Hayden Panettiere. Je tedy asi zbytečné se rozepisovat o tom, kdo byl mým oblíbencem z partičky teenagerů. Ostatně objeví se i další herci a mezi nimi například i Peter Stormare, coby psycholog. Tímto krokem autoři překvapili a díky věrnému ztvárnění herců vše působí o to více autenticky a v případě Hayden i značně roztomile.
Perfektní herecké výkony
Hra vypadá celkově velmi dobře. Pamatuji si na první materiály, kdy hra byla ještě pro Playstation Move a žádný zázrak to nebyl. Nicméně po předělání na PS4 se jedná o jeden z nejhezčích titulů, které jsme na této konzoli mohli vidět. Modely postav jsou neuvěřitelně prokreslené a jejich mimika mnohdy mluví za vše. Za zpracování můžeme dát rozhodně palec nahoru a to i včetně ozvučení, které zejména prostorově stojí za to.
Ovládat hru je možné dvěma způsoby. Aby se zanechal odkaz původního ovládání na PS Move, tak autoři do hry zasadili režim při němž ovládáte veškerou interakci pohybem Dualshocku. Tím pádem je sice ovládání na první pohled rychlejší a obratnější, nicméně pro běžné hráče bude spíše otravné. Druhé ovládání je už běžnější. Zkrátka vždy při interakci zmáčknete příslušné tlačítko, případě jejich kombinaci. Hra si naštěstí nelibuje v animacích, kdy na vás chrlí jeden povel za druhým, jako tomu bylo v případě Resident Evil 6.
Co říci závěrem? Until Dawn sice není žádnou revolucí, ale je přesně titulem, který dokonale vyplňuje portfolio různorodosti značky Playstation. Solidních hororových her v poslední době ubývá je tedy více než dobře, že se Sony rozhodla do této hry investovat. Zážitek je to skvělý, bohužel ne úplně pro každého. Občas budete mít pocit že se hra hraje sama. Pro milovníky žánru je to jasná koupě.
Until Dawn nenabízí žádnou formu české lokalizace