Saint’s Row IV – Recenze

Mimozemšťané našli svůj Kryptonit – Sainty. Saint’s Row IV v naší recenzi.

16. 9. 2013   Vytukej - Redakce  

Recenzovaná verze: Playstation 3

Nové Saint’s Row je již 4. dílem ze známé gangsterské série. I když na gangsterku vůbec nevypadá. Naší staří známí Sainti se totiž dostali až do Bílého domu. Saint’s Row zkrátka vyměnilo válku mezi gangy za boj prezidenta s mimozemšťany. A celkem se jim to povedlo.

‘MURICA!

První hodina hry probíhá velmi lineárně. Začáteční mise často parodují nějaký ten film, ale hlavně slouží jako tutorial a příběhově navazují tam, kde jsme Sainty v předchozím díle opustili. Po tom co se trochu rozkoukáme tak zažijeme absurdní mimozemskou invazy vedenou mimozemšťanem Zinjakem. Země je obsazena, Amerika sražena na kolena a Sainti jsou vhozeni do digitální simulace Steelportu. A vám jako prezidentovi USA nezbývá nic jiného, než se ze simulace osvobodit a zachránit celý svět.

Příběhově se jedná o klišé, ale i to dokáže Saint’s Row slušně prodat. Sexuální narážky z předchozího dílu téměř zmizeli a byli nahrazeny promyšleným a chytrým humorem mezi které patří například Zinjakovi manýry vysoce vzdělaného brita, odkazy na série jako Matrix, Star Wars a Mass Effect nebo i obrovská dávka Jane Austen a její tvorby.

Ale i tato série pamatuje na své začátky. Budete totiž prozkoumávat podvědomí postav při různých loyalty misích. V těch společně s nimi prožijete nejdůležitější momenty předchozích dílů a mnohem víc.

Grafika není vše

Osobně dávám přednost gameplayi a příběhu před grafickým zpracováním. Hra nemusí být Crysis, abych si jí užil, ale už dlouho jsem neviděl hru tak graficky zastaralou jako je Saint’s Row IV. Modely jsou často převzaté ze Saint’s Row: The Third. Ano, hra začala jako DLCčko k již zmíněnému předchozímu třetímu dílu a hra podle toho take vypadá. Jenže čtvrtý díl  vypadá o jenže něco hůř a to zejména na konzolích.

Ke změnám take došlo v barevné paletě. Fialovou tentokrát nahradila modrá s červenou. Obloha simulace je neustále zahalena temným mračnem. Čím více narušujete simulaci, tak tím více světla přes mračno proniká. Na první pohled zajimavý nápad. Avšak v kombinaci s modrou a červenou vznikne město, které není nijak příjemné na oči.

Ze všeho nejhorší jsou cutscény. Ty jsou totiž šíleně odfláknuté a to hlavně během akčnějších scén. Často jsem narazil na scénky kde postava při dialogu vůbec neotvírala ústa a ojediněle i na momenty kde postava sice ústy hýbala, ale zvuk se přehrával opožděně.

Něco pro každého

Naopak gameplay stojí opravdu za to. Dalo by se říct, že Saint’s Row IV je všechny open-world hry v jednom. Superschopnosti, zbraně a auta. Vyberte si. Právě proto se podle mě jedná o nejzábavnější open-world hru vůbec.  Nemá sice nejlepší příběh nebo nejlepší mechaniky, ale je s ní nejvíc zábava. Ať už děláte mise, plníte aktivity nebo jen řádíte v ulicích a bezmyšlenkovitě zabijíte.

Ale i gameplay má své problémy. Hra není totiž dobře vybalancovaná. Většina superschopností je tak silných, že používání jakýchkoliv zbraní nebo aut je zcela zbytečné. Stačí totiž párkrát vylepšit superschopnosti jako Blast nebo Buff a poté většinu nepřátel zabijete téměř okamžitě. Proč bych chtěl střílel z obyčejné brokovnice, když můžu někoho zmrazit, zapálit nebo na něj použít třeba takovou telekinezy. Klasické zbraně jsou zkrátka téměř nepoužitelné.

To samé platí i o autech. Nač řídit auto a kličkovat mezi ostatními vozidly, když se po městě můžete pohybovat pohodlněji a rychleji pomocí Sprintu a Super Jumpu. Během prvních pár hodin získáte přístup k vedlejší misi, která vám po jejím splnění dovolí používát Sprint neomezeně. Jakmile získáte tento upgrade, tak už auto nikdy nepoužijete.

Mimozemské zbraně jako Dubstep Gun, Bounce Gun a Black Hole Launcher také rychle omrzí. Tam kde jsou klasické zbraně velmi neúčinné, tak tam trpí Mimozemské zbraně problémem zcela opačný. Jejich často okamžité zničení nepřítele hru velmi zlehčuje.

Čím dál lepší a lepší

Série Saint’s Row je známá svým užasným soundtrackem, jenže tentokrát se opravdu překonala. Najdete zde hity od Aerosmith nebo Macklemora, ale i klasiky jako Labutí jezero a Óda na radost. Možnost poslouchat jakoukoliv hudbu kdykoliv a kdekoliv také přišla vhod.

Dále musím vychválit tvorbu postav, variaci oblečení a různé úpravy zbraní. Je tu zkrátka tolik možností jak svého prezidenta/prezidentku upravit a obléct, že to až bere dech. A možnost  upravit vzhled své pistole se také hodí. Proč používat normální devítku, když můžu střílet z blasteru Hana Sola.

Shrnutí

Tato hra neměla dechberoucí grafiku a příběh, který si budu ještě několik let pamatovat. Chtěla po mě jediné. A to abych se bavil. Právě to je to na co studia v poslední době často zapomínají. Ano, hry dospívají a proto jsme zejména v posledních letech svědky stále lepších příběhů a grafických pokroků. Ale stále by tu mělo být místo pro hry, které mě rozesmějí a zpraví mi náladu po příšerném dni. A právě jednou z těchto her je Saint’s Row IV.