Odkaz Sherlocka Holmese – Recenze
Slavný detektiv se vrací v nové nadupané hře. Odkaz Sherlocka Holmese potvrzuje kvality jako nová filmová zpracování.
8. 10. 2012 Vytukej - Redakce
No, tož abych to vzal pořádně od začátku. Po vybrání hry k recenzi a následnému dodání mě krapet mrazilo v zádech. Co mě to tedy vlastně čeká? Do čeho jsem se to sakra zase dostal, já blázen?! No, kupodivu do Londýna v období Viktoriánském, přesněji ke konci 19. století, abych se podíval, jakému případu se zase jednou snaží přijít na kloub detektiv Sherlock Holmes a jeho přítel doktor John Watson.
Co jsem hned ocenil, bylo přímé vržení hráče do hry. Žádné zdlouhavé cutscény, tutoriály a podobně, hra mi jen v rychlosti vysvětlila ovládání a hurá na první případ. Tím se krásně přímo posouváme k ovládání a hratelnosti obecně. Co se ovládání týče, je opravdu co nejjednodušeji vytvořené, ztráta v hromadě tlačítek s miliony funkcemi tedy hráči nehrozí. Při hraní jsem v podstatě nenarazil na nějaké extrémní množství bugů nebo chyb textur, vše fungovalo tak, jak má, což je rozhodně pro autory plus.
Pojďme na to, Watsone!
Každého při čtení názvu musí doslova kopnout do očí nápis Sherlock Holmes. A každého by také určitě napadlo, že to bude hra logická. Jde vidět, že jsou si toho vědomi i samotní autoři, nicméně to vzali trochu vážně. Logické hádanky jsou sice stejně jako příběh a případy brilantně vymyšlené, hře by ale slušelo, kdyby se obtížnost hlavolamů trochu lépe stupňovala od nejlehčích k nejtěžším. Není náhoda, že jsem si hned u druhého případu vysloužil achievement za nadměrné užití nápovědy a potom v polovině hry jsem vyřešil jeden z hlavolamů za méně než dvě minuty. Někdy totiž k úspěšnému vyřešení hráči nedopomůže ani nápověda, což může vést k frustraci a následnému ztrátu zájmu o hru samou. Pro některé hráče to sice může představovat mimořádnou výzvu a dokáže je to zabavit na X hodin, jenže řekněte si sami, takových hráčů zrovna moc není.
Co však nehrozí, je stereotyp. Hra nabídne hráči opravdu velké množství různorodých hlavolamů a akcí a i když už některou předtím hrál a úspěšně zvládl, rád si ji zahraje znova. To platí hlavně u chemické laboratoře, kde je třeba analyzovat stopy nejrůznějšími cestami. Zajímavost je také různé získávání odznaků za vykonané akce (můžete si vzít příklad ze mě a také jako první získat odznáček za přílišné užití nápovědy) nebo občasné hraní za doktora Watsona, ze kterého si mimochodem pan Holmes dělá celou hru pouze legraci a je nepřímo takovým detektivových poslíčkem.Spory mezi těmito dvěma hlavníma protagonisty hry si hráč občas vyslechne ve odlehčujících vtipných cutscénách. Třešničkami na dortu pak jsou například pitva, kterou musíte provést zavražděnému nebo řešení případu pomocí schématu, kde musí hráč spojit různé souvislosti, aby pasovaly.
Atmosféra na jedničku
Už jsem stihl zmínit, že hra se odehrává v Londýně kolem roku 1898. Jak se autorům povedlo zpracovat město samotné? Graficky opravdu pěkně, nicméně mi stejně připadá strašně…mrtvé. Že by to v ulicích alespoň trochu žilo, se tedy opravdu říct nedá a i přes to, že hlavní části se odehrávají v interiérech, je to škoda, protože se čas od času do ulic určitě podíváte. Chodit ale po městě, kde sotva někdo je, tak trochu ubíjející pocit. Rovněž by hře neuškodilo, kdyby byly části města více prozkoumatelné, což jsou jen takové drobné detaily, ale je to přece Sherlock Holmes, který rád zkoumá.
Hra funguje jak má, nechybuje, ale co jedna ze stránek hlavních, stránka audiovizuální? Po zvukové stránce nemám co k vytknutí. Dabing postav sedí, i když pokud porovnám mimiku obličejů s například L.A. Noire, hra poněkud ztrácí, hudba je také příjemná, i přes to, že jí v půlce hraní kvůli naprostému přehřátí mozkových závitů přestáváte vnímat. Po grafické stránce je to na trochu delší povídání. Zpracování herního prostředí a filmečků ve hře se autorům opravdu povedlo, nicméně grafika postav mi připadá trochu horší. To se týká hlavně “mimolondýnských“ sekvencí hry, kdy zjišťujete, že si pár dětí čte knížku o případech Sherlocka Holmese. Upřímně, když jsem se díval na obličeje dětí, tak mi přišlo, že autoři v posledních dnech přišli do práce, řekli si, že dodělají děcka do ending cutscén a ve tři odpoledne odešli domů s pocitem, že mají hotovo.
Co říci závěrem? Fantasticky promyšlená hra s velmi přívětivou dobou hraní, která však má své pihy na kráse, pramenící hlavně z nevyváženého navyšování obtížnosti hlavolamů a grafiky, která sice zaujme, ale šla by rozhodně zlepšit. Na druhou stranu se nemusí hráči bát, že by hru na svém PC nerozjeli. I když jsem se hry tak trochu bál již při instalaci a naprosto jsem netušil, co přinese, po půl hodince až hodině hraní jsem věděl, že tuhle hru můžu bezpečně doporučit každému a to i přes to, že logickým hrám se většinou vyhýbám (ne že bych na ně neměl hlavu, jen to není typ her, které preferuji). Tomu také odpovídá konečné hodnocení, které si můžete společně s klady i zápory prohlédnout pod touto recenzí.