ArmA 3 – Recenze
Jedna z největších českých her se vrací v třetím pokračování. Jak u nás dopadla ArmA 3?
26. 10. 2013 Vytukej - Redakce
Sice trochu později, ale přece. Ano, konečně vydáváme recenzi třetí Army! Ono se není čemu divit, projít obrovský Altis a o něco menší Stratis po vlastních není sranda a upřímně řečeno, helikoptérám jsem se snažil vyhnout. Ale i s tím jsem se nakonec vcelku bravurně popral. Navíc odtrhnout se od nejnovějšího počinu od Bohemia Interactive je neskutečně těžké, zvláště pak, když máte lidi na kooperaci a můžete si hru užít opravdu na plno. Nebudu ale předbíhat a vezmu to od začátku. Cože to vlastně klucí z Bohemky vytvořili?
Milovaná a nenáviděná
Není snad jediná herní série, která by byla hráčům tak nepřístupná, ale měla tak velkou a skvělou komunitu. Teď si trochu protiřečím, ale opravdu je tomu tak. I přes chyby, kterých je v ArmA sérii vcelku požehnaně, má stále velkou základnu fanoušků, kteří na ní nedají dopustit. A proč nepřístupná? Novému hráči může přijít vcelku komplikovaná. Abych byl upřímný, i já jsem na začátku nevěděl co dělat a projít výcvik řízení helikoptéry bylo peklo. Nakonec se však povedlo a zničil jsem jen asi sto strojů. Musím ale uznat, že to bylo zaviněno spíš mojí lehkou neschopností, výcvik v Armě je totiž naprosto dobře zpracovaný a provede hráčem opravdu každým koutem hry.
Svět, že by ho ani parta japonských turistů nezvládla celý nafotit
Jednou z dominant třetí Army je i obrovský svět. Svět, který je několikrát větší než svět posledního dílu TES, Far Cry 3 nebo Red Dead Redemption. Přejít Altis, který má rozlohu okolo 270 čtverečných kilometrů, po vlastních je tedy holá šílenost a bez auta se neobejdete. Těch je ve hře mimochodem okolo šedesáti, od osobáků, přes nákladní vozy, až po obrněná auta a tanky. I tak vám to však bude nějakou dobu trvat. Dokonce ani v Bohemia Interactive, kde hra vznikala, nikdo nezná celý herní svět. Každý totiž skládal kousek a poté se vše spojilo do jednoho neskutečného celku. Co mě však vcelku mrzí je to, že si autoři více nedali záležet například na městech. Exteriéry jsou naprosto perfektní, ale interiéry? Po nadšení z venkovních prostorů mě uvnitř čekalo zklamání v podobě prázdných budov. Já nevím, jak obyvatelé Altisu a Stratisu, ale já mám nábytek vcelku rád a rozhodně by to přidalo na věruhodnosti a celkovému dojmu. Je mi jasné, že BI tento krok udělali zejména kvůli otevřenosti map pro editor, nicméně pro někoho, kdo se editoru ani nedotkne, to může působit trochu mrtvě.
Ach, to je krásné, dostali jsme obrovský svět, ale co tam? Že se ptám, lehátko, nějaký ten drink s paraplíčkem a na celý den na pláži. Vlastně napůl mám pravdu, ono se může i na pláž. Akorát s tím drinkem nepočítejte. ArmA nabízí obrovské možnosti. A přičiňuje se k tomu právě již zmíněná tvorba komunity, která neustává a neustále nám dodává nový obsah hraní. Samozřejmě je možné se do tvorby osobně zapojit a tvořit pomocí editoru. I na to v Bohemce mysleli, editor tvoří podstatnou část hry. Už jsem ho sice zmínil, nicméně část pozornosti si určitě zaslouží, protože je jedním z pilířů hry. Vlastně se jedná o obrovské pískoviště, kde můžete do mapy přidávat předměty jako notebooky, stoly, židle, cedule, televize, auta, bedny, věže… tak si říkám, co tam vlastně nejde přidat? Navíc je jednoduše postavený na základě editormu z předchozí Army, takže ho zvládnou jak nováčci, tak hráči předchozího dílu. Jelikož ale tvorba map není pro každého, vraťme se zpět k samotnému hraní. Pokud vás nebaví hrát multiplayer s stupidními spoluhráči a vaši přátelé také neoplývají taktickými schopnostmi, můžete se vydat na vlastní pěst a využít přitom již zmíněnou škálu vozidel nebo vzdušných prostředků (ve hře se dokonce nachází i ponorka). Pravdou však zůstává, že ta skutečná zábava však nastává až s přáteli, kdy můžete taktizovat a každá chyba se trestá tvrdě.
Ohromující zpracování
I přes některé technické chyby je hra úžasně zpracovaná. Začnu grafickou stránkou, protože zrovna to je věc, která je uchvacující snad nejvíce. Ani nevím, co zmínit na prvním místě. Grafiku prostředí, vzhled jednotek, zbraní, vozidel nebo kompletní nasvícení scén? Na pomyslném žebříčku zřejmě druhé místo pro jednotlivé prvky grafiky neexistuje, ve všem ArmA exceluje na jedničku. A krásně vypadá na jakékoliv detaily (no dobrá, na ultra low to zase tak uchvacující není, ale co je?). Pro majitele slabších sestav to však neznamená smutek, autorům se totiž optimalizace povedla na jedničku a hru tak lze plynule hrát i na starších sestavách.
Čemu ale musím dát zvláštní prostor jsou noční operace. Jestliže ArmA 3 vypadá ve dne krásně, při noční operaci v bojovém vrtulníku nastává nefalšovaný armasmus. Nepamatuji si, kdy bych naposled při hraní hry tak nadskakoval radostí.
Co se zvukové kulisy týče, činí boj ještě více autentickým. Postavy na sebe různě křičí rozkazy nebo hlášení, z rádia také věčně povídá nějaký pán, zvuky zbraní a techniky jsou vcelku dost uvěřitelné. Akorát postava by nemusela při menším sprintu dýchat jako prvorodička.
Vcelku dost lidí si ztěžovalo na umělou inteligenci. Upřímně řečeno se tomuto tvrzení vcelku divím. Samozřejmě, jako všude, občas se AI trošku zblbne, skript se trošku pokazí a helikoptéra to napálí do stromu (hrajte pak rozsáhlou misi bez podpory…), spojenci si někdy střílejí jak chtějí ale jinak? Vojáci působí jako vcelku inteligentní bytosti, ne jako například v Call of Duty nebo v Battlefieldu, kdy se schovají za překážku, vykukují na vás a je jim vcelku jedno, že se střílí ostrýma, vždyť oni jsou druhý Rambo, kterému se nic stát nemůže. Ne. Každé setkání s nepřátelskou patrolou může mít fatální důsledek a může vést až k opakování celé mise. A věřte, že to není nic příjemného, jen zřídkakdy se při hraní mise dostanete pod jednu hodinu. Pokud se vám nepodaří porazit nepřátelskou jednotku hned, po pár vystřelených dávkách se stáhne. Poté se opět vydá na cestu, ale již opatrněji, bude u zdi (a nepůjde středem ulice jako v některých na trhu dominujících FPS hrách), bude opatrně prohledávat domy a hledat vás.
ArmA 3 je z mnoha směrů skvěle zpracovaná hra. Z grafické i zvukové stránky neskutečná záležitost, škoda jen, že trochu klopýtá ve stránce technické a to zejména díky malým chybkám a právě výše zmíněným interiérům, které trochu kazí dojem z celkové hry. I tak ale zabaví na desítky hodin a nabídne neskutečné množství obsahu, který zabaví nejen vás, ale i vaše přátele, protože ten pravý pocit z bitvy začíná až při kooperaci.