Zavřít reklamu

Alpha Protocol – Recenze

Recenze špionážní akce Alpha Protocol

25. 5. 2011    

Dnes se opět podíváme na jeden ze starších kousků, a to Alpha Protocol. Ze zkušeností sedmileté tvorby akčních RPG her studia Obsidian Entertainment vznikl Alpha Protocol. S ambicemi na svržení novodobého krále akčních RPG Mass Effect se nám Alpha Protocol v prostředí špionážních intrik snaží naservírovat něco dosud nevídaného, co nás má zaujmout. Podařilo se? Nebo je Alpha Protocol odsouzen k brzkému zániku v propadlišti herních dějin, odkud jej ani piráti nevytáhnou? To zjistíte po přečtení této recenze.

Mají agenti své místo v herním světě?

Thorton. Michael Thorton. I v tomto Bondovském duchu by se mohl nést popis příběhu hry, ale to by jste ještě stále o hodně přišli, takže pěkně popořadě. V roli Michaela Thortona se ocitáte jako naprostý nováček v organizaci zvané Alpha Protocol. Ta je v podstatě jakousi odnoží špionážních amerických agentur typu FBI nebo NSA (se kterými se ve hře také setkáte), s tím rozdílem že za žádných okolností nesmí být spojována s vládou Spojených Států, a podle toho taky vypadá průběh jejich misí. Nemyslete si ale, že jen protože jste nováček, budou vaše mise peříčko, právě naopak. Hned první mise odstartuje celý příběh nevídaném způsobem. Ačkoliv by někomu čirou náhodou mohlo přijít zneškodňování teroristického lídra jako průměrné nebo nezajímavé, pak se nemusíte bát, neboť to je pouze špička ledovce. Bohužel, tato akce se vám trochu vymkne z kontroly a po jejím dokončení si osvojujete status odpadlíka. Proč se tomu tak stalo a co s tím můžete dělat, to je už samotnou náplní hry, jejíž konec je jen a jen na vás. Tak či onak se ale podíváte do Moskvy, Říma a na Taiwan, přičemž každá lokace vyniká unikátní sérií misí a každá ukrývá jeden dílek příběhové skládanky. Celou hrou vás také budou provázet různí společníci, které si rovněž budete muset pečlivě vybrat. Konec konců, ve dvou se to vždycky lépe táhne.

Bla bla bla… aneb pouze činy si přátele nezískáš

Možná si v průběhu čtení všimnete, že leckdy budu Alpha Protocol přirovnávat právě k výše zmíněnému Mass Effectu. Faktem zůstává, že tyto dvě hry si jsou v lecčem podobné, ale přesto dokázal Alpha Protocol dost věcí upravit ku svému prospěchu. Začněme podrobným rozborem dialogového systému. Ten tvoří hlavní páteř hry a zajímavý je především faktem, že rozhodnutí se zde nedělí vyloženě jen na dobré, špatn a neutrální. Skrze dialogy získáváte sympatie a antipatie herních charakterů, ale to neznamená, že je na to či ono vždy jasně daná cesta. Jednoduše řečeno, někomu se do přízně vlichotíte, někdo vás za lichotky bude nenávidět. Někdo dá přednost kruté pravdě, někdo má radši když se ho aspoň snažíte oblbnout, a tak dále. Pak už závisí jen na vás, jak moc dobře umíte přečíst charakter ostatních postav a jak na něj budete chtít zareagovat. K tomuto vám poslouží tři základní dialogové možnosti. Agresivní, zdvořilostní a profesionální. V některých případech příbývá i čtvrtá, která převážně okamžitě ukončuje rozhovor předčasně. Ale aby toho nebylo málo, nemyslete si, že si svou odpověď budete moct zdlouhavě promýšlet a ještě si u toho dát kafíčko. Dialogy totiž probíhají v reálném čase, což doslova znamená, že na výběr odpovědi máte pevně stanový časový interval. A ten je mnohdy velice šibeniční, takže vybírejte rychle, pečlivě a připravte se na to, že občas se prostě netrefíte do možnosti, která by vás dovedla ke kýženému výsledku rozhovoru. Počítejte také s tím, že některé z vašich dialogových voleb budou posléze ovlivňovat příběhové zakončení hry, To se sice bude lišit pouze v jistých detailech, i tak ale bude dotvářet váš celkový dojem z průchodu hrou.

Nezůstane jen u zbraní a nábojů

Samozřejmě nemůžeme zůstat pouze u slov, je čas na trochu akce. I průchod soubojovými situacemi by se dal popsat agresivním/zdvořilostním/profesionálním přístupem a jejich kombinováním. Pod agresivním přístupem si představte nasazení těžké palebné síly v podobě útočné pušky, brokovnic a granátů. Za zdvořilost se dá považovat stealth likvidace protivníků tichým a nesmrtícím uspáním zezadu. Profesionální likvidace pak obnáší využití špiónských pomůcek, EMP granátů, min, nebo třeba tlumiče na pistol + tělesné souboje za využití bojového umění Kenpo. Takto jsem sice soubojový systém velice zjednodušil, ale i tak toto považuji za výstižný popis. Vzhledem k tomu, že v tomto případě máte volnou ruku, zlikvidujete-li na začátku mise pár vojáků ze stealthu a pak přejdete na hrubou sílu, nebo najdete-li si jiný postup hrou, věřím že si svůj způsob nalezne každý.

Rozmanitosti přehršel

Tak co, není na vás té svobodné volby již trochu moc? Doufám že ne, neboť ještě nekončíme. Volnou ruku získáte rovněž při výběru specializace a vybavení Michaela Thortona. Ve hře je k vidění klasický systém vývoje postavy, kdy za dostatečný počet zkušeností získáte level a spolu s ním i body které budete moci investovat do devíti vývojových větví. Ty se zaměřují na stealth, pistole, brokovnice, SMG, útočné pušky, houževnatost, technické schopnosti, bojová umění a sabotážní schopnosti. Celkově vzato je jasné, že budete volit dle toho, jakým způsobem se budete chtít prokousávat hrou, i když taková všestrannost také není špatná volba. Ale to už je jen na vás. Pozitivní je i možnost úpravy vzhledu Michaela, i když škála prvků ze kterých vybíráte již zde není tak široká. Z herního hlediska jsou podstatné ještě peníze. Ty získáváte během misí, a díky nim si dokupujete a vylepšujete tolik nezbytnou výzbroj, ale stejně tak i informace, které vám mohou napomoci k úspěšnějšímu postupu jednotlivými misemi.

Cestujeme po světě

Diskutabilněji se jeví využití Unreal Enginu 3 jakožto oporu grafiky hry. Engine samotný sice má stále co nabídnout, ale vzhledem k delší době vývoje hry prostě máte v průběhu hraní dojem, že by to celé mohlo vypadat ještě o chlup lépe. Jinak ale mé dojmy z herního prostředí jsou veskrze pozitivní. Ať už se jednalo o římské antické ruiny, parkovní zahrady v Taipei, temná skladiště v Moskvě nebo pouštní základny v Saudské Arábii, vždy budete mít pocit ideálního zasazení a podkreslení kýžené herní atmosféry. A koneckonců nějaká ta krev se tu a tam objeví rovněž, takže i brutálnější povahy si příjdou na své.

Mise splněna

Původně jsem k Alpha Protocolu přistupoval velice skepticky. Ale opak je pravdou, po prvních pár misích mě hra zvládla vtáhnout do děje a celkově vzato až na pár AI bugů a technických bugů jsme spokojen. Špionážní prostředí jsou sice již poměrně klišé, a o využití nějakých nových prvků se hovořit nedá, přesto jsem ale s Alpha Protocolem velice spokojen a pokud jste již dohráli Dragon Age, Mass Effect a jiné špičkovější RPG, pak pro vás bude Alpha Protocol další hrou po které bez váhání sáhnete.

Klady

- slušná herní doba
- hratelnost
- příběh
- systém dialogů

Zápory

- starší zpracování

Hodnocení: 85%