Sniper Elite 3 – Recenze
Nejznámější sniper ve videoherním světě se vrací v africkém pokračování Sniper Elite 3.
4. 7. 2014 Martin Pilous
Recenzované verze: PC a Playstation 4
Sniper Elite 3 je přesně tou hrou která se hodí na začátek prázdnin. Ve chvíli kdy končí školní období je to nejlepší třešnička na dortu, jaká může být. Třetí Sniper sliboval hodně a nutno říct že i prostředí nás vcelku navnadilo. Afrika v době největšího válečného konfliktu všech dějin se ve hrách příliš neobjevuje a v tom je její kouzlo. Sniper Elite 3 staví zejména na vlně zájmu o válečné hry a my se tedy podíváme na to, zda již kouzlo odstřelovačky nevyprchalo.
Evropa ve válce, Afrika rovněž
Píše se rok 1942. V Evropě zuří tvrdé boje, ale i na africkém kontinentě se intenzivně bojuje ikdyž tyto jsou mnohdy často přehlíženy. Autoři se dobře rozhodli hru zasadit do netradičního prostředí. Skoro se dá říci, že s výjimkou českého Hidden and Dangerous 2 se Afrika za 2. světové války ve hrách nevyskytuje. Do zničujícího horka se dostává postava Karla Fairburna, jakožto tajného agenta. Vaším úkolem bude v podstatě jeden hlavní cíl k eliminaci a přerušení výroby mocné zbraně, kterou nacisté připravují. Příběh je velice plytký a nudný. Bohužel se autorům nepodařilo ze hry dostat více než pouhé střílení a sem tam nějaký ten stealth. A to je zatracená škoda, protože zrovna Sniper Elite by si zasloužil být jedničkou v odstřelování.
Sniper Elite 3 funguje trochu na styl posledního titulu z univerza Metal Gear Solid. Ground Zeroes vám nabídlo mapu, na níž se měnily úkoly. Tady to není až tak doslova, ale v každé misi máte poměrně velkou mapu, která nabízí široké možnosti jak danou misi dokončit. Mapa je přístupná celá s tím že po splnění různých úkolů se vám zpřístupňuje další cíl mise.
Zamiř, vydechni a vypal
Hra stále staví na jednom hlavním principu a tím je střelba do daných cílů. Nechybí speciální efekt letící kulky, která pokaždé efektně skončí v některé části těla protivníka. Jednou se vám podaří trefit hlavu, čímž rozdrtíte lebeční kosti, jindy zase trefíte ruku, kdy dojde k rozlomení kosti, onehdy zase zasáhnete přímo srdce či plíce a výjimkou není ani dobře vyslaná střela do protivníkových genitálií. Problém je však v tom, že efektní animace se brzy omrzí a stává se z nich dosti ohraná písnička. V případě že tedy sestřelíte více nepřátel hned za sebou, tak vás tyto animace budou spíše vytáčet než bavit.
Střelba ze sniperky je mnohdy ale vaším velkým nepřítelem, neboť je spousta cílů, jejichž likvidací si zaděláte na problém v tom smyslu, že se prozradíte. Střelba je velmi nápadná pokud nemá krytí. Často tedy budete v misích řešit, jak zakrýt vlastní výstřel. Nejjednodušší možnost je rozbít například generátor, který pak vydává chvilkami hluk anebo se krýt za střelbu letadel či protiletadlových děl. Hra vyžaduje notnou dávku trpělivosti, neboť mnoho situací je řešeno ve stealth módu. K tomu pak slouží možnost zabít nepřítele nožem z blízka anebo jej popravit pistolí s tlumičem.
Rambo styl
Je zde i možnost rychlého a šíleného průchodu, kdy vytasíte Thompson, a pokropíte každého, kdo se pohne. S tím však příliš neuspějete, jelikož klasická střelba je tu náročná na míření a rozhodně vás prozradí, což není příliš dobré. Výhodou hry je, že posily přijíždí výjimečně, a tak pokud danou oblast vyčistíte, tak máte klid.
Občas ale vyjdete i z bezvýchodných situací živí a zdraví a ještě s úsměvem na tváři. Nepřátelé se občas chovají opravdu dementně. A bohužel to platí i o vyšších obtížnostech. Mnohdy na vás koukají a nereagují, zatímco v jiném okamžiku vás vidí i na šedesát metrů. Bohužel inteligence NPC je značně nevyvážená a hra tak ztrácí občas na tempu a dynamice.
Parádní kooperace, otřesný multiplayer
Hra obsahuje i multiplayer, ten nejzábavnější je v případě že hrajete s kamarádem. V tu chvíli je zábava skutečně královská a více než dvojnásobná. Není nic lepšího než pronikat do nepřátelských opevnění a bunkrů ve dvou. Mnohem hůře už je na tom klasický multiplayer, který kdyby ve hře nebyl, tak by snad autoři udělali lépe. Jsou tu klasické deathmatche, poté deathmatche, kdy musíte svůj cíl zabít z co největší vzdálenosti. V takovém případě máte za každý metr jeden bod. Bohužel v multiplayeru mnohdy je problém najít protivníky a to jak na mapě samotné, tak i na serverech.
Třetímu Sniperovi velmi svědčí africké prostředí, které je i v tomto enginu parádní. Možná je velká škoda fakt, že autoři nevyužili potenciálu prosluněných lokací ve více misích. Téměř polovinu z nich totiž projdete ve tmě, kdy hra příliš nevynikne. Nutno říct, že vykreslení vaší hlavní postavy je poměrně detailní a nedá se tomu příliš co vytknout. Jen škoda že ostatní vojáci jsou jen tuctová NPC a tak se často opakují. Jenže s přihlédnutím k tomu, že hra je vlastně jen o likvidaci jednoho po druhém, tak to ani tak nevadí. Grafická stránka je celkově povedená a díky výběru lokací mnohem zajímavější než druhý díl, který se drží v pochmurné šedi. Zvuková stránka je velice kvalitní jen na dabingu by to chtělo příště zapracovat, jelikož je dosti nevýrazný a nevyzařují tak z postav žádné emoce.
Sniper Elite 3 by nebylo špatnou hrou, pokud by však bylo doladěno více věcí. Otravné bugy znepříjemňují hraní, s čímž se občas pojí i naprostá tupost nepřátel. Multiplayer je u hry naprosto zbytečný a vůbec neosloví i přesto že tu potenciál je velký. Avšak proti hře Sniper: Ghost Warrior 2 se jedná o nejlepší hru, v které můžete kosit nácky odstřelovačkou, a právě tento argument bude pro mnohé rozhodujícím faktorem.