Red Dead Redemption – Recenze

Dílna Rockstaru je neuvěřitelně produktivní. Během několika málo let stihla vydat ohromnou spoustu titulů. Problémem snad každého studia je fakt, že v následující hře se jisté prvky neliší od té předchozí, a tak vyvstala otázka už před dokončením Red Dead Redemption, zda půjde o westernové GTA? Řeknu vám to na rovinu, půjde. Teď už jen objektivně zhodnotit, zda šlo o dobré či špatné rozhodnutí. Jak by se asi tvářil Limonádový Joe, kdyby viděl tuhle hru v akci?

Sbohem Niko a CJ!

Hlavním hrdinou hry je John Marston. Ten přijede na Divoký Západ (New Austin) vlakem, někdy kolem roku 1905 s jediným cílem. Dostat Billa Williamsona. Hra by teoreticky mohla skončit už na samotném začátku, kdy se John vypraví přímo k billově pevnosti a láká ho ven. Bill už tak zdvořilý není a pošle Johnovi na pamětnou slušnou dávku olova přímo do hrudi. V domnění že je Marston mrtvý, ho nechají ležet před branou, odkud se mu podaří doplazit se k cestě, na níž ho pak naloží vůz. Zápletka poněkud jednoduchá že? Ale to co následuje poté je naprosto parádní. John se probouzí na MacFarlaneově farmě, kde o něj pečuje mladá slečna Boonie. Ta se ze začátku tváří jako slušná a milá dívčina, ale chvilku na to uvidíte, že má pro strach uděláno. Drsná pouštní prérie už na vás čeká, takže vyrazíte. Na začátku vás hra bude učit jízdě na koni, která je zde využita jako dopravní prostředek. Co se týče jízdy na koni, zpočátku to není vůbec špatné. Uháníte zajímavou krajinou, plnou kaktusů, malých keříků, pár vesnic a sem tam někomu narychlo pomůžete z nějaké té šlamastiky. Ovládání oře je poměrně dobré a rychlé, občas se však někde „zašprcnete“, a to je pak úděl se dostat ven. Lichokopytník je také schopen pustit se do trysku, nevydrží ale příliš dlouho, a pokud to přeženete (myšleno mnohonásobné udeření do tlačítka křížek), kůň vás shodí ze sedla. Co bych měl ale zásadně vyčíst, tak to je cestování na dlouhé vzdálenosti. Kolikrát vás hra pošle přes půl mapy za někým, kdo potřebuje pomoc, a i když se ženete s větrem o závod, tvá to pekelně dlouho.

I v prérii je veselo

Dále vás Boonie naučí také techniku házení lasem. Ta se dá využít ke zkrocení divokého a neposlušného hřebce. Ovládání lasa, také není špatné, je to rychlé, je to snadné. Poté co se vám podaří mu správně hodit smyčku kolem krku, přitáhnete se k němu a nasednete na něj. Následně stačí udržovat rovnováhu v sedle, a pokud vydržíte, hřebec je váš. Zde se také váže dalších pár misí na samotném začátku hry, a to ve stylu „zažeň krávy do ohrady“ a „uhas stodolu, než shoří“. Tyhle mise vám budou doslova pít krev a budete mít nervy nadranc. V celkem pohodové jízdě ženete krávy před sebou, když tu z ničeho nic se prostě jedna rozhodne jít jinam, a to už ji následují další dvě. Nyní je někdy docela záhul je dostat opět k sobě. Chvála bohu, těchto úkolů je ve hře pomálu. Zajímavější prácičky se vám dostanou k dispozici v první vesničce, kdy se snažíte pomáhat místnímu šerifovi. Zde už na vás čekají akce typu „zlikviduj s námi celý gang“ nebo „zachraň Boonie ze spárů šílených banditů. Ano obzvláště mise, kde je cílem záchrana Boonie, je velmi vyvedená. Boonie je ve chvíli vašeho příchodu pověšena na šibenici a vy máte jen několik málo okamžiků na to, abyste ji dostali dolů, přičemž na vás zaútočí celé nepřátelské ghetto. Vedlejších misí je také dost a většinou na ně narazíte při cestě. Někdo potřebuje zachránit od všudypřítomných kojotů, nebo musíte zlikvidovat zloděje, který jedné paničce ukradl povoz a mnoho dalšího. Doporučuji si během příběhové linie vykonat nějaké ty zakázky navíc. Odreagujete se a občas si i něco vyděláte.

Zabíjej, nelituj!

Přestřelky v Red Dead Redemption by se daly označit za zábavné, ale jsou až příliš jednoduché. Vlastně jediným okamžikem, kdy se snad dá v přestřelce zemřít, je ona rozhodující sekunda, když se ocitnete na otevřeném prostranství, odkud na vás mohou všichni pálit. Jinak je to vcelku jednoduché. Kryjete se za čímkoliv co je momentálně k dispozici (kdyby nebylo Cliffa Bleszinského, o čem by ty hry dnes byly) a poté díky automatickému zaměřování pálíte na nepřítele. Pokud jde o výběr zbraní, těch je k dispozici poměrně dost, najdeme zde pistole, brokovnice, pušky, odstřelovačky a také se dostaneme k rotačnímu kulometu. Ten je však připevněn k povozu, abyste si nemysleli, že John je něco jako CJ z GTA: San Andreas, kde z kapsy vytáhnete plamenomet následovaný rotačním kulometem s kapacitou až pětset ran. Pro Johna je zde také jedna zajímavá schopnost podobná z COJ: Bound in Blood, kdy se přepnete do DEAD EYE. V praxi to znamená, že obraz se zpomalí, kromě vašeho zaměřovače. Vy máte několik sekund na to, abyste si označili všechny cíle a poté stiskli tlačítko palby. Marston neváhá a postřílí vše označené. To je velmi efektivní a v některém z tužších bojů i vhodné. Ano, obtížnost mohla být vskutku vyšší. Nechybí tu ale různé minihry a serepetičky? Nechybí! Co takhle dát si poker? Bohužel pro mě v jedné z misí bylo nutné zahrát si poker s ostatními hráči a přiznám se, že jsem vyhrál ani nevím jak. Poker tu je a na určitých místech se díky tomu dá vyhrát, ale také prohrát velmi tučná částka. Peníze jsou zde ale poněkud nevyužity. Za ně si lze zakoupit střelivo, či léčivo. Ale vzhledem k obtížnosti hry, jsem ani jedno nezakoupil. Zdraví se vám doplňuje samo a nábojů je vždy dostatek z padlých protivníků, řekl bych až nadbytek. Po první odehrané partičce pokeru jsem byl obviněn z podvodu a vyzván k pistolnickému duelu. Nejdříve jsem se velmi těšil, protože vzpomínka na duely v Call of Juarez: Bound in Blood je nesmazatelná. Mé nadšení rychle odpadlo potom, co jsem byl třikrát zastřelen a teprve na počtvrté jsem řádné pochopil mechaniku tohoto souboje. Další takovou hloupostí, která stojí za zmínku, tak to je možnost zajít do kina a sledovat němé filmy. Jako poslední zajímavost bych měl uvést možnost zakoupení vlastního bydlení, díky čemuž si zpřístupníte další safehouse. Doporučuji kupovat, stejně jsou vám peníze k ničemu.

V titulu takového rázu nesmí chybět ani multiplayerová část. Tady si to může mezi sebou vyřídit až 16 kovbojů. Zvolíte si charakter, za který chcete hrát a vyberete jeden z dostupných režimů. Ty není třeba příliš rozepisovat, jelikož se jedná o běžné deathmatche a do toho je tu staré dobré kradení zlata. Neměl bych také zapomenout na volnou jízdu, kde se až v osmi hráčích můžete vydat do krajiny a lovit co se vám zlíbí.

Nové dílo Rockstaru je zkrátka povedené. Ačkoliv opustili své dobře známé městské prostředí, povedlo se jim stvořit poměrně svěží titul, který se nemá za co stydět, ale rozhodně není určen mladším hráčům. Přeci jen, ten dospělý obsah ve hře je a mladí by k němu neměli mít přístup, i když víme, jak to chodí, tudíž oni to budou mít dohrané dříve než my. Co se týče délky hry, tak to je paráda, protože vás čeká nejméně 30 hodin zábavy a pokud budete hodně zvědaví a budete šmejdit po mapě, tak vás 100 nahraných hodin nemine. Co tedy říci závěrem? Bravo Rockstare! Ale pokračování bych si představit nedokázal.