Halo 4 – Recenze
Halo 4 je tu! Vlajková loď Xboxu 360 připlouvá s Master Chiefem na palubě. Podaří se i Halo 4 nasytit lačné miliony hráčů?
1. 11. 2012 Martin Pilous
Když vyjde Halo na Xboxu 360 je to asi tolik slávy jako když na PS3 dorazí Uncharted. Zkrátka Halo k této konzoli neodmyslitelně patří už dlouhá léta. Nyní se však přece jen nové Halo 4 něčím liší. Jde o tvůrčí tým. Halo 4 mají na svědomí 343 Industries, zatímco původní Bungie se rozloučilo s Microsoftem. My však nebudeme řešit historii a podíváme se na to, jak se podařilo nové Halo 4.
Master Chief je zpět
Materiály už z dřívějška potvrdili, že bez Master Chiefa by to nešlo, a tak je zpět. Byl čtyři roky v hibernaci z níž ho probrala Cortana. Jejich loď je pod útokem a je na čase aby se Master Chief vrátil aktivně do služby s čímž už Bungie asi nepočítalo. Dlouho jsem se rozhodoval zda zde popisovat o čem příběh pojednává, ale raději vám jej nebudu servírovat vůbec, jelikož ve hře se objevuje pár zajímavých zvratů a není předmětem recenze převyprávět hru od začátku do konce. Nicméně snad neprozradím nic zásadního, když řeknu že se můžete těšit na záchranu naší rodné planety Země.
Nečekejte od Halo 4 ohromné změny a posuny kupředu. Striktně se drží toho co prvotní trilogie nastolila. Ostatně když to fungovalo do teď, proč to tedy měnit? Hra je stále starou dobrou FPS, kdy vám ve výhledu překáží pouze Master Chiefova helma a díky tomu máte na displeji údaje o počtu nábojů, ukazatel zdraví atd.
Co mě trochu překvapilo byl fakt, že jsem usedl ke hře a odehrál první část, kde jsem se trochu nudil. Začal jsem mít tedy strach už na samém počátku. Přece jenom hra o které mluví každý kdo má Xbox 360, na kterou prakticky čeká celý svět a já si tu sedím a nudím se. Ale ono to tak je, první část hry mě ničím nezaujala. Klasická střílečka kde máte předem daný koridor a musíte se skrze něj prostřílet do další chodby. Teprve poté hra začne pozvolna zvyšovat tempo a vše se rozjíždí.
Výbava je mou doménou
Master Chief nezapomněl během hibernace jak se ovládají dopravní prostředky, a tak se proletíte v vesmírné stíhačce, projdete se v nějakém tom mechovi, taktéž si můžete osedlat nějakou tu buginu a když toho bude málo i drobné vznášedlo. Arsenál je poměrně velký. Zbraní je dostatek a rozhodně je z čeho vybírat, ale co mě neskutečně vytáčelo byl fakt, že na bojišti je někdy potíž sehnat munici. Dost často se mi stávalo že zkrátka došly náboje. V jiné hře to není problém, ale v Halo 4 jsem byl často v situaci kdy kolem není žádný stojan na zbraně a tak se musíte uchýlit k tomu, že co nejdříve zlikvidujete nepřítele úderem pažby, abyste získali munici. Faktem totiž je, že můžete mít u sebe pouze dvě zbraně a tím to končí. Tím pádem munice dochází poměrně rychle a někteří nepřátelé jsou sakra houževnatí. Kromě zbraní jsou ve hře i zlepšováky které znáte z dřívějška, jako sprint, štít, kamufláž, hologram a jetpack. Je pouze na vás, kterou ze schopností zrovna budete mít u sebe a kdy ji aktivujete.
Frustrace se u mě dostavila i v podobě nepřátel. Nějak nevím čím to je, ale u Halo mi vždy příšerně vadili typy protivníků. Působí na mě trochu dětinským dojmem a nejde z nich žádný strach nebo respekt. Prostě se vám postaví před zaměřovač, tak to do něj pošlete. Oproti třeba KillZone jsou nepřátelé skutečně podivní a nesedí mi. Zatímco v KillZone to skutečně působí jako válka v Halo to bylo vždy tak nějak o zábavě a srandě. Trochu mi tu chybí i epičtější bitvy, myšleno ve větším rozsahu. Vždy máte rozlohou jen velmi omezené bojiště. Pravdou ale je, že někdy je nepřátel požehnaně a když jste na ně sami, tak to je to docela fuška, zejména na vyšší obtížnost.
Líbivé, řekl bych!
Na Halo 4 je vidět, že si designéři celkem vyhráli s některými úrovněmi. Bohužel občas se dostaví pocit, že je to vše jeden obří koridor, ale někdy jsou lokace velmi dobře vychytané a nadšeně se budete rozhlížet kolem sebe. Nutno také dodat, že i grafický engine ždíme z Xboxu 360 hodně a Halo 4 opravdu vypadá k světu. Mnohem lépe než předchozí díly. Zpracování jednotlivých zbraní je perfektní, zejména jejich efekty, když zbraň vezmete do ruky a ona se vám postupně skládá do své podoby. Bohužel na co hra trpí v podobě ztvárnění, tak to je mimika postav. O Master Chiefovi nadarmo mluvit, ten se svou ikonickou maskou šklebí stále stejně a má podobnou emoční stupnici jako Chuck Norris, ale někdy mě mrzelo že například Cortana nepůsobí živějším dojmem. Perfektní je i ozvučení hry a dabing postav, co ale hru dost potápí tak to je délka kampaně. Ono nějakých 8 hodin není nic moc a jelikož jde v podstatě o hlavní značku konzole od Microsoftu je to trochu ostuda.
Co mě osobně naprosto uchvátilo tak to byla herní pasáž kdy Master Chief usedne do vesmírné stíhačky a je nucen narychlo uhýbat okolním překážkám a ničit přitom nepřátelskou defenzívu v podobě nejrůznějších palných děl a střílen. Velmi tato scéna připomíná závěr filmu Star Wars Epizoda IV: Nová naděje, kdy Luke Skylwalker musí proletět malým koridorem v Hvězdě smrti. Musím říct, že jsem se v tu chvíli nechal naprosto pohltit děním na obrazovce a zejména hudební doprovod v této pasáži byl úchvatný. Skutečně je v Halo 4 pár scén, které působí poměrně kolosálním dojmem.
Bez mulťáku, by to nebylo Halo
Ve hře samozřejmě kromě kampaně nalezneme i další obsah, který je nutné dokonce nainstalovat z druhého disku. Jedná se o multiplayerové režimy. Teprve zde začíná ta pravá zábava. Každý kdo někdy hrál Halo asi čeká na to, až bude moci zažít to pravé v zrušení z bitvy proti živým hráčům. V multiplayeru máte v podstatě tři hlavní možnosti. Buďto založíte svou vlastní hru nebo se připojíte do dvou dostupných režimů. Prvním je War Games kde se klasicky utkáte s ostatními hráči a poté Spartan Ops, kde můžete kampaň projít s online hráči. Multiplayerových režimů je skutečně dostatek, takže každý si přijde na své. Co je ale zásadní, tak to je možnost se dokonale vybavit do boje. Sice si musíte veškerou výbavu postupně odemykat, ale pokud jde o zbraně a brnění je toho zde přehršel. Nechybí ani systém levelů, který končí na čísle 50, což ale pro hardcore hráče nebude problém.
Halo 4 je velmi dobré. Ačkoliv byly opratě značky předány do rukou jiného studia musím říct že jsem se většinu hry bavil. Jen slabý rozjezd to kazí a možná by to příště chtělo více odvahy v inovacích a rozhodně by to chtělo více památných momentů, kterých je tentokrát méně. Nicméně pokud mohu mluvit výlučně za sebe, tak Halo 4 mě bavilo celkově více než Halo: Reach či Halo 3. Jde o vynikající střílečku, nicméně v konkurenci již výše zmiňovaného KillZone pokulhává a něco málo mu chybí. Hra roku? Určitě ne.