Assassin’s Creed 3 – Recenze

Assassin’s Creed 3 je tu. V naší recenzi se dozvíte, zda je to skutečně titul na který se vyplatilo čekat.

9. 11. 2012   Martin Pilous  

Recenzovaná verze: Playstation 3

Ačkoliv jde o pátý díl v sérii Assassins Creed, teprve tento nese číslovku 3. Ubisoft dobře věděl, že je načase značku posunout někam dále, než doposud a že další spin-off už by fanoušci nevydýchali. Poslední díl Revelations nás připravil na to, že Assassins Creed 3 bude velké finále dosud nastoleného příběhu. Podařilo se Ubisoftu přinést to, čím nás krmil ohromnou mediální kampaní? Nebo se jedná jen o vykrádání značky?

Ten nejlepší Assassin?

Nikoho určitě nepřekvapí, že podle slov autorů měl být Assasssins Creed 3 největší, nejlepší, nejhezčí, nejmasivnější, nejakčnější, nejúžasnější a dalších 50 nej, které nalákají miliony hráčů k tomu, aby si svou kopii zakoupili. A ono světe div se v případě Assassins Creed 3 to ve všech ohledech není úplně nej, ale to neznamená, že by nám bylo servírováno několikrát omílané téma.

Co se týče příběhu, jde skutečně o finální část Desmondova příběhu. Jak už víme z Revelations, tak je na začátku třetího dílu v jeskyni, která by měla rozhodnout o osudu našeho světa, což nastane 21. prosince 2012. Desmonda má cosi objevit, ale je nucen k tomu najít klíč, což znamená znovu se ponořit do Animu, aby odhalil poslední část proroctví, které je mu předáváno napříč celými dějinami.

Assassins Creed 3 nás vezme, navzdory prvním protestům fanoušků (taky jsem čekal zajímavější prostředí, takový Egypt by nebyl k zahození), do Ameriky v 18. století. Do doby Benjamina Franklina a George Washingtona. Nyní je jasné, proč se tvůrci takto rozhodli. Je to kvůli naplnění děje. Nicméně k příběhu se příliš stáčet nebudu. Je v něm mnoho zvratů a zajímavých situací, které hýbou kolesem dějin. Z masivních propagačních materiálů už určitě víte, že hlavní postavou je Connor Kenway, což je pseudonym pro jeho indiánské jméno, které bez patřičného googlení zná jen ten největší fanoušek ságy. O to větší šok je to, že první téměř čtvrtinu příběhové kampaně hrajete za jinou postavu. Connor se vám dostane do pařátů až později. Je vidět, že i co se samotného vyprávění týče, chtěl Ubisoft přinést něco nečekaného.

Connor nenahradí Ezia

Connor je zvláštní postavou. Z mého subjektivního pohledu jsem si na něj zkrátka příliš nezvykl. To co tvůrci dokázali odpracovat na rozsáhlém příběhu Ezia Auditore da Firenze, se jim s Connorem během jednoho, i když delšího dějství, nedaří. Connorovi pohnutky jsou trochu zvláštní a občas mi přišlo že při některých dějových situacích jedná naprosto iracionálně a běžný člověk by se zachoval úplně jinak. Ostatně je zde velký rozdíl v tom, že Connor se už nemá na koho vyloženě obrátit. Bratrstvo Assassinů je něco co už téměř neexistuje, takže zde není žádný pocit vedení, jako měl Ezio v případě Brotherhood a Revelations. Co se týče Connora, tak za něj odehrajete podstatnou část jeho života, takže se můžete těšit na vše možné a že toho skutečně není málo.

Dalo se očekávat, že se dostaneme do kůže Connora v době, kdy byl ještě dítětem a prožíval své první krůčky v indiánské vesnici, která neměla zapotřebí montovat se do machinací Nového světa. Zpočátku tedy vyzkoušíte všemožné prvky pohybu a lovu. Ano, lov je zde zcela novou kapitolou. Connor je nucen lovit jen krátce v příběhové lince, pak už je jen na vás, zda zabijete a stáhnete z kůže kolem hopsajícího zajíce, či trefíte jelena, který se mírumilovně prochází po lese. Lov není nic, co by bylo nutností. Máte z jednotlivých pacek, pracek, rohů, kůží a parohů jenom příjem do vaší kapsy. Při lovu využíváte i stopování, kdy Connor obhlédne oblast a vytipuje místo, kde by se zvířena aktuálně měla pohybovat. Lovit můžete buďto na blízko – když vám míval vběhne pod nohy, tak mu ji řachnete tomahawkem, na dálku – lukem či pistolí či pomocí pastí, které nalíčíte po lese.

Prostředí je naprosto perfektní. Pravda, působí dost uměle, ale jinak to snad ani nešlo. Jelikož Connor je schopen lézt narychlo po stromech a přeskakovat z větve na větev, tak je jasné, že ony lezoucí stromy musí jít pěkně za sebou. Zde je ale vidět, že celé prostředí lesa a divočiny bylo plánováno dlouhé měsíce a vše na sebe krásně sedí. Ono když narazíte na padlý strom, po kterém se dostanete na vyšší větve a pak strávíte minutu tím, že skáčete z větve na větev a běžíte doslova tryskem, je to lahoda. Connor se pohybuje naprosto intuitivně a vše působí poměrně realisticky. Pohyby jsou naprosto neuvěřitelné, a to dokonce Ubisoft nepoužil motion-capture. Les navíc vydává velmi realistické zvuky – vrzání dřeva pod vašima nohama, skřeky ptáků a jiné zvěřiny, šumění vody o všudypřítomné balvany atd. Zkrátka environmentalistické prvky ve hře jsou naprosto bezkonkurenční a nádherné. Snad ani v Oblivionu jsem si nedokázal tolik užívat procházku po lese.

Architektura je o poznání horší

Kromě přírody je ale v Assassins Creed 3 dostupná i možnost předvést své akrobatické umění v rámci městské zástavby. Assassins Creed 3 přináší pouze dvě velká města, což se například oproti druhému dílu může zdát málo, ale ona města rozlohou předčí vše co zatím v sérii bylo. Těmi městy jsou Boston a New York. Nepočítejte se žádnými pro nás zvlášť známými památkami, což mi trochu vadilo, ale není to až taková katastrofa. Okrajově se také ocitnete ve Philadelphii, tady se však dočkáte pouze neurčitých interiérů a ven se bohužel nepodíváte. Města mě poněkud zklamala. Nejsou příliš atraktivní a nádheru italské renesance nenahradí cihlové domky s dlážděnou silnicí a všudypřítomnými dřevěnými ploty. Navíc ve městech nenajdete nijak vysoké budovy. Pár věží zde je, ale i ty nejvyšší dosahují sotva poloviční výšky, jako ty v Damašku nebo ve Florencii či Konstantinopoli.

Parádní je ale městečko Homestead, které bude něco jako vaše domovina. Možná je škoda, že tvůrci naprosto upustili od možnosti vylepšovat městečko či dokupovat nějaké nové stavby. Nicméně i tak se staráte o prosperitu tohoto malebného údolíčka. Celé údolí se nachází v lesní krajince, takže naprosto idylická a harmonická souhra a je zde pár domečku v nichž se nachází vaši obyvatelé a svým způsobem známí. Obyvatelstvo se zde totiž rozšiřuje podle toho kolika lidem pomůžete někde jinde a nabídnete jim šanci nového života právě zde.

V Homesteadu je důležitá ještě jedna věc a to je export vašich surovin. Lidé kteří žijí na tomto území spadají pod vaši správu a vy tak skrze záznamovou knihu řešíte jak naložit se surovinami a kam je poslat dostavníkem. Ze získaných surovin také můžete vytvořit speciální zbraně nebo si nechat ušít perfektní oblek, který běžně nekoupíte. Inu zajímavá vložka, ale naprosto zbytečná pro plnění questů.

Dělej si co chceš

Celkově herní mapu a plochu hodnotím kladně. Dá se předpokládat, že bylo vše tvořeno na základě dobových předloh, takže proto vypadají Boston a New York, tak jak vypadají. Snad jen škoda je to, že obě města se od sebe na první pohled neliší a pokud by vám někdo zapnul již načtenou hru, jen těžko byste poznali zda jste tam či tam. Přece jen tomu byl kladen velký důraz v předchozích dílech, kde bylo na první pohled viditelné, kde se právě Ezio nebo Altair nachází.

Kromě hlavních misí se dočkáte spousty různých nepovinných úkolů a odboček a budete koukat, kolik že jich vlastně je. Některé se podobají tomu co známe z dřívějška, tedy doručování listovních zásilek, či ochrana některých obyvatel. Connor když zrovna nemá náladu řešit události kolem boje za nezávislost USA, tak si odskočí třeba pochytat i nějaké ty almanachy. Nacházíte jejich jednotlivé stránky, které vždy jen tak někde poletují a vaším úkolem je vychytat směr, kterým je vítr nese a sebrat je. Tím zvyšujete kompletní synchronizaci a přístup k dalším vzpomínkám. Dále také můžete likvidovat templářské pevnosti, což vyžaduje hodně ostražitosti a tichého postupu. V různých lokacích nacházíte i vedlejší mise pro městečko Homestead, tedy zachráníte někoho či mu jinak pomůžete a vzroste vaše malá víska.

Nechybí zde samozřejmě ani sběr pírek či skrytých pokladů, nově se Connor musí naučit háčkovat zámky a také jsou zde věže, které když zdoláte a spustíte synchronizaci, tak dojde k odhalení většího kusu prázdného místa na mapě. V hospůdkách také narazíte na minihry, které někdy stojí za to. Jedná se o klasické mlýny či dámu, takže pokud je náhodou neznáte, velmi rychle se sžijete s pravidly a hrajete zde o menší či po vašem uvážení o větší obnosy peněz.

Jen mu jí pořádně natáhni!

Naprosto brutálních změn doznal boj. Assassins Creed 3 přináší absolutně odlišný přístup k boji. Ten je velmi akční oproti dřívějšku a není příliš času na nějaké taktizování. Jelikož jsou povinnou výbavou stráží muškety, nebudou příliš váhat, aby je použili proti vám. V takové chvíli je nutné buďto velmi rychle utíkat stranou a při troše štěstí ranám uniknete a nebo honem chytíte nejbližšího nepřítele a použijete jej jako lidský štít. Naprosto perfektní jsou animace při boji, nechybí dokončovací a také průběhové. V dokončovacích se dočkáte nějaké té finese, kterou Connor uštědří poslednímu stojícímu cíli. Pokud jde o ty průběhové, ty se spustí ve chvíli kdy obranně zareagujete na dva nepřátele útočící najednou a nebo se vám podaří nějaké ze spousty zvláštních komb.

Boj byl zřejmě náročný na vývoj, Connor totiž dokáže bojovat s každou zbraní naprosto odlišně. Buďto můžete použít boj holýma rukama, který není jen o tom že byste cíl chytili a bušili jej do hlavy či mu zasadili pár pěstí. Tentokrát je využito nejrůznějších komb a chvatů, kdy je vaše postava schopná dobře mířenými ranami dostat oběť rychle na zem. Později se ve hře na popud fanoušků objeví i hidden blade, díky čemuž se můžete pustit do tichého postupu a nebo jej využijete jako velmi rychlou a efektivní sečnou zbraň, což má za následek spousty krve kolem. Meč standardně nemáte, ten musíte zakoupit, ale za to se vám do ruky dostane tomahawk, což je povinná výbava indiánů. A s tím dokáže Connor teprve věci. Umí jej brilantně využívat a komba jsou velmi rozsáhlá a někdy až brutální. Když se dostanete do správného taktu, tak kosíte vojáky jednoho po druhém. Dále jsou zde i střelné zbraně. U sebe máte běžnou pistoli a nebo můžete na bojišti sebrat mušketu a střílet z ní. Nabíjení je zde největší slabinou, jelikož trvá poměrně dlouho. Zajímavou novinkou je také házecí špička, kterou si můžete nepřátele přitáhnout a nebo je pověsit na strom poměrně efektivním způsobem.

Vůbec největší novinkou a absolutní špičkou i co do audio-vizuálu jsou námořní bitvy. Dosud neviděná věc v sérii, ale neodmyslitelně patří k onomu období. Connor má tu možnost, že shání posádku a dokonce vlastní svou loď, kterou pak sám řídí. Prvotně se budete učit jak s lodí naložit. Tedy budete proplouvat mezi skalisky a poté jak útočit. Máte tři stupně jak loď ovládat. Prvním je nečinnost, kdy můžete loď kompletně zastavit, druhým stupněm je poloviční výkon, kdy plujete pomalu, ale perfektně a precizně máte fregatu v rukou. Posledním stupněm je plný výkon. Při něm je loď náročná na ovladatelnost, protože jsou veškeré plachty napnuté, ale proráží mořskou hladinu plnou silou a plnou rychlostí. Mezi jednotlivými režimy lze velmi rychle a efektivně přepínat, takže během chvilky si budete užívat točení kormidlem a naprosto sebejistě a s nadšením povedete posádku do bitvy. K vylepšení lodi je nutné sehnat správné suroviny a díky tomu pak bude vaše loď rychlejší odolnější či lépe do boje vybavená.

Drž to kormidlo rovně!

Kromě běžného ovládání ještě musíte přijít na kloub střelbě z lodi a ta není nijak složitá. Stačí se vždy natočit na ten bok, kde se k vám blíží nepřátelská fregata a pak držíte R2 a čekáte, až se nepřítel dostane do zóny dostřelu. Nebo stisknete L2 a čekáte až vaši střelci zamíří daný cíl, což jsou většinou sudy s výbušninou na palubě nepřátelské lodi. Můžete také měnit druhy střeliva. Zejména u větších lodí, které plují rychle je dobré vystřelit speciální kotvy, které jim roztrhají plachty na cáry.

Hra ale rapidně trpí jedním aspektem a tím je umělá inteligence a s ní i svázané bugy. Ne vždy totiž můžete nějakou misi projít tak jak zamýšlíte, jelikož hra před vás postaví něco co dokonce nečekáte. Mnohokrát se stane, že běžíte po městě a zničehonic člověk před vámi zmizí a nebo naopak se odnikud objeví. To je naprosto trestuhodné a nemilé. Vojáci samotní někdy působí jako úplní trotlové. V misích, kdy musíte zabít daný cíl se totiž občas stává, že jej dohoníte, on vás zpozorní, ale tím to končí. Pak tam dále stojí jako totální idiot a čeká až mu vrazíte skrytou čepel do krku. Ono ve hře je poměrně dost možností, jak mise projít potichu (zejména pro plnou synchronizaci), ale zejména díky bugům to někdy ani není možné. Connor se nově umí i skrývat za rohem, může zalézt do nižšího porostu, kde není vidět nebo se ukrývat v seně či větvoví a čekat na svou chvilku. Co je ale však s podivem, tak to fakt, že pokud máte nejvyšší level hledanosti je velmi obtížné utéct a to i přesto, že se stráže chovají dosti dementně.

Určitě jste o Connorovi ode mě už slyšeli dost, takže se pojďme na chvilku věnovat Desmondovi, jehož linie bude pro většinu zatvrzelých fandů rozhodně důležitější. Je tady velký posun ohledně jeho pasáží, protože se konečně dočkáme více akce a samozřejmě gradace příběhu. I přesto se Desmondovi autoři nevěnovali dostatečně dlouho a jeho linka působí jen jako doplněk. Sice už nelítáte po prázdných skladištích a nechodíte po laboratořích Absterga z jednoho kouta do druhého, ale i tak je to celkem nuda a rozhovory mezi Desmondem a jeho týmem nepřinášejí nic extra zajímavého. Dlouho jsem se rozmýšlel zda to sem napsat či ne, ale nakonec to do hodnocení patří, co se týče zakončení ságy, pro mě osobně jde o zklamání, nebudu nijak spoilerovat, ale rozhodně by si taková série jako Assassins Creed zasloužila více.

Na vizuálu se hodně pracovalo

Co se týče zpracování samotné hry, tak to je v jistých ohledech prvotřídní. Naprosto skvělé jsou efekty světla, sněhu, deště a celkové bouřky. Efekty počasí vůbec patří mezi to nejlepší, co se dá ve videoherním světě aktuálně vidět. Poměrně dobře zpracován je i sníh, který vás dokonce donutí zpomalit váš krok. Stop ve sněhu však ještě stále nejsou to pravé ořechové. Je jasné, že se už nedalo znovu přijít se starým enginem, a tak celou hru pohání AnvilNext, což je nástupce staršího brášky Anvil, který poháněl předchozí hry ságy. Co mě ale osobně vadilo, tak to byl fakt, že nás Ubisoft masíroval tím, že se dočkáme spousty lidí a tak dále. Když to ale porovnám s předchozími díly, tak mi přijde že nárůst populace na ulicích je minimální a rozhodně vás nečeká žádné prodírání se davem. Přesto se ale občas setkáte s tím, že některé textury vypadají docela divně a úplně nezapadají do samotného celku.

Velmi dobře jsou ale zvládnuty obličeje jednotlivých postav a pohyby. Connor při skoku máchá rukama, což Ezio jen strnule letěl v jedné poloze a také běhá mnohem přesvědčivěji než jeho předchůdce. Co se pak ale týká obličejů u některých postav jsou dost markantní změny. Zatímco Rebecca vypadá tak nějak pořád stejně v první chvíli mi přišlo, že Desmond nemá stejný obličej jako dříve. Trochu to působí jako by se ho tvůrci rozhodli malinko předělat.

Nezmínil jsem zatím hudební doprovod, ten dostál velké změny. Hlavně na něm už nepracoval Jesper Kyd, což je dle mého názoru škoda. I když Lorne Balfe odvedl slušnou práci, některé motivy z předchozích dílů ani zdaleka nepřekonal, jen se jim dobře přiblížil. Jako celek tedy beru soundtrack jako povedený, ale ne tak jako dříve. S tím samozřejmě souvisí i výběr historického období do nějž hudba geniální zapadá. Velice kvalitní je i dabing, ostatně Ubisoft měl k dispozici vynikající dabéry a opět se projevily největší zkušenosti u dabéra Nolana Northa, který má na svědomí hlas Desmonda Milese.

Z Animu už mě neodpojujte!

Hru jsem dohrál co se týče příběhu a některých nepovinných misí (nebylo jich zase tak málo) za 16 hodin. Znamená to že se skutečně dostanete na 30 hodin se vším všudy, ale 40 hodin je trošku nadsázka. Tím ale hra nekončí, můžete se ještě vrhnout do multiplayerových klání. Poměrně zásadní úpravy nabízí samotné menu vaší online postavy. Tu můžete navléct do více obleků, můžete zvolit rasu, povolání i výbavu. Skutečně toho v tomto ohledu není málo. V základu máte 16 charakterů, které pak postupně upravujete. Mě osobně bavil mód Domination, kdy zástupci Absterga zabírají strategická místa a ostatní se snaží je získat zpět. Novinkou je zde Wolf Pack. Zde máte 25 úrovní, připojí se 2-4 hráči a v kooperaci mají za úkol v časovém limitu vyřadit všechny cíle.

Assasssins Creed 3 je jednoznačně nejlepším dílem ságy co se týče komplexního souhrnu celé hry. Má sice slabšího hrdinu, pomalý až skoro nudný rozjezd a četné bugy, ale není to nic co by vyloženě kazilo hratelnost. Tudíž je jasné, že Ubisoftu se podařilo přinést fanouškům kvalitní titul, který si zaslouží velký obdiv. Na závěr snad jen dodat, že doufám v to, že se podaří přinést stejně kvalitní díly i budoucnu, kdy se bude muset celé univerzum hnout trochu jiným směrem.