Zavřít reklamu

Subset Games – Cesta do vesmíru a na harddisky

Pozoruhodný příběh dvou tvůrců, kteří si prostě chtěli splnit sen.

18. 4. 2018    

Bylo, nebylo dva mladí vývojáři založili na jaře 2012 herní společnost Subset Games. Chtěli pracovat na vlastním menším projektu. Díky úspěšné kickstarterové kampani a dobré intuici stvořili nezávislý herní kult, jenž se nesmazatelně zapsal do herních dějin. Konec pohádky.

Kdepak, žádný konec. Tak jednoduché to samozřejmě není. Jména Justin Ma a Matthew Davis vám můžou znít povědomě. Ano, tohle jsou autoři FTL: Faster Than Light. Jejich příběh se v zásadě neliší od jiných. Vlastní studio, ambice dělat menší hry, touha po slávě. V herním průmyslu sem tam objeví menší titul, který na přitáhne pozornost. A pokud se mu podaří zabodovat u novinářské obce a v prodejnosti, může jedinec či skupinka nadšených vývojářů otevřít šampaňské, hýřit s bankovkami v ruce a usmívat se do objektivů kamer.

V Subset Games můžou slavit znovu, protože před pár týdny vyšla jejich druhá hra. Než se ale dostanu k novince Into the Breach, povíme si něco o hratelnosti FTL.

Pokud jste fanoušci Star Wars, Star Trek nebo Firefly, nejspíše jste už FTL hráli. Jedná se o strategii v reálném čase.Vašim úkolem je dostat se k bossovi  na druhé straně ve vygenerovaném vesmíru. A zničit jej. To nezní tak složitě. Vaše vesmírná loď je rozdělena na několik sektorů. Musíte se průběžně starat o motor, štíty, zbraně nebo ošetřovnu. S postupem času se dostanete i k dalším korábům brázdící hvězdnou oblohu. Každá loď má své silné a slabé stránky. To platí i o samotné posádce. Pokud se konkrétní člen posádky dostatečně dlouho stará např. o řízení, bude z něj později skvělý pilot. A je z čeho vybírat. Nejsou k mání pouze lidé. Najmout si lze také velké kudlanky, roboty, hlemýždě a další pitoreskní  postavičky. Ačkoliv je hra během soubojů často hektická, FTL se výborně ovládá a je přehledná. A pokud přeci jen chcete naplánovat další krok, můžete pauzovat dle libosti.

Kromě počtu zdraví musíte hlídat také energii, tu odsávají přístroje. Na loď nedostanete všechny druhý, takže vybírejte moudře. Teleport, hackovací systém nebo klonovací kabina dokážou vytrhnout trn z paty. Nebo spíše zamezí tomu, aby laser propálil trup lodi jako oheň omeletu. A když už jsme u toho, oheň hraje také důležitou roli. Může se po zásahu šířit prostorem. Buď někoho zaúkolujete, aby se stal na chvilku hasičem nebo vám pomůže samotný vesmír, ve kterém, jak víme, není vzduch. Vylepšení získáváte na trhu nebo při vyjednávání s vesmírnými piráty. Jako platidlo slouží šrot. Občas musíte zapojit kromě zbraní i mluvené slovo, protože FTL obsahuje dialogy. V sektorech ale nejsou jen piráti, ale také lodě federace, která vás zároveň pronásleduje. Nemůžete tak být v jednom sektoru moc dlouho. K tomu ještě je třeba šetřit palivo. Tučná kořist s rizikem nebo bezpečný průlet do další mlhoviny? I to musíte řešit.

FTL je hrou o taktice i štěstí. Už na střední obtížnost dokáže umělá inteligence s vámi zatočit. Pokud neuspějete, hrajete znovu. Pět sektorů jde jako po másle, v šestém nakupíte chyby a už se vezete. Někdy úplně stačí nedostatečný počet obsluhy. Za chyby se platí draze, ale hra je spravedlivá. Třeba najdete lepší taktiku až s další lodí. Grafické zpracování a hudba  umocňují kosmickou imerzi. Na první pohled prosté zpracování zaujme příjemnou barevností a detaily. Prostě se na FTL krásně kouká i po dvacáté odehrané hře. V pozadí vidíte planety, roje meteorů i sluneční záření. A pokud by vás základní nebo rozšířená verze hry nudila, stačí nainstalovat některý z módů.

O FTL by se toho dalo napsat hodně. Díky nepředvídatelnosti má hratelnost naprosto stejný říz jako na podzim v roce 2012. Mimochodem, v rozšířené verzi (kterou měli hráči původní verze zdarma) se objevil Chris Avellone, který přispěl sepsáním nových dialogů ve scénáři.

A pak se tvůrci odmlčeli. Přesněji řečeno na šest let. Jak se ale ukázalo, na Into the Breach se vyplatilo čekat.

Přitom pár podobností s FTL pozorní hráči najdou. Opět jsme v daleké budoucnosti, znovu se potýkáme s vesmírnou škodnou, ke slovu se dostane vylepšení zbraní, nesmlouvavá obtížnost také nikam nezmizela. Pouze se změnilo tempo hry.

Lidstvo bojuje s otravným hmyzem, který vítězí. Zbývají poslední čtyři ostrovy. Každý z ostrovů má rozdílnou biosféru. Vašim úkolem je dobýt na každém z nich alespoň pár regionů. Každý region nabízí jiné odměny za obsazení i přírodní podmínky. Do reliéfu mapy promlouvají rozsáhlé vodní plochy, bouře nebo lesy. Vekové ale nedají nic zadarmo. Abyste je zahnaly, stačí přežít několik kol. A to je vlastně vše. Into the Breach jsou v podstatě jakási varianta šachů. Vždycky vidíte následující tah soupeře. Musíte, co nejlépe zhodnotit další tah. Není zapotřebí Veky ničit, někdy stačí posunout nezbedného broučka o políčko vedle. V tom tkví geniální princip hry. Inteligentní insekti útočí na budovy čili zdroje energie. Když vám nezůstane ani jedna čárka, konec hry. Stejně jako v FTL se musíte rozhodnout, zda obětujete pár civilistů a získáte více bonusů do dalšího kola nebo naopak.

K obraně vám poslouží trojice velkých mechů. Ty pilotují lidé se speciálními vlastnostmi. Hra dovoluje i kombinaci mechů v pozdější fázi hry. Kromě sbíraní blesků coby doplnění energie, se snažíte získat také hvězdičky, které mají stejnou funkci jako šrot v FTL. Na trhu však můžete nakupovat až po úplném vítězství na ostrově. Mapy mají rozlohu 8×8, takže případné splnění všech vedlejších úkolů je mnohdy ošidné. Někdy je lepší taktikou vyloženě přežít. Grafické zpracování se mi zdá o něco chudší než u FTL. Stále je ale hra roztomilá, přehledná a ovládání také není vůbec složité. Hlavu si budete lámat jinde, nad dalším tahem. A pak nad tím následujícím. Hudební doprovod si rovněž drží  laťku kvality svého předchůdce.

Možná jsem v úvodu pěl na Subset Games velkou chválu, ale jak vidno, tento tým umí zaujmout. A taky tvrdě dřít, oba zmíněné tituly se neprogramovaly hladce, ba naopak.  Jak FTL tak Into the Breach jsou děsně zábavné hry, které se jen tak neomrzí. Přitom se autorům podařilo je od sebe dostatečně odlišit, aby měla každá z nich jinou hratelnost. Velmi chytlavou hratelnost. A popravdě, už se nemohu dočkat, s čím se vytasí vývojáři příště. Snad šestiletá anabáze vývoje nebude v jejich kanceláři daným pravidlem.