Sherlock Holmes: The Devil’s Daughter – Recenze

Sherlock Holmes: The Devil’s Daughter navazuje na úspěch svého předchůdce a rozehrává nové případy.

20. 6. 2016   Martin Pilous  

Recenzovaná verze: PC

Sherlock Holmes se před nějakou dobou kromě filmových zpracování dočkal i poměrně solidní herní podoby. Konkrétně jde o hru Odkaz Sherlocka Holmese. Ta nás před pár lety příjemně překvapila a nyní se autoři z Frogwares rozhodli skalní fanoušky potěšit a naservírovat jim nové dobrodružství. Jak trailery slibovali, tentokrát půjde o mnohem temnější kousek.

Sherlock s Watsonem jsou zpět!

Pochopitelně se na scénu vrací legendární detektiv Sherlock Holmes spolu se svým věrným kolegou Johnem Watsonem. Tentokrát je příběh poněkud temnějšího rázu, než předchozí díl a na první pohled vypadá i kratší. Nyní jsou k dispozici pouze čtyři velké případy. Nicméně během jejich velkolepého vyšetřování narazíte na spoustu drobností a menších úkolů, díky kterým se vám hra o něco natáhne.

Čtyři příběhy na sebe nenavazují. Sherlock Holmes: The Devil’s Daughter má podivný začátek, jehož význam se dozvíte až později. Vše totiž začíná ve chvíli, kdy po vás malý klučina požaduje pomoc. Zajímavou novinkou je právě i to, že tentokrát se ve hře můžete chopit právě role chlapce a kromě Sherlocka, tak ovládáte i jeho.

Vyšetřování je vždy na prvním místě

Princip hry je úplně stejný, jako tomu bylo před dvěma lety. Opět musíte dobře promýšlet, jakou strategii vyšetřování zvolíte a musíte si hlídat, zda máte veškeré stopy a indicie. Hra vás totiž v klidu nechá případ dokončit po svém, ale je pouze na vás zda se vám podaří jej úspěšně zakončit, či nikoliv. Dokud případ nevyřešíte, tak vlastně nevíte, jakým způsobem to celé dopadne, a to je na hře velmi sympatické.

Hra svou stylizací až neuvěřitelně napodobuje poslední díl Assassina. Se Syndicate by si mohla podat ruku. Sherlock dokonce některé interakce provádí velice podobně. Dojde totiž i na plížení a stealth postup. Londýn je však parádně navržený a dokonale navozuje atmosféru, jakou musela tato metropole před nějakými 250 lety kypět.

Došlo i na novinky

Pochopitelně, že autoři tentokrát chtěli přinést do hratelnosti i pár novinek. Bohužel mi tu chybí trochu lepší pohyb hlavního hrdiny, ale to se u adventury tak nějak dá očekávat. Rozhodně by také neuškodila trochu větší interakce s prostředím, obzvlášť když je tak bohaté na jednotlivé detaily. Nově jsou tu však vyšetřovací prvky, které v prvním díle nebyly, či nebyly tolik rozvinuty.

Sherlock může využívat i převleků a různých úprav na sobě samém. Poměrně zajímavá možnost, jak se nechat hůře identifikovat. Dále je tu také knihovnička, v níž může slavný detektiv hledat různá vodítka a stopy, které mu mohou pomoci s rozluštěním aktuálního případu. Opět také nechybí hrdinný pes Toby. Nechybí také deník, v němž si vedete celé vyšetřování a nově také budete páčit zámky, což není nic, co by mě dvakrát bavilo, ale zpestřuje to samotné vyšetřování.

Tentokrát jsme hru testovali v PC verzi a nutno uznat, že optimalizace je odvedena poměrně dobře. Hra nemá výraznějších chyb a hýbe se poměrně plynule. Jediné co nás občas naštvalo tak byly blikající textury, či popíraná fyzika. Kromě pak jediného pádu hry, vše běží vcelku v pořádku. K tomu si také připočtěte kvalitní české titulky, jimiž se hra pyšní.

Sherlock Holmes: The Devil’s Daughter je velmi kvalitní detektivkou, kterou byste jinde těžko hledali. Autoři splnili svůj závazek vůči fanouškům a naservírovali jim kvalitní pokračování. Pokud by hra byla o něco delší a nabídla poněkud více strhující děj, tak by nebyl problém ji udělit poměrně vysoké číslo, takhle si ale ještě na trochu vyšší hodnocení musí počkat. Nicméně můžu hru směle doporučit každému.

Sherlock Holmes: The Devil’s Daughter obsahuje českou lokalizaci v podobě titulků (platí v případě PC verze)