Zavřít reklamu

Resident Evil 6 – Recenze

Resident Evil 6 má být ultimátním zážitkem v sérii. Jestli tomu tak je se dozvíte v této recenzi.

15. 10. 2012    

Recenzovaná verze: Xbox 360

Resident Evil je v herním světě dlouholetou legendou a stejně jako další série i on se vyvíjí. V dnešní době totiž není stagnace na místě a je tedy nutné do každé novotiny přinést něco inovativního. Toho se Capcom chytl jako čert kříže a snažil se udělat ohromnou díru do světa. Což se mu zejména mediálně a marketingově rozhodně podařilo. Resident Evil 6 měl být revolucí, která sérii posune mnohem dále a nabídne jí v tom nejlepším možném světle (aspekt na nějž jste v předchozích dílech sotva narazily). Po měsících očekávání jsem tedy zasedl a pustil se do vydatné porce, kterou nám Capcom naservíroval. Je Resident Evil 6 tím pravým ořechovým?

Než na tuto otázku odpovím, čeká vás moje nekončící vykecávání o tom, jaká hra vlastně je. Předně se musí uznat, že přinést 3 plnohodnotné kampaně je úctyhodný výkon. Nemluvě o tom, že už v základní hře, bez nutnosti stahování dalšího přídavného obsahu, je implementována dokonce čtvrtá kampaň. Autoři tedy určitě strávili velice dlouhý čas nad přípravou šestého dějství zombie apokalypsy.

Začíná se to celé zamotávat

Děj je tentokrát skutečně monstrózní a to nejen z hlediska samotné délky. Hra vám totiž nabídne poněkud zajímavý styl vyprávění. Vše začíná prologem v němž, ale jak sami poznáte během prvních tří minut se ocitáte někde v pokročilé fázi hry a poté jste událostmi vrženi časově zpět. Příběh totiž není vyprávěn chronologicky, ale skáče sem tam a někdy je trošku obtížné se v něm orientovat. Jako fanoušek LOST jsem tím ale byl poměrně potěšen. Pokud dobře sledujete vývoj příběhu, tak po pár kapitolách se začnete orientovat a vše vám začne zapadat do samotného celku. Pokud jde tedy o scénář jednotlivých scén jsem spokojen, až na jisté aspekty, kterým se budu věnovat v následujících odstavcích.

Leon Scott Kennedy a Helena Harper

Náročným úkolem v Capcomu byl zřejmě i výběr hlavních aktérů. Resident Evil se může pyšnit tím, že má poměrně charismatické postavy, které sem tam zpětně využívá. Tudíž s některými hrdiny jsme se mohli setkat už mnohem dříve. Nejsnazší volbou byl zřejmě Leon Scott Kennedy. Toho většina hráčů pamatuje z grandiózního druhého dílu (byl nováčkem v policejním sboru města Raccoon City) a poté zejména ze čtvrtého dějství, kde se za každou cenu snažil zachránit prezidentovu dceru Ashley. Nebudu nic tajit, sami to dobře víte, obě mise z pohledu Leona byly úspěšné a to nejen ve hře ,ale i u hráčů. Leon je zřejmě nejoblíbenějším charakterem celého univerza a v Resident Evil 6 působí jako agent, který spojí síly s tajnou agentkou Helen Harperovou. Oba jsou obviněni z atentátu na prezidenta a je pouze na nich, zda se jim podaří očistit své jméno a zároveň dokážou zastavit globální katastrofu.

Dějová linka za Leona a Helenu se zřejmě nejvíce podobá tomu na co jsme byli zvyklí v Resident Evil 4 a 5. Temné ulice města, podzemní laboratoře, staré známé (klasické) zombie a poměrně tísnivá a strašidelná atmosféra. Za Leonovu kampaň se Capcom nemusí stydět, jelikož přináší zhruba to, co jsem od ní očekával, bohužel nic víc.

Chris Redfield a Piers Nivans

Druhou kampaň má ve své moci Chris Redfield. Starý známý z Resident Evil 1 a Resident Evil 5. Tentokrát však jeho parťačkou není Sheva Alomar, ale poměrně impulzivní člen jeho komanda, Piers Nivans. Chris je velitelem jedné z jednotek BSAA, která má za úkol sledovat a likvidovat hrozby teroristických útoků, při nichž jsou použity bio-organické zbraně na civilním obyvatelstvu. Chrisova kampaň je také trošku zmatečná, neboť nám jej ukazuje jako trápeného válečného veterána, který svůj žal zahání alkoholem a vzápětí jsme o několik měsíců zpět, kde se svým komandem zabraňuje novému teroristickému činu.

Chrisova kampaň je bohužel výsměch všem fanouškům série. Zde nejde o nic jiného, než čapnout kulomet a vystřílet vše co se hne. Tato kampaň je až přehnaně akční. Jde o prostou střílečku, při níž využíváte i nově systém krytí (mimochodem je příšerný, ale o něm až později). Zde se nesetkáte ani s minimálním pocitem strachu a naopak jste vrženi do tvrdé, pomalu až Gearsy připomínající akce, která vás nutí genocidně vraždit nové nepřátele J’avo. J’avo jsou totiž schopní lepšího myšlení, než klasické zombie a také umí používat palné zbraně, tudíž se stávají hutnějšími soupeři.

Jake Muller a Sherry Birkin

Třetí kampaní je příběh Sherry Birkinové a Jakea Mullera. Sherry je vyslána, aby Jakea přivedla. Ten je totiž jedinou nadějí při bojí s novým C-virem. Jake je totiž imunní a jeho krev je klíčem k úspěchu při výrobě vakcíny. Z předchozí mediální masáže vám určitě neuniklo, že Jake je synem Alberta Weskera, který byl zabit Chrisem Redfieldem v pátém díle. Sherry bylo delší dobu mimo dění v univerzu (byla s Leonem Kennedym a Claire Redfieldovou v Raccoon City, coby mladé děvčátko). V kampani za tyto dva charaktery hraje klíčovou roli Ustanak (jakási parodie na Nemesis z Resident Evil 3).

Třetí kampaň za Jakea, ačkoliv jsem si o ní myslel dle trailerů vše možné překvapila. Jakeovou devízou jsou souboje na blízko. Jeho styl boje je odlišný od předchozích dvou, kteří se primárně drží své palné hračky. Hra za tyto dva charaktery je dost odlišná, jelikož jsou zde pasáže kdy se snažíte nebýt odhaleni. Jake musí tiše likvidovat své protivníky, aby se společně s Sherry dostali kam potřebují a hlavně přežili. Zde je navozen pocit strachu, ale ne z tísnivé atmosféry ale z boje o holý život. Jak jsem již řekl, respektive napsal, Ustanak zde hraje klíčovou roli. Má za úkol zlikvidovat Jakea a zmařit tak možnost spasit svět a nutno uznat, že spíše likviduje jistou část vašich nervů, protože asi tak 10 střetů s ním je dle autorů zoufale málo.

Tak hurá, protáhli jsme se skrz naznačení toho o čem jsou jednotlivé kampaně. Nezmínil jsem Adu Wong, která zde má svou vlastní kampaň a ta se podobá nejvíce Jakeovu tichému postupu, neboť Ada zde má svou zabijáckou kuši. Její cesta je taktéž velmi vydařená a perfektně odhaluje některé drobnosti v příběhu. Jaká je ale celková kampaň v Resident Evil 6? Inu všelijaká. Každá postava je jiná a celkově tu můžete hrát až za 7 charakterů, což nemá obdoby, snad krom her ze série LEGO, kde se jich nedá dopočítat.

Nelogičnost se nám nevyhnula

Jednotlivé kampaně na sebe navazují a určitým způsobem a propojují celkovou linku šestého dílu. Ta je skutečně dost komplikovaná a připravte se na to, že vám sem tam nebude dávat smysl, dokud se nedostanete dále. Některé pasáže si projdete i 2x. Stane se totiž, že se postavy během průchodu hrou setkají a vy tak dostanete onu scénu znovu, ale v podání druhého charakteru. Co je ale smutné je to, že se samotná scéna neodehraje stejně, což je jako pěst na oko. Zcela logicky by se zde totiž mělo stát to samé, ale nikoliv. Ona pasáž se vám přizpůsobí dle toho jakou hlavní postavou právě jste a vše důležité vykonáváte vy. Takže to co předtím heroicky Chris, hra v části za Jakea zcela ignoruje a servíruje vám heroickou scénu s Jakem. Trochu přitažené za vlasy, nemyslíte?

Tím se dostáváme k potížím. Právě tyto podivné nesmyslnosti ovlivňují dojem z výsledného celku. Děj jakoby se místy utápěl sám v sobě, charaktery kolem sebe plácají hláškami, které si vás rozhodně nezískají a některé scény se recyklují, tudíž je opakujete z jiného pohledu. Trochu to zabíjí celkový dojem a díky tomu v podstatě se dá říci, že některé jednotlivé kapitoly jsou tu zcela zbytečně a tím přichází zásadní potíž v sérii. Poprvé když jsem hrál nějakou hru z univerza Resident Evil, nudil jsem se. Skutečně v některých pasážích jsem se nudil a přál jsem si, abych už se dostal konečně dále a začalo se dít něco jiného. (Nepočítám Resident Evil: Operation Raccoon City, nešlo o plnohodnotný díl – rozuměj s číslovkou na konci, tudíž jej v tomto porovnání ignoruji).

Hra určitými nelogičnostmi a bohužel zamotává jedno přes druhé. Umbrella je nahrazena Neo-Umbrellou, T-Virus už je zřejmě zastaralý, tak tam hodíme C-Virus. Zombie už je prošlé zboží, tak tam hodíme J’avo a nezapomeňme, že za každým rohem musí být nějaká interaktivní videosekvence. Není totiž vůbec nic špatného na tom, když si každou chvilku ukroutíme prsty a zlikvidujeme sem tam nějaký ten analog. Tohle jako velmi špatný vtip a Capcom mě tím doslova znavil. Každou chvilku vás hra dostane do situace, kdy je nutné velice, velice afektovaně mačkat zběsile nějaké příslušné tlačítko, či kroutit analogem jako idiot. Jenže těchto sekvencí je příliš mnoho a až děsivě to hraje na vaše nervy a vaší trpělivost. Ta však přetekla již s třetím kroucením během 5 minut. Těžko říct, kde tuhle absolutní kravinu Capcom okoukal, ale zřejmě si autoři mysleli kdovíjak to není cool. A můžu říct, že ne není!

Chybí důraz na prostředí

Další věc kterou nelze pochválit je fakt, že Capcom se tentokrát pustil do něčeho, co bylo v předchozích dílech nemyslitelné. Tentokrát se lokace střídají jako na běžícím pásu a tak nějak se nevěnuje prostředí. Zřejmě i díky tomu ve hře chybí dostatečný pocit strachu. Veškeré cesty jsou uzavřené, takže ani větší variability, co se výběru cesty týče, se nedočkáte. Je jasně daný koridor a z toho se nedá uhnout. Jen výjimečně a opravdu jen kousíček. Zkrátka jste vždy někde uzavření a v dané lokaci se pohybujete. Jakmile vše vystřílíte, tak se přesunete do další pasáže. Co je alespoň pozitivní, tak rozhodně to, že se dočkáte minima loadů. Hra jede plynule v kuse a jen sem tam je nějaká větší část přerušena načítáním.

Naprosto šíleně je vyřešen interface. Za každou postavu je odlišný a zejména u Chrise je dosti pomalý a otravný. Pokud jde o inventář, příliš místa v něm není a problém je v tom, že ani není třeba do něj nějak zvlášť nahlížet. V předchozích dílech jste museli trochu taktizovat. Bylo nutné rozhodnout o tom, zda si vezmete raději zásobník navíc nebo léčivý sprej. Zde tohle odpadá, protože Resident Evil 6 vám na každém rohu nabízí nějaký nový předmět. Ať jsou to náboje, nebo léčivý sprej, či uzdravovací květina. Ano, tenhle prvek zůstal zachován. Sbíráte červené a zelené rostlinky z nichž si kombinujete uzdravovací pilulky. U těch je alespoň pozitivní, že si je můžete dát na rychlou volbu a nejste nuceni během boje lézt do inventáře.

Během hry kromě klasických předmětů sbíráte i zkušenostní body. Capcom se trochu inspiroval u konkurenčního žánru RPG her a bere si pár drobných prvků. Postavy totiž můžete vylepšovat za nasbírané body. Ty pak investujete ve speciálním menu, čímž odemknete další schopnosti a nebo vyšší účinnost nějaké již vlastněné specializace. Velice důležité je to, že schopnosti máte vždy nastavené jen 3 aktivní, více vám hra nedovolí. Nechybí zde samozřejmě ani sběr zvláštních předmětů a emblémů.

Mozek se příliš nezapotí

Veliké zklamání přišlo, jakmile došlo na puzzly. Tradiční hádanky, na které jsme v Resident Evil univerzu mohli narazit jsou pryč. Vše je naprosto triviální a ani jedna hádanka vám nezabere déle než 5 minut, a to jen proto, že se ani rychleji zvládnout nedá. Přiznám se, že mi to ve hře velmi chybělo a je mi poměrně dost líto, že tomu Capcom nevěnoval více prostoru.

Teď přichází zásadní věc. Resident Evil 6 je akční hra. Ale až příliš akční. Při některých scénách by zbledl i Nathan Drake a celá grupa Expendables proti tomu působí jako když popíjí anglický čaj o páté. Resident Evil 6 se vám snaží naservírovat tu nejakčnější podívanou v celé sérii, což se mu ale dvakrát nedaří. Je totiž dost smutné, že téměř vše musí vybuchnout. Někdy to působí až docela úsměvně a někdy jen kroutíte hlavou a nevěříte tomu, co na obrazovce probíhá.

Arzenál zbraní nezklame, řekl bych, že u některých postav je jich až přehršel. Ve hře je i spousta granátů, smutné je jen to, že nemají velkého využití. Co ale hodně zklame přívržence Resident Evil, tak to jsou bossové. Co se týče provedení, tak to rozhodně ne, to bych autorům křivdil, bossové vypadají skvěle, jenže je tu něco jiného, co je dost táhne k zemi. Je to jejich četnost. Mě osobně přijde, že jich je ve hře až příliš a navíc se dost opakují. U některých potvor totiž ačkoliv je utopíte, rozsekáte, upálíte, odpálíte a už ani nevím co ještě, tak stejně je za chvíli zpět. Působí to opravdu úsměvně a potom už je to doslova únavné. Bohužel většina soubojů je pouze o tom, abyste do nepřítele nasypali co nejvíce olova, granátů a odpálili u nich pár dálkově řízených bomb. Ostatně mozek ve hře příliš nezapojíte.

Těší mě J’avo!

Pokud jde o nepřátele, jejich design nemá chybu a pokud jde o rozmanitost, tak se dočkáte jak klasických zombií, tak J’avo, ještěrů, hadů a mnoho dalšího. Potíž je jen v tom, že když se řekne Resident Evil 6, většinou se mi vybaví armáda vyhladovělých, okousaných, sotva se šourajících zombií. Jenže zde je takových pomálu a jsou v podstatě jen v první části Leonovi kampaně. Poté se ze hry v podstatě vytratí a nastupují J’avo, kteří mě vážně nudí. Je to jako bojovat proti běžným vojákům, jen s jinou vizáží.

Původně jsem byl proti, když jsem viděl, že autoři použili opět ten samý engine, co byl použit už v Resident Evil 5. Nicméně, jak se nakonec ukázalo, není to tak zlé. Na optimalizaci se zapracovalo velmi vydatně a Resident Evil 6 je graficky poměrně daleko, ale jen v něčem. Musím říct, že modely postav, zejména hlavních jsou skvělé. Už dlouho jsem neviděl vypiplanější charaktery. Každý detail je perfektně zpracován a některé efekty zanechávají velký dojem. Parádní jsou efekty, když je některá z postav namočená. Naprostým kontrastem jsou ale honičky. Například když Jake a Sherry uhání na motorce, tak je věnována minimální pozornost okolí. Působí neskutečně odporně a doslova se dá říct že po stranách je pouze černá plocha, která mě neskutečně vytáčí a působí to jako nějaké retro o dobrých 10 let zpět. Co by se dalo ale jednoznačně vytknout, tak rozhodně to, že i když jsou postavy brilantně udělané, tak není důvod s nimi zabírat téměř třetinu obrazu. Kamera je tedy trochu nešťastně vyřešena a problém je v tom, že občas zlobí tak, že v podstatě nevíte co se kolem děje.

Naprosto otřesnou záležitostí je krycí systém. Když se totiž chcete krýt musíte držet zadní tlačítko pro míření a k němu stisknout tlačítko pro akci. To je naprosto boží v situacích, kdy potřebujete provést rychlou akci a místo toho aby se tak stalo, tak se vám postava připlácne k nejbližší překážce. Je to naprosto neefektivní a deprimující. Nesmím zapomenout zmínit, že poprvé v sérii můžete chodit i při střelbě i když to také není kdovíjaká super featurka. Podivný je i systém navádění. Občas vám ukazuje cíl zcela přesně, ale občas se motáte poněkud jinde než byste měli, protože vás hra navádí do jiného bodu.

Tvůrci nevyužili motion-capture a občas je to znát. Postavy se někdy pohybují trochu divně a zejména běh do schodů je katastrofou. Postavy se totiž na schodech zaškubávají, když se je snaží vyběhnout rychle. Kontrastem vůči pohybům je ale mimika postav. Ta i přesto že nebyla nahrávána, tak je poměrně dobře synchronizována s dabingem postav a působí věrohodně.

Smutná je ale AI. Co se týče vašich spolubojovníků, tam by to i v celku šlo, až na mírně škobrtnutí, kdy se například zastaví a neví co dál nebo se zaseknou o nějakou překážku. Jenže někteří nepřátelé jsou skutečně tupí a hrnou se na vás v zástupech, zejména zombie. Těm se zřejmě Capcom rozhodl dát vale a téměř se jim nevěnoval, takže palec dolů a ten druhý taky.

Perfektní je hra po zvukové stránce, dabing je naprosto bezchybný, jen mu občas ubližují poněkud prázdné dialogy. Zvuky okolí a postranní efekty taktéž na jedničku. V tomto ohledu si Resident Evil 6 ponechal vysoký standard. Dá se říci, že i samotný hudební doprovod poměrně dobře souvisí s aktuálním děním na obrazovce.

Pojďme na to online

Resident Evil 6 má kromě hlavní kampaně, respektive kampaní i možnost kooperativního hraní. To se samozřejmě také týká kampaně, neboť se do ní pustíte s online kolegou. V kooperaci je hra podstatně zajímavější a nabírá trochu jiný rozměr. Procházíte kampaň s kolegou který přemýšlí a hlavně se zbytečně nezpožďuje a nezasekává. Hra nabízí i možnost, že váš kamarád čapne druhý ovladač a hra lze hrát kooperativně na jedné konzoli. Jenže split-screen zde působí, jako kdyby s ním Capcom dosud neměl zkušenosti. Obrazovka se nedělí klasicky, ale do jednoho rohu vám hodí okénko a do druhého napříč druhé. Tím je spousta obrazovky nevyužitá a trochu to ztrácí smysl, ale co se dá dělat.

Novým režimem je Agent Hunt. Zde se zhostíte role jednoho z vašich nepřátel. Výběr je tu široký – zombie, zmutovaní psi, J’avo a další. Vaším primárním úkolem je zabít hlavního hrdinu, kterého ovládá živí hráč jinde ve světě. Máte totiž možnost se připojit k někomu jinému a zlikvidovat jej. Jenže není to tak snadné. Ostatně pokud jste obyčejný zombie, tak se vám těžko bude bojovat tváří v tvář proti Chrisovu kulometu. Zajímavější varianta je ale ta, když se v jedné hře setká hodně hráčů najednou. Tudíž celý houf zombií nebo J’avo může být ovládán živými hráči.

Poslední věc která vás v základu čeká je mód Mercenaries. Zde je vaším úkolem se co nejdéle udržet proti návalu nepřátel a že jich pak bude požehnaně. Bohužel tento mód je zatím hratelný jen na třech mapách. Časem díky DLC se dočkáme přídavného obsahu.

Strach je pryč

Resident Evil 6 je zvláštní. Je to i není Resident Evil. Dlouho už jsem tu neměl hru u které bych si nebyl jistý jaké hodnocení zvolit. Hra samotná není až tak špatná, ale na tak velký titul z něj dost čiší jakási lacinost a dokonce občas jsem měl ten dojem, že by autoři potřebovali více času. Obsahu je ve hře skutečně hodně a je zajímavé, že si vás udrží až do konce. Příběh jako celek působí skvěle, ale má své nelogičnosti a tupá místa. Chybí památné momenty, které mě tak těšily dříve.  Zřejmě to kazí i fakt, že globální katastrofa je přeci jen už obří klišé a přiznám se, že nevím o čem by měl být Resident Evil 7, ale s čistým štítem mohu říct, že zhruba za tři roky ho tu budeme hodnotit.

Nyní je ale čas na zhodnocení Resident Evil 6. Šestý díl není pro fanoušky tím pravým ořechovým. Věřím, že noví hráči budou spokojeni. Hra v jádru není špatná, ale negativ je hodně. Nicméně jako oddychový titul na delší dobu je Resident Evil 6 tím pravým a dá se říct, že stále je to posun někam dál v celkovém univerzu. Příště to ale bude chtít více snahy a neexperimentovat tolik.

Klady

- herní doba
- slušné kampaně
- návrat starých známých

Zápory

- chybí atmosféra
- mnoho quicktime eventů
- odfláknuté prostředí
- příliš akční

Hodnocení: 67%