Zavřít reklamu

Karateka – Recenze

Mechnerova „prvorozená dcera“ je už sice starší, ale přesto neztratila nic ze svého půvabu. Taková je Karateka.

17. 12. 2012    

Japonsko je krásná země. Pokud pomineme častá zemětřesení, jídelníček složený většinou z ryb a mořských plodů, roboty na každém kroku a tvrdou pracovní i osobní morálku, můžeme si vychutnat úžasnou přírodu, příjemné lidi, bezpočet šanonů naplněné až po okraj naučnými listy starých mistrů a mnoho dalšího. A také se můžeme v lokálním klubu přiučit karate. Je to prastaré umění boje z bezprostřední blízkosti, které posiluje svaly i nitro. A asi je vám jasné, jaký záměr má hra Karateka.

Slzy nad šálkem saké

Vždy začínám analyzovat jednotlivé hry v určitém pořadí. Rád bych Karateku ohodnotil nejprve z audiovizuálního hlediska. To je totiž to první, čeho si všimnete. Špatně se mi hledají ta správná slova. Jak to popsat. Dokonalost? Absolutní vrchol designového cítění? Sofistikovaná receptura kouzelného světa? Možná, že všechna tato přirovnání trefně popíšou, co uvidíte. Teplé barvy, jednoduché, a přitom nebezpečně smyslné postavy, které jakoby fungovaly samostatně, bez přičinění jiných nebo něčeho. I obyčejný třpyt vodní hladiny, či dřevěné došky rozradostní srdce. Jedinečná architektura jde ruku v ruce s hudebním doprovodem, který evokuje k celkovému zastavení času, abyste uhranutě bloumali, tetelili se nad tím, že něco takového může vůbec existovat. Udiveně zíráte na žár, který vysílá ranní slunce, na lekníny, které se cudně růžoví v jezírku, na každý lístek, jenž vítr v mžiku tyransky ukořistí. A přesto budete chtě nechtě vytrženi z transu, protože bubnování vám poví, že je čas jít dál.

Neodpustil jsem si tuto poetickou pasáž, protože přesně taková Karateka je. Jednoduchá, leč tak působivá, jako by ji vytvořil dávný rukopisec. Teď už se ale plynně dostaneme k hlavnímu příběhu. Záchrana princezny. Pravé lásky, která byla unesena chtivým králem a jeho nohsledy. Vy se vžijete do role udatného hrdiny. Jenže pohádkový příběh nemusí zdaleka skončit happy endem. Pokud váš rek padne, nastoupí bránit princezninu čest plešatý buddhistický svatý muž. Trojičku uzavírá dřevorubec s vizáží pandy přejídající se bambusem. Konec hry se tedy může třikrát změnit. Záleží na tom, s kým tuto bojovou túru absolvujete.

Na můj povel mu vyraž zuby

Abyste mohli na konci princeznu Mariko políbit, musíte porazit několik nepříjemných bojovníků – a taky pár bossů. Epesní boj v paláci s králem Akumou se tedy prozatím odkládá. Se samurajskou pečlivostí musíte naplánovat útoky. Vzorec je obligátní. Oni utočí, vy se kryjete. A znova. Jen dejte pozor, abyste se nenechali zbytečně vyprovokovat, protože zdraví je pomálu, a plastový kryt v ústech taky nevlastníte. Časem si nahrabete dostatek bodů. Ty slouží na reinkarnaci posledního z hrdinů.

Nepřátelé často mění svou taktiku boje, vy si ale můžete jejich styl rychle nastudovat a přizpůsobit se. Každý z trojice vyvolených má trochu jiné chvaty na umravnění. Pokud by to nestačilo, můžete využít brutální sadu úderů, které snadno a rychle ochromí váš protějšek. Nebojte se ale přehnaného násilí. Praskání kostí ani tratoliště složené z hemoglobinu tu nenajdete. Občas na vás přiletí ochočený dravec krále Akumy.

Ovládání hrdinů je naprosto jednoduché. Vystačíte si s tlačítky pro pohyb, pro výkryt, kop a úder. Nebudete mít bolavé ruce jako jinde. Horlivost na způsob Mortal Kombat zde není. Vaše cesta vám zabere okolo půl hodinky na jedno dohrání. Překonávat vlastní rekord v čase nebo předešlý počet bodového ohodnocení není zcela ono, a asi vás nebude motivovat jiné zakončení ve videoukázce. Nenajdete tu skrytý obsah ani možnost zahrát si proti přátelům. Tohle je jasné sólo.

Karateka si v moderním zpracování zanechala pořádný kus své exotické identity. Ovšem ani odzbrojující šarm nedokáže zamaskovat nedostatky. Až tuto túru dokončíte, nebudete mít důvod si ji zopakovat. Hra se navíc soustředila jen na kampaň pro jednoho hráče. To jsou ale mínusy zcela titěrné, protože Karateka dokáže zapnout všechny sféry vašeho vlastního libida jako máloco. A ten pocit je fantastický.

Klady

- Jedinečná grafická i hudební extáze
- Plynulá hratelnost
- Účelné ovládání

Zápory

- Linearita
- Hra neskrývá po dohrání nic navíc

Hodnocení: 75%