DOOM – Recenze

Král FPS žánru se po dlouhé době vrací na scénu, ale dosedne opět na trůn? DOOM je zpět!

21. 6. 2016   Vytukej - Redakce  

Recenzovaná verze: PlayStation 4

Studio iD Software se konečně po letech rozhodlo oživit, dnes již legendární herní značku DOOM, kterou zná asi každý příznivec akčních her. První díl série spatřil světlo světa již v roce 1993, což už je nějaký ten pátek. Jenomže za ta léta se stal naprostým fenoménem a jednou z nejslavnějších her všech dob. Dodnes má silnou komunitu, která ho neustále vylepšuje. Tak to byla menší lekce z historie a teď se posuňme trochu dopředu. Doposud poslední díl DOOM 3 vyšel v roce 2004 a opět bodoval, i přes to, že se ubíral trochu jiným, více hororovým směrem než jeho předchůdci. A po dlouhých 12 letech netrpělivého čekání a nepovedených restartech nám id Software naservírovalo nový DOOM v jeho původní podobě, což v dnešní době je poměrně odvážný pokus.

Jak jsem již zmínil, hra se vrátila ke svým kořenům. A hned od prvního momentu je to sakra znát. DOOM nikdy nestavěl  na kdovíjak propracovaném příběhu, nýbrž na jednoduché zápletce, která vás nutí jen kosit vše, co vám zkříží cestu. Příběh takřka nestojí za zmínku. Takže ve zkratce: na Zemi začaly docházet suroviny, a tak se lidstvo rozhodlo začít těžit na Marsu a zároveň s těžbou rozjelo nějaký ten výzkum, který nečekaně otevřel brány pekla, které začaly chrlit jednoho démona za druhým. V tuto chvíli na řadu přichází hlavní hrdina, jehož posláním je zachránit lidstvo a poslat novou hrozbu tam, kam patří. Jak originální.

Jako za starých časů

Hra si od samého začátku udržuje tempo, v podstatě jen jdete a kosíte jednoho démonického parchanta za druhým a tak dále, a tak dále. Pořád a stále to samé dokola. Takže stereotyp se dostaví velice brzy. Ano, pocit ze střelby je skvělý, naprosto jednoduchý a svěží. Ostatně jako ve všech hrách od id Software. Ale to je dnes již trochu málo. Fanoušci zcela jistě ocení zachovaný systém životů. Naopak inovací jsou brutální údery z blízka, které značně oživují a zpestřují hratelnost. Není nad to trhat nepřátele na kusy, a to doslova! Za každé takovéto oddělání démona získáváte životy, kterých je občas nedostatek.

Při hraní narazíte na hromadu graficky vypiplaných démonů, na některé pro sérii DOOM již dnes ikonických, tak i zcela nových. Vždy čelíte několikanásobné přesile. Nepřátelé nejsou zrovna nejgeniálnější myslitelé, ale díky své početní převaze vás snadno dostanou do kolen. Jste pod neustálým tlakem ze všech stran, takže nejlepší strategií je být pořád v pohybu a střílet po všem, co se hne. Po chvíli totiž zjistíte, že hra je i na střední obtížnost prakticky větší výzvou, než Call of Duty na veterána. Level design také pokročil, lokace jsou hezčí, rozmanitější a perfektně stavěné pro rychlou akci. Nabízejí vám hned několik možností k útočení a sem tam v některém temném koutě se schovávají různá vylepšení a sběratelské předměty.

Výběr z širokého arzenálu a projektilů

Co se týče zbraňového arzenálu, ten nezklamal. Nabízí širokou škálu zbraní od ikonické dvouhlavňové brokovnice, přes kulomety, raketomet, pulsní pušky až po legendární motorovou pilu, která dokáže nadělat pořádnou paseku. Nyní však má omezený počet použití, ale když s ní rozřežete protivníka, vypadne z něj hromada nábojů do všech zbraní ve vašem inventáři. Nechybí samozřejmě ani možnost vylepšování jednotlivých zbraní za použití nasbíraných bodů. Pro každou zbraň je také k dispozici nějaká ta modifikace, kdy například zmáčknutím jednoho tlačítka uděláte z brokovnice efektivní granátomet. Vskutku šikovná věcička, která vám několikrát zachrání zadek na poslední chvíli. Vylepšování se dočkal i hlavní protagonista, více munice, větší zdraví, to jsou jen základní prvky, které jdou rozšířit. Také můžete své postavě přiřadit různé perky, které získáváte za vyhrané runy z všelijakých výzev, na které narážíte postupem hry.

Singleplayerová část toho nabízí poměrně hodně. Například úctyhodnou herní dobu. Nový DOOM má 13 kapitol a celková herní doba se vyšplhá minimálně na takových 12 hodin při prvním hraní. Hra si sice drží stále své nadupané tempo a neustále před vás hází víc a víc nepřátel, to je super, ale jen do určité doby. Bohužel už v půlce hry mě to značně omrzelo a chvílemi jsem se až doslova nudil. A o znovuhratelnosti ani nemluvě, není zrovna moc důvodů proč rozehrávat hru znovu. Škoda, zpočátku to vypadalo opravdu nadějně, ale i tak jde o povedenou FPS akci a zarytí fandové a nenároční hráči jí budou milovat, o tom žádná. Co se týče hry pro jednoho hráče, jedná se v celku o povedený kousek.

Multiplayer není zrovna dvakrát sofistikovaný. Také sází na rychlou akci, sbírání všelijakých itemů a boostů. Jedinou zajímavostí je možnost přeměny na démona, čímž získáváte převahu na bojišti. Na výběr pak máte z pár týmových módů jako Team Deathmatch, Soul Harvest či Domination. Co je naprosto nepochopitelné, je absence nejklasičtějšího módu Deatchmatch. Levelování postavy také nepřináší nic nového, postupně se vám odemykají nové předměty, barvy a gesta, díky nimž si můžete postavu přizpůsobit obrazu svému.

Editor přidává na obsahu

Hra nabízí ještě třetí část nazvanou SnapMap, která má v sobě určitý potenciál. Jedná se o velice komplexní editor, ve kterém si můžete vytvářet vlastní multiplayeové mapy, singleplayerové úrovně, módy a takřka vše, co vás napadne a poté své výtvory dále sdílet s ostatními hráči z celého světa. Práce s editorem je vcelku jednoduchá, ale počítejte, že nějaké složitější výtvory zaberou hodiny. Zatím však většina nedosahuje vysokých kvalit, ale s tím se ze začátku musí počítat. Uvidíme, co všechno se dá s editorem SnapMap vykouzlit.

Největší změnou prošlo za ta dlouhá léta technické zpracování. Grafika je vskutku povedená a detailní, všechny textury jsou ve vysokém rozlišení a celkový dojem pak umocňuje to, že hra běží na 60 snímcích za vteřinu. Hudební doprovod je fenomenální, hra vám pouští pořádně nabušené rockové songy, které vám pumpují adrenalin do žil. To si rozhodně necháme líbit, že?

id Software nám naservírovalo slušnou porci akce, která ale v multiplayeru hodně pokulhává. Singleplayer je primárně taková old schoolovka s několika novými triky, multiplayer si hodně bere z moderní konkurence, zapomínaje na své kořeny a nepřináší žádnou inovaci, čímž se po chvíli stává nudným a nezáživným. SnapMap editor pak přináší možnost vlastní tvorby, čímž je rozhodně přínosným prvkem do hry. Tak bohužel, pokus to byl dobrý, ale letos to DOOMu na trůn stačit nebude. Možná příště, tedy jestli nějaké příště ještě bude.

DOOM nenabízí žádnou formu české lokalizace