Sacred 3 – Recenze
Legendární Sacred 3 se vrací. Patří ale ještě mezi elitu RPG žánru?
17. 8. 2014 Martin Pilous
Recenzovaná verze: PC
Už delší dobu čekáme na příchod nějakého slušnějšího RPG. Naposledy jsme se v podobném duchu bavili snad jen u konzolového Diabla 3, které se brzy objeví i na next-genu. Sacred 3 se snaží jít ve šlépějích těchto legend a svých předchůdců, jenže přihazuje i „originální“ prvky které mu značně ubližují. Vyplatil se tedy návrat populární RPG značky?
Uklikej se k smrti
Ihned na samém začátku můžeme s klidným svědomím prohlásit že Sacred 3 nelze označit za klasické RPG a ani za jakýkoliv hybrid, tomuto žánru se jakkoliv podobající. Sacred 3 je totiž velice průměrná akční hra, kde se chopíte některé z dostupných postav a tlučete je hlava nehlava. Nutno říct, že takto jsme si to vážně nepředstavovali a na následujících řádcích se dozvíte proč.
Nejprve si povíme něco málo o zasazení a příběhu celé hry. Vše se odehrává ve fiktivním fantasy světě Ancaria. Asi nemá smysl příliš mluvit o tom, že mu hrozí velké nebezpečí v podobě kompletního zničení. Zničením vyhrožuje z pomsty mocný elf Zan, který má pocit, že poté co si dupne, tak se mu celá Ancaria složí k nohám. Tak tomu však není i přesto že ukradne mocný artefakt. Ve chvíli kdy je konečně artefakt ukraden se místní strážci rozhodnou že je načase konat. Vy si tedy vybere jednoho ze čtyř dostupných (dva muži a dvě ženy) a vyrazíte na dlouhé tažení.
Dokola to samé
Hra toho vlastně v samotném základu hratelnosti příliš nenabízí. Běháte z lokace do lokace, přitom zmydlíte každého koho potkáte, což se skládá pouze z možnosti nepřítele povalit na zem anebo jej seknout. Vždy se tedy prosekáte k nějakému questu, který je buďto příběhový (hurá nějaká ta animace navíc) či jen nedůležitý, vedlejší z kterého máte nějaké ty věci navíc. Sem tam se vám do cesty kromě hnusných špinavých orků postaví také nějaké silnější monstrum, které zkrátka musíte ubít a už si to zase štrádujete vesele dále. Upřímně, hra je opravdu nudná a jen těžko se vám k ní budete chtít vracet.
Hra se sice tváří jako RPG, ale jak bylo již výše naznačeno, jediné co v rámci RPG zde můžete uplatnit je možnost upgradovat vaše zbraně a levelování postavy je víceméně automatické, takže toho ve výsledku můžete velice málo. Nicméně to opravdu stačí. Protože pak zase přiběhnete jinak a tam bušíte do levého tlačítka, sem tam do pravého a pak už zase běžíte dále. Ostatně hra ani není příliš těžká. Časem ještě zjistíte že všichni nepřátelé jsou si podobní jako vejce vejci. Tím není myšleno designově. Přece jen něčím se lišit musí, takže narazíte na různé druhy, ale vesměs se všichni chovají téměř totožně.
Alespoň to slušně vypadá
Graficky na tom hra není příliš zle, alespoň ne tak jako v jiných ohledech. I přesto že ve hře spousta věcí nefunguje jak má, tak proti grafickému zpracování nemáme větších výhrad. Přijde nám dokonce lepší než u Diabla 3 a jiných her. Pochopitelně co se stejného žánru týče. Nasvětlovaní a detaily postav jsou opravdu slušné. Trochu problém je však s nahodilými bugy, jež jsou převážně technického rázu. Pokud jde o zvuky, tak také nemáme větších výhrad. Autoři se s tímhle poprali na jedničku a dokonce jsou tu velice slušné rozhovory mezi postavami. Možná že na jednu stranu zde chybí čeština, která by dopomohla mladšímu publiku k pochopení jednotlivých vtípků.
I když je ve hře primárně využívána myš s klávesnicí už na začátku doporučujeme připojit gamepad, jelikož se jinak budete zbytečně trápit a vaši myš zřejmě popravíte tím neustálým klikáním. Jelikož nestojíme o ztuhlé a křečovité prsty, včetně karpálního tunelu, myš jsme ihned odpojili a nahradili ji gamepadem.
Multiplayer vládne
Pochopitelně je zde i kooperativní hra, kdy můžete pozvat až 3 další hráče a hrát hru společně. Případně je tu i možnost kooperace na jednom počítači, kdy si můžete zahrát kampaň ve dvou. Zábava se tím jednoznačně stupňuje a dá se tedy doporučit hru hrát spíše ve větším počtu, kdy to má větší smysl a lépe se zabavíte.
Sacred 3 je někde přímo uprostřed. Není to vyloženě špatná hra, ale také nic k čemu bychom se museli ještě někdy vracet. Po pár desítek minut si budete říkat že to není ono a po dvou hodinách už toho budete mít dost. Paradoxně, hra má někde kolem 10 hodin a tak není zrovna snadné ji dokončit už jen kvůli tomu že vás zkrátka bavit nebude. To je její hlavní problém. Pokud však máte několik volných večerů, tak se hrou možná průběžně prokoušete. Za aktuální cenu však hra k pořízení příliš nestojí.