Risen 3: Titan Lords – Recenze
Piranha Bytes nám naposledi servírují sérii Risen, ale stojí Risen 3: Titan Lords ještě za to?
29. 8. 2014 Martin Pilous
Recenzovaná verze: Playstation 3
Ačkoliv již zářné doby her Gothic jsou již dávno pryč, i tak se stále v herním světě drží odkaz těchto RPG skvostů. Gothic 2 byl úchvatnou hrou, ale na její preciznost se navázat nepodařilo. Po rozpadu hlavních dvou studií došlo ke stvoření další série a to Risen. Ta se nyní po pěti letech vývoje uzavírá a malý německý celek, tak přináší finální zážitek.
Klišé alá příběh
Risen 3: Titan Lords mě upřímně navnadil z dostupných materiálů před vydáním. Prvotní screeny poukazovaly na temnější atmosféru a návrat k evropskému typu lesů. Jenže zdání klame. Staré dobré Gothicovské lesy, luhy a háje jsou ty tam. V Piranha Bytes jsou buďto financování rumem značky Morgan, anebo milují Piráty z Karibiku, či se jim příliš zalíbil Assassins Creed IV: Black Flag. I přes veškeré výtky fanoušků se autoři rozhodli pirátskou tématiku ponechat jako hlavní stěžeň hry.
Příběh je klasická tupost v RPG žánru. Nejde o nic menšího, než že svět pohlcuje blíže nespecifikovaná temnota, která zničí vše co jí přijde do cesty a jediný kdo to může zastavit je hlavní hrdina hry. Ten však překvapivě umírá hned na samotném začátku, aby jej extrémně ukecaný šaman mohl přivolat zpět a mohl vám dělat ocásek. Tím začíná vaše rozsáhlá pouť za znovuzískáním duše. Možná jste toho názoru, že u Dark Souls jsem tomuto příběhu vzdával hold a zde nic a je tomu skutečně tak. Jenže ono je to stejné jako srovnávat jablka a hrušky.
Ostrovy, ostrovy a zase ostrovy
Risen 3: Titan Lords tvrdě staví na základech svého předchůdce. Některé lokace jsou téměř totožné, jen s drobnými obměnami. Celá mapa je sestavena z různých ostrůvků, které pak tvoří celek. Vy mezi nimi cestujete sem tam a je čistě na vás, kam se vydáte napřed a kam později. Hra vás nijak nelimituje. Akorát každý z ostrovů má určitý limit kam vás nechá doplavat a místy narazíte na potvory, přes které se neprosekáte ani kdybyste se uklikali. Je to víceméně logické a nelogické zároveň. Ačkoliv to působí jako pěst na oko, je nutné aby vás autoři udrželi v určitých mezích.
Co mi vadilo asi úplně nejvíc tak to jsou souboje. Ty jsou velmi nevyvážené a nedotažené. Spousta potvor se nedá porazit proto, abyste se nedostali dál. Dále je tu problém ten, že mnoho nepřátel je při útoku extrémně rychlých a tím pádem nemáte možnost útočit, ale pouze se krýt. Do toho všeho je tu bláznivý šaman, který se snaží vše napravit tím, že občas také zaútočí a případně vás v krizi oživí.
S mečem se moc neoženeš
Boj je ale celkově velmi tupý. Vaše postava umí jen to, že sem tam udělá výpad, poté vykryje spoustu úderů a pokusí se znovu zaútočit, což se jí často již nepodaří. Výjimkou je „úžasné“ zmatení nepřítele, kdy uskočíte do strany pomocí kotoulu. V tu chvíli není zmaten jen váš nepřítel, ale i vy, jelikož se rozhodí pohled. Pokud jde o vaše protivníky, tak ti jsou jak lidští tak i zvířecí. Lidští, v podobě pirátů však i v případě že byli napadeni, jsou poté co je rozsekáte na kousky, naprosto v pohodě a nechají vás na pokoji. Tyto chyby vás tedy nestojí vůbec nic.
Hra má i levelovací systém, který funguje tak nějak sám a vy jen rozřazujete jednotlivé dovednostní body do kategorií. Kromě toho také měníte vybavení vašeho hrdiny a volíte nové zbraně. Těch je poměrně dost, akorát zpočátku se nemáte téměř na co spolehnout, jelikož prvotní zbraně jsou dosti nespolehlivé a slabé. Hodně totiž závisí na vaší volbě kam a kdy se vydáte.
Ohledně technického zpracování je to na pováženou. Ona už dvojka nebyla graficky zrovna tím nejvyšším kalibrem, ale splnila své účely. Risen 3 však nikam nepokročil, krom toho že změnil prostředí. Postavy jsou strohé, pravdou je že téměř každá žena, která zde vystupuje je podobná Patty. Pokud jde o mimiku, tak ta zde téměř neexistuje. Bohužel hra má těžké problémy technického rázu. Lokace se postupně dočítají, objekty se objevují znenadání a působí to poněkud trapně. Nehledě na totální záškuby hry ve chvíli kdy je automaticky ukládána. I to se dá ale přestát a mnohé věci hře odpustíte, protože je pravdou že rozhovory nejsou úplně špatné a sem tam se objeví i skutečně dobrý humor. Pokud jde o zvuky, tak ty jsou na svém standardu.
Risen 3: Titan Lords není špatnou hrou, ale ani vyloženě dobrou. Je to čistý RPG průměr, který dokáže pobavit na dlouhé hodiny. I přes své kvality je nutné z hlediska konkurence se uchýlit k nižšímu hodnocení, ale na poměry série se jedná opravdu o nejlepší díl trilogie. Škoda že se autoři nerozhodli použít více změn, které by hratelnosti pomohli. Takhle dostáváme standard, který však v některých okamžicích a herních mechanismech vyzní dosti vyčpěle.