Lightning Returns: Final Fantasy XIII – Recenze

Lightning Returns: Final Fantasy XIII je ukončením další trilogie z univerza. Zvládla to Lightning i napotřetí?

22. 4. 2014   Martin Pilous  

Recenzovaná verze: Playstation 3

Pro některé je Final Fantasy série, která nemá v herním světě obdoby a pro některé je to jen další z řady animovaných japonských blbostí. Není ale pochyb o tom, že se jedná o velice kvalitní sérii, která nicméně poněkud ztrácí dech zároveň s tím, kolik dílů vlastně produkuje. V poslední době se totiž Square Enix div nepřetrhne, aby ročně nevyšlo několik titulů z tohoto univerza. Ostatně máme tady právě recenzovaný Lightning Returns: Final Fantasy XIII a také nyní vyšlý HD remake Final Fantasy X a X-2. Nemluvě o tom, že buďto ještě letos, nebo příští rok nás čeká Final Fantasy XV pro PS4.

FF13? FF13-3 anebo Lightning Returns?

Jak je to tedy s Lightning Returns: Final Fantasy XIII? Nejde v podstatě o nic jiného než o pozměněný název, původně jmenovaného Final Fantasy XIII-3. Velké završení nejnovější trilogie v sérii je tu. Jak naznačuje název, tak se vrací hlavní postava, slečna Lightning, jejíž příběh zde končí společně s ostatními postavami. Trojka v podstatě staví na tom, že je třeba opět zachránit svět a pokud jste nepochopili události předchozí (jakožto ani já příliš ne), tak se budete, potažmo budeme ztrácet. Některé události hra už moc zpětně nevysvětluje a jen díky tomu, že jsem kdysi hrál první Final Fantasy XIII, tak vím o podivném vztahu Lightning a její sestry. Nicméně očekávejte, že jako v každém díle na vás bude příběh působit bizarním dojmem, jelikož japonská produkce je zcela odlišná od evropského či amerického standardu.

U Lightning Returns, podobně jako u předchozích dvou dílů trilogie, se zkrátka nedostaví pocit, že byste hru měli hrát znovu a jen těžko si z ní odnesete nějaké památné momenty. Je to zhruba stejný opak toho, co můžete zažít u remaku Final Fantasy X a X-2 (recenzi přineseme brzy). Postavy vám k srdci nepřirostou a po zhruba dvou letech, kdy jsem hrál první díl, musím říct, že už ani nevím, jakou úlohu měl Snow v příběhu a kam se vlastně posunul. Vše je podáno extrémně složitě a nevýrazně. Postav je mnoho, každá žblebtá něco o tom, jak je Lighning extrémně důležitá. Do toho si přičtěte podivné čachry s časem s paralelními úrovněmi či světy a také jakési božské promluvy do běžného světa postav. Je to celé na hlavu, příliš to smysl nedává a hra tedy po příběhové stránce nefunguje.

Logika a smysl si dali volno

Jak jsem již popsal, příliš velký smysl to nedává, a tak se připravte na to, že i popis příběhu na vás bude působit velmi podivně. Příběh se odehrává 500 let po událostech dvojky. Je to způsobeno tím, že čas jako takový již neběží a nefunguje, dá se tedy říct, že uběhlá léta jsou tu pouze orientačně. Samotný svět nefunguje tak jak dříve a vše se řítí do záhuby. Mocné božstvo uznává, že již nedokáže vzdorovat všudypřítomnému chaosu a rozhodne se lidskou rasu zachránit prostřednictvím Lightning. Ta má za úkol všechny zachránit a přivést je na jiné místo, neboť tento svět bude za 13 dní zničen. Lightning je tedy probuzena z jakési hybernie a přivedena do poslední bitvy.

Třetí třinácté Final Fantasy je poměrně totožné jako dva předchozí díly a oproti svým dávným předchůdcům se uklání spíše k akčnějšímu stylu. Díky tomu jsou veškeré RPG prvky opravdu velmi utlumeny a spíše je zde cíleno na svižnou akci a dynamické souboje. Dá se však namítat, že již nejde o klasické tahové Final Fantasy a pokud jde o vylepšování postav, tak to je zde také jen velmi omezeně. I tak ale nemám se souboji až takový problém a chápu, že pro zasažení širšího publika to asi ani jinak nejde. Co velmi sráží hratelnosti, tak je fakt, že hra neustále pospíchá. Kam? Inu ke svému konci. Oněch 13 dní do konce se odráží na hře a vy musíte pospíchat, abyste vše stihli. Plnění vedlejších úkolů tak trochu padá a vám nezbývá než si v každé lokaci užít v podstatě jen něčeho, jinak se vám včas nepodaří svět zachránit. Otázkou je, zda jej zachránit chcete.

Až příliš snadné

Celý svět je poměrně živoucí. Postav je hodně. Ne s každým lze sice vést smysluplný rozhovor, ale to od hry ani nelze čekat. Mapy jsou poměrně velké, respektive lokace. Nicméně nepůsobí jako jeden komplexní svět, ale jako roztříštění několika dimenzí. Což odpovídá i roztříštěnosti příběhu. Co bude ale pro fanoušky těžko pochopitelné, tak je fakt, že hra je příliš lehká. Skutečně nejde o žádnou výzvu a to ani v případě vyšší obtížnosti. A to se mi občas stávalo, že ve Final Fantasy XIII mě dokázala kdejaká obluda udolat.

Co se týče zpracování hry, tak nečekejte žádné zázraky. Ostatně od první třináctky se vlastně nic nezměnilo. Veškeré textury jsou totožné a bez rapidních změn. Přesto ale na starších konzolích je hra poměrně dostačující a na její kvality bych si příliš nestěžoval. Pokud jde o dabing, ten je velmi kvalitní a hudba nezůstává pozadu. Ta je totiž velmi dobrá a výborně doplňuje dané situace.

Lightning Returns: Final Fantasy XIII je něco co zarytí fanoušci jen těžko přejdou. Hra je sice zakončením trilogie, ale v podstatě dosti špatným, nekonzistentním a nudným. Těžko říct, kolik hráčů bude skutečně ochotných dostat se až na konec, který přijde zhruba po 20ti hodinách v závislosti na vaší rychlosti průchodu hrou. Musím tedy konstatovat, že hra se dá doporučit snad jen těm, kteří vyloženě chtějí vědět, jak to s Lightning dopadne. Pro ostatní je tu remake Final Fantasy X a X-2. Doufejme, že na next-genu se bude Square Enixu dařit mnohem lépe, počínaje Final Fantasy XV.