Zavřít reklamu

Syndicate – Recenze

Sci-fi recenze na akční hru Syndicate!

2. 3. 2012    

Obyčejný klon nového Deus Ex, hra parazitující na známé značce a mnohými dalšími, povětšinou podobně hanlivými přízvisky byl zpočátku častován Syndicate, nový titul z dílen Starbreeze Studios, studia mimojiné zodpovědného za skvělé akční hry jako Darkness, nebo Chronicles of Riddick. Na jednu stranu tak musím sympatizovat s hráči, kteří oprávněně namítají, že nové Syndicate nemá s tím původním, které se na trh dostalo roku 1993 a spíše, než místo přímočaré akce jste zde z izometrického pohledu ovládali tým vycvičených agentů. Na obranu tvůrců ale musím podotknout, že se alespoň a vcelku úspěšně pokusili využít pozadí příběhu série, což spolu s perfektním grafickým zpracováním ihned po zveřejnění prvního traileru zavřelo ústa většině odpůrců.

Jak tedy již notně zmenšená skupinka pamětníků ihned tušila, podíváme se do budoucnosti, konkrétně roku 2069. Všichni lidé světa mají v mozku implantované identifikační čipy, sociální rozdíly mezi chudými a bohatými nabrali strašlivých rozměrů a svět již dlouho ovládají nadnárodní korporace, které odstavili státy do pozadí. Díky tomu již slovo soukromí téměř vymizelo ze světa se stejnou rychlostí, jako svoboda a demokracie. Zdá se vám tato vize budoucnosti nijak zvlášť lichotivá? Vítejte v Syndicate…

Aby toho nebylo málo, právě vy si za agenta jednoho ze tří velkých syndikátů, konkrétně korporace EuroCorp zahrajete. Přesněji řečeno stanete se prvním testovacím subjektem novinky, jménem chip Dart 6, který umožňuje svému nositeli využívat elektroniku kolem sebe, ale značně vylepší i jeho fyzické vlastnosti. Můžete tak efektně zpomalovat čas, krátkodobě zkratovat čipy nepřátel, donutit je spáchat sebevraždu, obracet je na vaši stranu a samozřejmě i “hackovat” nejrůznější zařízení od ovládání dveří, po bojové sondy, ale veskrze využijete nejčastěji a zvláště v pozdějších částech hry jen zpomalování času a občas i nějakou tu sebevraždu, jelikož její aktér s sebou do onoho světa obětavě vezme i vše co se nachází v jeho nejbližším okolí. Všechny tyto schopnosti lze samozřejmě i vylepšovat brutálním vytahováním jiných implantátů z důležitých protivníků. Nejedná se však o volby, na nichž závisí úspěch či neúspěch. To zde opravdu nečekejte. Používání těchto hi-tech vychytávek má ale svá omezení, po každém použití totiž potřebujete dobít adrenalin, který získáte jak jinak, než opětovným zabíjením. Zapomenout ale nesmím ani na poslední funkci vašeho čipu nazývanou Dart Interface, jenž dovede na úkor stmavení detailů zvýraznit protivníky, obyčejné lidi a elektroniku, čímž místy značně usnadňuje další pohyb hrou.

Ačkoliv se totiž Syndicate podobá Deus Ex Human Revolution v hodně směrech, umělá inteligence mezi ně bohužel nepatří. To si autoři zjevně uvědomili až poněkud pozdě, a tak hráč musí zvláště v pozdějších částech hry čelit stále větším a častějším vlnám nepřátel, kteří si dovedou být značně dotíravý, ale pokud se namají kam schovat, obětavě si stoupnou doprostřed místnosti, abyste měli lepší šanci na zásah. Vraždit ale samozřejmě můžete i z blízka za pomocí brutálních chvatů a kopů, což má hned několik výhod. Nestojí vás žádnou munici, po níž se leckdy budete shánět, je tiché, doplní vám část zdraví, ale hlavně, co bychom si to nepřiznali, takové lámaní vazů po ránu neuvěřitelně osvěží a nabudí do dalšího stresujícího dne.

Jak jsem již na počátku článku naznačil Syndicate je spíše přímočará akce ženoucí vás koridory od začátku do konce, který se v závislosti na vašich schopnostech a úrovni může protáhnout od 10 do 15 hodin. Nečekejte tak nikterak složitý příběh, morální volby, či dokonce otevřenější svět. Sice v tom mnozí fanoušci doufali, nicméně povětšinou si z nadějně vypadajících lokací, jako moderní mrakodrapy, či chudé čtvrti vyklube sterilní prostředí s minimem odboček. Co však ztrácí hra na prostředí, téměř vyrovnává v grafickém zpracování a především stylizaci, která mi perfektně sedla. Hned na první pohled je vidět “temný” rukopis autorů, kteří se sice museli značně krotit, nicméně zářivkami prosvětlené suterény, citlivě a pouze několika barvami zdobená sídla bohatých firem, ale i takové detaily, jako oslnění, pokud se podíváte do příliš jasného světla, či naklánění zbraně při střelbě zpoza překážky. To vše skvěle sedne k celé atmosféře hry. Nápaditě mi přišlo vyřešené i herní interface, kdy se například počet nábojů zobrazuje těsně vedle zbraně, což kupodivu hratelnosti ani přehlednosti ani trochu neubere.Naopak věc, která se autorům příliš nevyvedla jsou zvuky. Jsou bohužel až příliš nevýrazné, nepřesné a o nějakém soundtracku nemůže být ani řeč, jelikož jeho mdlé tóny místo podpory atmosféru spíše pokazí.

Abychom hratelnosti titulu nijak nekřivdili, tak přesto, že mnozí čekali více, než jen “obyčejnou” střílečku, právě v této fázi je hra bezesporu nejlepší a nechává za sebou i daleko slavnější konkurenty. Ačkoliv byste to na první pohled nehádali i Syndicate nabízí možnost automatického krytí, které stejně jako rychlé pokleknutí využijete především po vkročení do místností plných protivníků (což se stává vcelku často). A právě v režimu krytí nejčastěji zužitkujete i další zajímavost hry, tedy tři režimy míření – klasické “od pasu”, další přes speciální laserové mířidlo na boku zbraně a nakonec po stisknutí speciálního tlačítka se zbraň přepne do režimu přesného míření přes například kolimátor. I zbraňový arzenál ani o kousíček nezaostává za hratelností, o to více ale naštve skutečnost, že je nemožné si zbraně od obyčejných samopalů po lahůdky, typu Gausovy pušky, s níž lze označit cíl a pak na něho pálit míříce kamkoliv je libo, či plamenometu s rozsahem hodným Call of Duty vzít do jiných misí. Každou totiž začínáte s přidělenou výbavou a spoléhat tak musíte na to, co naleznete u mrtvých protivníků.

Syndicate však nedisponuje pouze kampaní, ale i kooperativním módem jenž je rozdělen do přibližně 9 misí. Až čtyři hráči tak mohou projít lokace známé z kampaně, ale dostaneme se i do jiných částí světa. Nečekejte ale žádný příběh. Ten zde zastupují typické úkoly, jako vyzvedni zásilku, zmocni se dat a podobně. I mapy jsou zde alespoň trochu rozlehlejší, jelikož čtveřice hráčů, plus nepřátelé by již koridorech podobných kampani vytvořili solidní zmatek. Ve směs však kooperace poskytuje hodnotné prodloužení hry a další důvod u ní zůstat o několik hodin navíc.

Syndicate se nedá označit jako reboot původní hry, či kopie Deus Ex. Tvůrci ze Starbreeze nám naservírovali skvělou futuristickou akci říznutou zajímavým prostředím i skvělou grafikou. Spolu s kooperací je tak jasnou volbou pro fanoušky FPS žánru, ale i ostatní hráče, kteří přehlédnou jednoduchost a ponoří se do špinavého světa syndikátů.

Klady

- Hratelnost
- Grafické zpracování
- Zajímavé zbraně
- Prostředí

Zápory

- Hudba
- Koridory
- Dosti krátké

Hodnocení: 78%