L. A. Noire – Recenze
Recenze perfektní detektivní hry od Rockstaru. L.A. Noire!
7. 6. 2012 Vytukej - Redakce
Inovátorská detektivka L. A. Noire měla překvapit revoluční mimikou obličeje, skvělým příběhem a propracovaným systémem výslechu a nakonec příjemně překvapila i majitele PC, kteří si na ní brousili zuby. Původně totiž měla vyjít pouze pro konzole Xbox360 a PS3. Nicméně jestli tvůrci splnili očekávání, se dočtete o kousek níže v této recenzi.
Je to seriál?
Velice se mi líbí koncept vyprávění děje. Hlavně z počátku hra působí jako detektivní seriál, což ocení člověk, který nemá času na rozdávání. Po těžkém dnu v práci, nebo ve škole pak zrelaxujete vyřešením vraždy nebo loupeže před dalším vyčerpávajícím dnem – pokud tedy nepracujete u policie. Je tu obsažený příjemný počet vedlejších úkolů, je jich 40, a o jejich možném splnění se dozvíte při projížděním města z policejní vysílačky, problém ale je, že někdy jsou až na druhé straně rozlehlé mapy a mnohdy není moc o co stát. Navíc jsou velice jednoduché, někdy ale příjemně překvapí. U jednoho jsem se dokonce dost rozesmál.
Není to seriál
Přece jenom nejde o slátaninu mnoha mini-příběhů. Případy totiž eskalují ve složitosti, a tak se například později několik zločinů spojí v jeden propracovanější a dávající větší smysl. Přesto se příběh někdy může zdát natahovaný, ba do konce i nudný. Celou hru máte možnost sbírat různé předměty, které většinou k ničemu neslouží, ale jsou zkoumavým povahám dobrým zadostiučiněním. Pro milovníky veteránů je tu slušná kolekce nablýskaných bouráků, které jsou po jejich nalezení k dispozici pro prohlížení v menu hry. Tu a tam naleznete noviny, ve kterých se se spustí videa o osudu starého známého z války, přičemž bude dávat čím dál větší smysl, proč jej tvůrci zakomponovali do hry, ale jak se o těchto klíčových vědomostech dozvěděli žurnalisté v předstihu před policií, to je mi stále záhadou. Postupně začíná být příběh celistvější, lepší a některé pasáže jsou přímo geniální. Děj také spojují krátká videa z minulosti ústřední postavy detektiva Phelpse v boji o Okinawu, což navazuje na epický závěr celé hry, který spojuje dohromady plno souvislostí. Za několik posledních misí a vlastně za celý děj by tvůrci opravdu zasloužili aplaus ve stoje.
Nebo Film?
První, čeho si při spuštění hry všimnete, je menu. To je vcelku logické, ale u L. A. Noire se vám může stát, že ještě několik minut budete sedět a koukat, jak se jim povedlo. Až se odhodláte k tomu spustit svou první misi hra, vás okouzlí idealistickým úvodem, všechny videosekvence jsou propracované, obzvláště ty z Phelpsovy historie. Hned potom skvělou mimikou, díky které si budete připadat, že koukáte na film. Obličeje v této hře opravdu vynikají a vývojáři toho také řádně využili při výslechu, kdy podle chování podezřelého můžete poznat, jestli k vám říká pravdu, něco skrývá, nebo přímo lže, což samozřejmě nepoznáte jen díky mimiky, a také to budete muset nějak dokázat. Interiéry jsou velice pěkné, a mnohdy prozradí něco o osobě, která ji obývá. Například dětský pokojíček je oblepený malými obrázky a v bytě alkoholičky najdete všude poházené láhve i malý fórek – knihu The alcoholism illness, kterou jí zřejmě koupil manžel. Město je z velké části dobově autentické. Naleznete tu mnoho památek a zavítáte do několika nádherných a zajímavých míst, jako je dehtové jezírko, nebo ehm kanál.
Skleněné předměty jsou naprosto úžasné, protože hra opravdu ví, jak světlo svítí. Krásné odrazy z leštěné podlahy, nebo deformované odlesky z kapoty auta, v lupě vidíte slabý odraz sebe sama a tak dále, prostě všechno co se má lesknout, tak se taky leskne. Jsou zde příjemné změny počasí. Romantická jízda za plné luny a projížďka s autem v dešti je tedy opravdový zážitek. Obvzlášť při pohledu na silnici, jež je mimochodem také velice detailní. Auto je u kol trochu špinavé, obraz města se odráží od mokré silnice, která má množství různých vad, což dodává na realističnosti. Je zde ale jeden problém a tím problémem je doskakování textur. Na cestě je tolik, navíc stejně vypadajícího odpadu, že by měli popeláři a úklidové čety práci na celý rok dopředu. To byli ve městě andělů lidé opravdu taková hovada? To je ale detail. Horší je to, že si při jízdě těchto nečistot ani nevšimnete, stihnou se totiž načíst teprve až potom, až zastavíte, což by se dalo brát jako drobnou kosmetickou vadu, ale ona se tu vyskytuje v daleko větším měřítku. Před vámi občas opožděně vyroste veliký strom, tu a tam dokonce i nějaká budova a to je teprve pohroma, když se před vámi zjeví kostel. Velice pěkný prvek je rozostření obrazu v dáli, ale bum, 50 metrů před vámi se objeví budova, žádná dále tam tedy není. To dokáže kdekoho vyvést z míry.
Ať žije Jazz
Celá hra má velice příjemnou nostalgickou atmosféru konce 50. let a po zvukové stránce exceluje, v menu, v autě, v hospodě, občas zavítáte do podniku s živou produkcí a všude kde to jde, je jazzová hudba. Dokonce i tuláci si hrají na harmoniku, a že jim to jde. Hudba skvěle vystihuje situaci, ve které se právě nacházíte a funguje i jako veledůležitý systémový prvek ve hře. Podle znělky poznáte, jestli jste určili správně pravdomluvnost vyslýchaného. Podle znělky poznáte, když jste u možného důkazu, který jste ještě neprozkoumali, ale možná je to jen nějaké smetí. Kdo ví? Má vůbec cenu tu hledat nějaké důkazy? Napovím: stačí naslouchat, co vám hudba hraje.
Každý povrch je dokonale ozvučen. Mokrý trávník nejenže cáká, ale i šplouchá, pohyb po dlaždicích v rozlehlé místnosti – to má grády, a hlavně akustickou ozvěnu. Co takhle proběhnout se po letadle? To bude určitě kovová konstrukce. Jak už jsem jednou řekl, hra po zvukové stránce exceluje.
Policajt nebo rošťák
Temperamentní detektiv Phelps umí být velmi přesvědčivý. Je zapálený pro věc a pohrdá autoritami. Tyto užitečné dovednosti jistě zvyšují šance pro odhalení něčeho velikého, však uvidíte. Hráli jste si jako malí na policajty a lupiče? Někdo možná porovnává L. A. Noire s tuzemskou mafií, ale tentokrát budete stát na té druhé straně barikády. Paradoxně na rozdíl od Mafie, kde je i menší zvýšení rychlosti trestáno pokutou, v L. A. Noire můžete jezdit jako gangsteři. Text v rohu vás sice upozorní na nějakou hrozbu spravedlnosti. Ve skutečnosti je ale opravdu mizivá, nejsem si ani jist jestli vůbec možná. Chodci sice už nejsou takoví hlupáčci, jako v GTA a raději uskočí před šíleným řidičem, ale i když se vám podaří někoho přejet, přesto nečekejte, že by spolujezdec policista projevil jakoukoliv iniciativu proti vám zakročit, maximálně bude trochu brblat. Můžeme být rádi, ženení možné libovolně tasit zbraň, protože potom by fráze policejní brutalita dostala nové rozměry.
Jdi rovně, teď skoč přes plot a udělej stojku
Stojku detektiv Phelps nakonec asi neudělá. V takovém hezkém obleku by to byla taky škoda, ale kromě toho jsou pohyby a celková hratelnost vynikající. Jestliže detektiv uvidí mrtvolu, tak ji opatrně překročí a přes plot zase skočí. Když chcete běhat, tak se samozřejmě musíte nejprve rozeběhnout a v prudké zatáčce vám hra i trochu pomůže nasměrovat pohyb pro autentičtější pohyb. Při přestřelce je dobré se krýt, protože nejste neprůstřelní a taková kulka do hlavy zdraví právě neprospívá. Do kritického stavu se dostanete velice snadno, ale taky se z něj až příliš rychle otřepáte! Přesto člověk nemusí být antropolog, aby ocenil práci s virtuálním tělem, kterou chlapci z Team Bondi provedli.
Mechanika hry
Tvůrci slibovali propracovaný systém výslechů a skutečně se jim to povedlo, po výpovědi svědka nebo podezřelého musíte usoudit, jestli lže, mluví pravdu nebo něco skrývá. Ke správnému rozhodnutí vám pomohou výpovědí jiných osob, nalezené předměty doličné anebo mimika. Každý se při lhaní chová jinak. Někdo uhne pohledem, někdo se kousne do rtu. Každý má něco jiného. Skvělé! Výslechy jsou asi nejobtížnější, co ve hře najdete. Akční pasáže je možné přeskočit a přestřelky nebo pěstní souboje nezvládne málokdo. Pocit frustrace je tedy minimální. Pokud by snad někdo nerad jezdil autem po tom nádherném andělském městě, tak to za vás parťák odřídí, ale ten ignoruje policejní vysílačku, takže přijdete o vedlejší mise. Parťáků vystřídáte hned několik a jsou super, všechno totiž hned komentují. Jestli je divné stát pořád na jednom místě? Parťák se ozve. Máte ošklivý oblek? Lezete do braku, nebo do až moc luxusního auta? Nečekejte pasivitu. Ale de facto vám k ničemu moc nebudou, případy budete totiž muset řešit sami. Spíše je to takový ocasové. Parťák a všichni ostatní na vás budou samozřejmě mluvit anglicky, sice je dabing skvěly, ale je anglicky, tudíž ten, kdo anglicky nerozumí, tak si tuto hru moc neužije. Informace tu totiž mají cenu zlata, a to doslova. Když ne zlata, tak alespoň života. Proto máte jako správný policista bloček, do kterého si vše zapisujete a záznamník, kde si přečtete veškeré monology – moc užitečné. Číst titulky ovšem odpoutává od brilantní práce obličeje, proto je znalost angličtiny opravdovou výhodou, ale kdo má přesto raději češtinu, tak mám pro vás dobrou zprávu. Ta se totiž nakonec objevila. Sice je neoficiální a je v ní hodně chyb, ale je a to je hlavní.
Verdikt
Hra zaujme skvělou hratelností, příběhem, po hudební stránce, po grafické stránce s revoluční mimikou, díky které se bezpochyby zapíše do herní historie. Vývojáři určitě splnili vše, co naslibovali a hra je opravdu velkolepá – klobouk dolů. Zvláštní že po takové hře Team Bondi zbankrotoval. To je ale bohužel život…