Frostpunk – Recenze

Jak se povedla budovací strategie od tvůrců This War of Mine, se dozvíte v recenzi.

23. 4. 2018   Vytukej - Redakce  

Naši východní sousedé se v posledních letech stali synonymem talentovaných videoherních tvůrců. Mezi ně bezesporu patří i 11 bit studios, autoři indie survival hitu This War of Mine. O necelé čtyři roky později přicházejí s novým titulem, který se přesouvá od čistokrevného survivalu k jinému žánru – budovací strategii (tycoonu, chcete-li). Ten přesun není ovšem úplný – ve Frostpunku se nestanete starostou obrovské moderní metropole s miliony dolarů k dispozici. Stanete se polovinu času zoufalým vůdcem osady kdesi na dalekém severu, který si ze zimou zpustošeného Londýna přivezl 40 spoluobčanů s nadějí na nový začátek daleko od domova.

Teplota pohybující se mezi -30 a -40 stupni Celsia není pro lidský organismus úplně vhodná teplota, proto je třeba obyvatele vaší antiutopické osady nějak zahřát. Centrem budoucího města je proto parní generátor, který spaluje pro viktoriánské období tak typické uhlí. Dobývání uhlí v dostatečném množství, jeho následné spalování a efektivní využití je proto základem úspěchu ve Frostpunku.

Druhotina 11 bit studios však není typickým tycoonem. Budování se zde sice vyskytuje, vzhledem k omezenému množství surovin, pracovníků, místa a tak nějak všeho, co ve hře je, ale v mnohem menším měřítku. To však vůbec není na škodu, ba naopak. Důležitý je zde taktéž vývoj nových technologií, které vám umožní stavět efektivnější domy a zařízení. V předchozím odstavci jsem zmínil peníze, a právě absence ekonomiky mi zde lehce chybí. Záložka pro ni se ve hře sice nachází, je však pouze informativní. Osobně si myslím, že zapojení nějakého toho zvýhodňování, uplácení (např. příděly jídla navíc) a podobně by sociálnímu aspektu hry (k tomu více později) pomohla.

Láska k survival žánru se ve tvůrcích rozhodně nezapře, a neustálá starost o jakýs takýs blahobyt obyvatel z vás mnohokrát vyždímá dost potu. Najít balanc mezi pro ně únosnou teplotou, co nejmenším hladem, fyzickým zdravím a jejich obecnou spokojeností vyžaduje opravdovou pečlivost a přemýšlení. Pracujete totiž i se dvěma psychickými statistikami vašich svěřenců – nespokojeností a naději, přičemž první z nich je třeba držet co nejnižší, zatímco tu druhou co nejvyšší. Všechno však souvisí se vším, a vaše konání ovlivňuje jak fyzickou, tak psychickou spokojenost lidí a tyto dvě se také ovlivňují navzájem. To je náročně nejen na strategické uvažování, ale také na vaši morálku, a to je věc, která dělá Frostpunk tak speciální.

Jistá nápověda přichází již z hudebního doprovodu. Zatímco v sériích SimCity nebo Cities vám hrají většinu času velmi optimistické melodie, ve Frostpunku na vás dolehnou tesklivé, ovšem extrémně povedené smyčcové tóny, doprovázené fičením mrazivého vichru. To abyste se náhodou ani ze začátku necítili vesele. Vzhledem k tomu, že vaše osada ani náhodou nepoběží jako na drátkách, budete často nuceni vykonávat méně či více důležitá rozhodnutí, která mají dopad na statistiky. Nejen na statistiky. Váš pocit viny občas vystoupá až někam k polární záři, neboť kroky, které jste nuceni udělat na cestě za přežitím a úspěchem posledního města na Zemi, jsou hodné i nejkrutějšího diktátora.

Ze hry pak máte občas pocit, že si s vámi zahrává a zjišťuje, kam až jste ochotni zajít. Nechat lidem amputovat končetiny, abyste je rychleji zbavili nejen smrtelné infekce, ale i následné schopnosti dále pracovat, nebo je raději udržovat při životě bez naděje na opravdové uzdravení? Poslat děti kopat uhlí, abyste získali pracovní sílu a tím pádem teplo, nebo je nechat se zaučovat u  lékařů a jiných vzdělaných zaměstnanců, aby jim pak mohli pomoct, a případně je nahradit? To je vše poměrně psychicky náročné, takže si buď zachováte své lidství a pokusíte se uspět jinak, nebo si přiznáte, že jsou to jen panáčci na obrazovce počítače a zachováte se jako nehumánní monstrum, přičemž ale bude město prosperovat.

Celkovou neutěšenost hry podporuje i poměrně detailní (teplotu na daném místě poznáte i množství sněhu) a na pohled pěkná grafika s motivy steampunku. Pro tyccony a strategie obecně je důležité přehledné a detailní HUD. Tyto dvě vlastnosti Frostpunk kombinuje na jedničku, vše je krásně čisté a plynulé, nevyskakuje milion oken zároveň a dokonalý přehled tak máte 100 % herního času. I když jsem hru hrál již několik dnů před vydáním, narazil jsem na jeden, možná dva bugy. Oba se týkaly rozhraní a nikterak neovlivňovaly hratelnost. Hra běží bez problému neustále na nejvyšší detaily se zapnutými všemi efekty na více jak 60 FPS. Testováno na stroji s i5 3,2 GHz, GTX 1060 6GB a 16 GB RAM.

Po přežití 20 dnů v základní kampani se vám zpřístupní další dva scénáře – The Arks a The Refugees, přičemž oba nabízejí maličko odlišný zážitek. V The Arks budete velet skupině vědců, kteří potřebují ochránit semena rostlin důležitých pro případnou obnovu života na Zemi. V The Refugees se zase snažíte zachránit co nejvíce londýnských uprchlíku ztracených ve sněžných pláních a nabídnout jim domov. Zase takový rozdíl to však není.

Frostpunk je dalším nesmírně povedeným zářezem pro polské 11 bit studios, který umně míchá survival prvky s budovací strategií, přičemž otestuje jak vaše strategické myšlení, tak i vaši lidskost. A za to klobouk dolů.

Frostpunk vychází exkluzivně pro PC zítra, tedy 23. dubna.